Ekologické organizace se odvolaly proti výjimce pro Chvaletice. Elektrárna s argumenty nesouhlasí

Ekologické organizace se odvolaly proti výjimce, kterou dostala elektrárna Chvaletice, šest let by díky ní nemusela splňovat nové emisní limity. Greenpeace a Hnutí Duha tomu chtějí zabránit. Elektrárna s jejich argumenty nesouhlasí, provoz ekologizuje a snižuje emise, uvedl její mluvčí Petr Dušek.

Elektrárna, která patří skupině Sev.en Energy, výjimku získala v červenci. Rozhodl o ní krajský úřad v Olomouckém kraji. Věcí se zabýval podruhé, protože první výjimku ministerstvo životního prostředí zrušilo.

Úředníci proti předchozí žádosti v nové výjimce snížili limit na rtuť z 25 na 23 mikrogramů na metr krychlový a limit na oxidy dusíku ze 195 na 190 mikrogramů na metr krychlový. Zároveň zkrátili lhůtu pro splnění limitů na obě znečišťující látky z osmi na šest let. Ekologické organizace se potřetí odvolaly k ministerstvu životního prostředí.

„Elektrárna Chvaletice měla čtyři roky na splnění nových emisních limitů nebo získání výjimky v mezích zákona. Místo toho trvá na příliš dlouhé a příliš velké výjimce, aby její majitel Pavel Tykač ušetřil na úkor zdraví lidí,“ řekl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželuh.

Elektrárna chce víc času

Podle mluvčího elektrárny Petra Duška je podstatou jejího ekologického programu poskytnout provozovateli víc času na uskutečnění potřebných investic. Emisní výjimky využívá v Česku 13 elektráren a tepláren, uvedl mluvčí. „O našem ekologickém programu ve Chvaleticích se už napsaly tisíce stran posudků, vyjádření, rozhodnutí či odvolání. Po dvou letech a sedmi měsících jsme emisní výjimku dostali od dvou různých úřadů už třikrát, stále to však nevedlo k pravomocnému rozhodnutí,“ řekl Dušek.

Od roku 2013, kdy skupina elektrárnu koupila, má podle mluvčího zhruba poloviční emise. „Vděčíme za to náročné několikamiliardové ekologizaci, v níž chceme nadále pokračovat, a to právě prostřednictvím výjimky,“ řekl Dušek.

Podle ekologických organizací by vlivem výjimky uniklo do životního prostředí o 1234 kilogramů více rtuti než v případě dodržení nových emisních limitů, které budou účinné od středy 18. srpna. Do té doby musí mít podle těchto organizací všechny uhelné elektrárny buď pravomocně udělenou výjimku, nebo dodržet přísnější limity.

Řeší se, kdy bude o výjimce rozhodnuto

Vzhledem k délce odvolacího řízení ekologické organizace očekávají, že výjimka pro Chvaletice nabude právní moci v podzimních měsících letošního roku, a to jen v případě, že ji ministerstvo znovu nezamítne. „Deadline pro získání výjimky je přitom už příští středu. Je tedy vrcholně nepravděpodobné, že by do té doby elektrárna řádnou výjimku získala. Do případného udělení výjimky by tak pro elektrárnu Chvaletice měly platit nové emisní limity,“ sdělil mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

S výrokem Greenpeace mluvčí elektrárny nesouhlasí. Dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto, termín platnosti nových evropských limitů pro provoz elektrárny nic neznamená, uvedl.

„Úřední řízení je v procesu a my nemůžeme ovlivnit to, že se do něj neustále někdo odvolává. Nicméně očekáváme, že do 18. srpna bude rozhodnutí vydáno a že plně zohlední a podpoří naše stanoviska, která jsou zcela v souladu s metodikou Evropské unie a České republiky. V každém případě budeme i nadále dodržovat veškerá zákonná nařízení a poskytovat úřadům maximální součinnost, jako jsme to dělali doposud. Naším cílem je i nadále snižovat dopady na životní prostředí a pokračovat v provozu včetně poskytování podpůrných služeb, bez kterých se elektrizační soustava neobejde,“ dodal Dušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...