Krajský úřad v Pardubicích prověří, kolik škodlivin vypouští elektrárna ve Chvaleticích

Nahrávám video
Krajský úřad v Pardubicích zahájil řízení s Elektrárnou Chvaletice
Zdroj: ČT24

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

„Pardubický krajský úřad bude teď během správního řízení posuzovat, zda elektrárna splňuje emisní limity. Trvat to může i několik měsíců. Původní výjimku, kterou elektrárna loni v listopadu na šest let získala, totiž zrušil olomoucký krajský soud. Nejvyšší správní soud ale rozhodnutí vrátil zpět ke krajskému. Dokud celé řízení běží, výjimka pro elektrárnu neplatí, což potvrdil i Ústavní soud,“ shrnula redaktorka ČT Kateřina Bibenová. 

„V tuto chvíli budeme posuzovat, zda Elektrárna Chvaletice splňuje stanovené limity v případě oxidu dusíku a rtuti. Toto řízení bude zakončeno rozhodnutím krajského úřadu, ke kterému se samozřejmě elektrárna může odvolat k ministerstvu životního prostředí,“ řekl mluvčí krajského úřadu Dominik Barták. 

Ministerstvo životního prostředí pak může ve svém rozhodnutí vrátit věc k projednání opět na kraj, případně může potvrdit rozhodnutí původní. „Jedním ze závěrů tohoto řízení může být například oznámení, že elektrárna musí uvést svůj aktuální provoz do souladu s normami a limity,“ sdělil mluvčí kraje. Elektrárna by tak musela snížit výrobu, v opačném případě by jí hrozily sankce. 

Elektrárna si stěžuje na byrokracii

Elektrárna uvádí, že k žádnému pochybení nedošlo, celý problém je podle jejího vedení hlavně byrokratický. Naopak ekologové si myslí, že zařízení mělo dostatek času na to, aby se připravilo.

„Kvůli energetické krizi a nedostatku elektřiny v celé Evropě jede Elektrárna Chvaletice skoro pořád naplno,“ uvedl mluvčí elektrárny Petr Dušek. Dodal, že elektrárna už čtyři roky čeká na tutéž výjimku, kterou všechny velké elektrárny a teplárny už dávno dostaly. „Věříme, že zdravý rozum nakonec zvítězí a úřady nepřipustí omezení výroby v této kritické době,“ dodal Dušek. 

„Elektrárna měla posledních pět let na to, aby dosáhla emisních limitů. Platí od roku 2017 a začaly být účinné až v srpnu minulého roku. Pro všechny elektrárny tak byly čtyři roky na to, aby se mohly adaptovat na všechny podmínky. Naprostá většina velkých spalovacích zařízení v ČR to zvládla nebo dostala menší výjimku,“ argumentoval energetický expert z Hnutí DUHA Jiří Koželouh. 

Dodal, že Elektrárna Chvaletice není jedinou, která neustále žádá o výjimky, zmínil také Elektrárnu Počerady. „Právě proto dal soud odkladný účinek, a limity v tuto chvíli vlastně neplatí,“ sdělil Koželouh. 

Opatovická elektrárna výjimku dostala

Elektrárna Chvaletice v minulosti už několikrát investovala do rekonstrukce či modernizace tak, aby snížila možství vypouštěné rtuti. „Instalovali například nanofiltry. Podle ekologů to ale nestačí,“ uvedla Bibenová. O výjimku podle ní dlouho usilovala i elektrárna v Opatovicích nad Labem, nakonec ji získala, a to právě pro oxid dusíku a rtuť. Proti tomu se postavil Královéhradecký kraj, ministerstvo ale rozhodnutí potvrdilo. 

„Zastupitelům vadilo, že povolené lhůty pro přechod na modernější technologie jsou příliš dlouhé. Kraj a město Hradec Králové zároveň požadovaly, aby elektrárna přešla z uhlí na zemní plyn co nejdříve,“ připomněl redaktor ČT Vilém Branda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 3 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 4 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 5 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 15 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...