Pavel Tykač

Konec uhlí v tuzemsku se blíží. Společnost Sokolovská uhelná by už nyní uzavřela své elektrárny, kdyby nesloužily i k výrobě tepla, řekl České televizi předseda dozorčí rady společnosti Pavel Tomek. Odstavení zdrojů předpokládá v příštích letech. Minulý týden oznámil zavření svých uhelných provozů majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač.

Město Kladno musí velmi rychle vybudovat nový zdroj tepla. V současné době ho zásobuje teplem tamní elektrárna, kterou však kvůli ztrátovosti společnost Sev.en zavře. Kladno tak začalo připravovat stavbu nové teplárny, zatím se ale do země nekoplo. Primátor je přesvědčený že se vše stihne. „Jdeme vlastní cestou, stavíme náš zdroj, který bude hotový do roka a půl, maximálně do dvou let. A tím zabezpečíme teplo za přijatelné ceny,“ slibuje primátor Milan Volf (Volba pro Kladno). I kdyby se výstavba zpozdila, obyvatelé bez tepla nezůstanou. Dodávky by zajistil stát – třeba tím, že by do teplárny přivedl nového nouzového provozovatele.

Společnost ČEPS potvrdila, že v pátek obdržela oficiální informaci o plánovaném ukončení výroby v elektrárnách Chvaletice a Počerady a v teplárně Kladno. Podle poslance Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) Česko energii z uhelných elektráren v současné době potřebuje a je na místě, aby stát tento sektor v určité formě podpořil. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v Událostech, komentářích uvedla, že uhlí je již nerentabilní a znečišťuje životní prostředí. Debatou provázel Martin Řezníček.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a v Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Uvedly to Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Novým ministrem životního prostředí má být šéf Motoristů Petr Macinka. Ještě ani nebyl jmenován a už jsou proti němu demonstrace. Vadí, že zpochybňuje vliv člověka na klimatickou změnu, i to, jaké mají Motoristé sponzory. Ti totiž vykazují zájmy právě v oblasti životního prostředí. Mezi výraznými podporovateli strany je i podnikatel Richard Chlad, který udržoval kontakty s postavami z českého podsvětí, jako byl třeba Radovan Krejčíř. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Dalibor Bártek.

Polovinu mediální společnosti Mafra podle Seznam Zpráv (SZ) koupí od Kaprainu finančník Pavel Tykač, jehož hlavní byznys je v energetice a který vlastní i fotbalovou Slavii. Transakce je podle zdrojů serveru dohodnuta a bude oznámena v brzké době.

Zástupci nevládních ekologických organizací v pátek ráno jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který po vítězství svého hnutí ve sněmovních volbách sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Právě předseda Motoristů Petr Macinka by mohl usednout v čele ministerstva pro životní prostředí (MŽP). Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Macinka jejich obavy odmítá. Ochrana životního prostředí je podle něj jednou z nejdůležitějších priorit strany.

Obchod Česka a Vietnamu roste. Do asijské země míří i tuzemské podniky. Během následujících měsíců by měl být dokončen třeba prodej tamní uhelné elektrárny skupině Sev.en Pavla Tykače. Ve Vietnamu se také začínají vyrábět vozy Škoda, v dalších letech v něm chce firma vyprodukovat přes 25 tisíc aut ročně. České podniky by se podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) mohly zapojit i do budování jaderných elektráren.

Ústecký krajský soud zrušil uhelné elektrárně Počerady výjimku z limitu na vypouštění rtuti. Potvrdila to mluvčí soudu Veronika Suchoňová. Rozhodnutí je pravomocné. Soud vyhověl žalobě ekologických organizací, které uvedly, že nyní elektrárna bude muset zastavit provoz. Elektrárnu na Lounsku vlastní skupina Sev.en Energy. Mluvčí Eva Maříková řekla, že nejprve se musí vedení podrobně seznámit s rozsudkem, než ho bude komentovat.

Nejbohatší Češkou zůstává podle časopisu Forbes vdova po zesnulém podnikateli Petru Kellnerovi a dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou, jejíž majetek je 378 miliard korun. Meziročně lehce klesl o necelých pět miliard korun.

Okresní soud v Mostě ve čtvrtek zamítl žalobu společnosti Vršanská uhelná na osm lidí žalovaných za obsazení rypadla lomu Vršany u Mostu na podzim 2019. Čtyři lidé se podle soudce Rudolfa Malého skutku dopustit nemohli, protože bylo prokázáno, že se tou dobou nacházeli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj vylezli. Vršanská uhelná má uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.

Nejbohatší v Česku je nadále dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem v hodnotě 16,5 miliardy dolarů (355,9 miliardy korun), vyplývá z žebřířku časopisu Forbes. Do světového žebříčku dolarových miliardářů se poprvé dostalo jedenáct Čechů. Nejbohatším člověkem na světě je letos šéf podniku zaměřeného na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault.

Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu ve čtvrtek uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti. Soud vyhlásí rozsudek 12. června.

Zavedení daně z mimořádných zisků podle ředitele skupiny ČEZ nezpůsobí další zdražení elektřiny. V souvislosti se speciální daní také odmítli zvýšení poplatků nebo úrokových sazeb šéfové České spořitelny a Komerční banky. Novou daň poslanci schválili v pátek. Rozpočtu má příští rok vynést 85 miliard korun.

Nejbohatší v Česku je dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou s majetkem za 382,9 miliardy korun. Druhý je v letošním žebříčku časopisu Forbes majitel KKCG Karel Komárek se jměním za 190,2 miliardy korun, třetí se umístil realitní magnát Radovan Vítek se 144 miliardami korun. Pořadí na prvních pěti místech žebříčku se nezměnilo, v první desítce si nejbohatší Češi jen proměnili umístění. Ve stovce nejmovitějších Čechů je sedm nováčků, jmění všech lidí v žebříčku přesahuje 2,1 bilionu korun. Forbes ho zveřejnil na svém webu.

Vládní koalice se shodla na tom, že energetické firmy se musí o své mimořádné zisky plynoucí z energetické krize povinně podělit s lidmi, řekl České televizi premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet chce prosadit buď speciální daň, nebo tyto firmy přimět, aby platily státu dobrovolně. Konkrétní způsob, jak by měl stát donutit firmy vyrábějící elektřinu k odvodu desítek miliard korun, chce kabinet najít do konce prázdnin. O mimořádné dani je nově ochotné jednat opoziční hnutí ANO.

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožní to novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Má to posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Novela také zkracuje režim dodavatele poslední instance (DPI) na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři a mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.

Poslanec ODS a místostarosta Litoměřic Karel Krejza působil v představenstvu velkého privatizačního fondu, který založila rakouská banka Creditanstalt. Později z něj vystoupil a fond dodnes působí pod jménem Český holding. Z původního majetku ve výši více než dvou miliard korun nezůstalo kvůli nepovedeným obchodům téměř nic. Jeden z nich řídil sám nynější poslanec Krejza. Akcionáři sice prodělali, ale on zkrátka nepřišel. Pro Reportéry ČT se tématu věnovala Jana Neumannová.

Akcionáři Moneta Money Bank schválili její spojení s bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy (Zonky). Banka navýší základní kapitál pro financování transakce, řekla její mluvčí Zuzana Filipová. Valná hromada schválila také vyplacení dividend z minulých let 1,53 miliardy korun, což odpovídá třem korunám na akcii.

Ekologické organizace se odvolaly proti výjimce, kterou dostala elektrárna Chvaletice, šest let by díky ní nemusela splňovat nové emisní limity. Greenpeace a Hnutí Duha tomu chtějí zabránit. Elektrárna s jejich argumenty nesouhlasí, provoz ekologizuje a snižuje emise, uvedl její mluvčí Petr Dušek.

V roce 2020 byl nejbohatším Čechem podle nového žebříčku časopisu Forbes většinový vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner, který letos v březnu tragicky zahynul. Na světě byl s odhadovaným majetkem 17,5 miliardy dolarů – tedy 382 miliard korun – 110. nejbohatší. V žebříčku dolarových miliardářů figuruje devět Čechů, což je dosud nejvíce.

V Česku se loni vytěžilo dosud nejméně uhlí od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Vyplývá to z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu. Meziročně podle ní výrazněji klesla produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Objem vytěženého hnědého uhlí pak proti předloňsku klesl o 21,3 procenta na 29,5 milionu tun. Podle analytiků tak pokračuje dlouhodobý trend, který zčásti zvýraznily dopady pandemie. Spalování uhlí je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a znečištění vzduchu způsobujícího dýchací choroby.