Soud zamítl žalobu těžební společnosti na aktivisty. Neprokázala, že vylezli na rypadlo

Okresní soud v Mostě ve čtvrtek zamítl žalobu společnosti Vršanská uhelná na osm lidí žalovaných za obsazení rypadla lomu Vršany u Mostu na podzim 2019. Čtyři lidé se podle soudce Rudolfa Malého skutku dopustit nemohli, protože bylo prokázáno, že se tou dobou nacházeli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj vylezli. Vršanská uhelná má uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.

Soud rozhodoval o návrhu Vršanské uhelné, která požadovala asi 70 tisíc korun. Podle vyjádření Vršanské uhelné, která patří do skupiny Sev.en, aktivisté nijak nenarušili těžbu uhlí a vymáhaná částka představovala náklady na pronájem výškové plošiny či posílení ochranky. Žalovaní opakovaně tvrdili, že na místě nebyli a že policie chybně určila jejich totožnost.

„Soud má za prokázané, že došlo k porušení práva žalobkyně, že došlo k vniknutí do dobývacího prostoru a že také je v kauzálním nexu (příčinné souvislosti), že osoby svým jednáním způsobily škodu,“ uvedl Malý. „To zásadní v této věci ovšem je, jestli se podařilo prokázat žalobkyni, že to byli právě žalovaní, kteří škodu způsobili,“ doplnil soudce. Podle Malého identifikace osob nebyla v pořádku a nelze tak s jistotou tvrdit, že šlo o stejné lidi, kteří na rypadlo vylezli.

Aktivisty policisté nemohli jednoznačně ztotožnit

„Dle mého názoru nelze zpochybňovat závěr, který prezentoval i soud, že to jednání, které bylo předmětem řízení, je protiprávní, společensky vysoce škodlivé a nebezpečné,“ řekl ve čtvrtek novinářům zástupce žalobce František Marek. To byl podle něj důvod, proč společnost žalobu podala. Otázku, zda se firma odvolá, nechal bez komentáře.

Podotkl, že fotografie, podle kterých policie osoby identifikovala, jsou nekvalitní, policií tehdy zajištění aktivisté na nich dělají grimasy, jsou pomalovaní a nebylo jim tehdy možné ani sejmout otisky prstů. „Je to spíš otázka na policii, zda je schopna postupy zlepšit nebo změnit tak, aby příště byly tyto osoby ztotožněny,“ dodal.

Podle mluvčí skupiny Sev.en, pod niž Vršanská uhelná patří, je bezpečnost největším problémem protestních akcí. „Aktivisté svým chováním a neznalostí provozu v aktivním povrchovém lomu riskují nejen svoje zdraví, ale také bezpečnost našich zaměstnanců a příslušníků zasahujících jednotek IZS,“ uvedla Gabriela Sáričková Benešová. O dalším postupu společnost rozhodne po doručení písemného vyhotovení rozsudku okresního soudu, dodala.

Aktivisté obsadili velkostroj 29. října 2019. Policie je tehdy opakovaně vyzývala, aby rypadlo opustili. Nakonec se tak stalo skoro po třech dnech. Zástupce žalobce, kterým je společnost Vršanská uhelná, v závěrečné řeči uvedl, že obžalovaní na rypadle byli a dokazují to mimo jiné policejní záznamy. Naproti tomu zástupci žalovaných se shodli, že nebylo prokázáno, že jejich klienti velkostroj obsadili. Navrhli proto zamítnutí žaloby. Oba také požadovali uhrazení nákladů za soudní řízení.

Protest se tehdy uskutečnil proti zvažovanému prodeji elektrárny Počerady firmě finančníka Pavla Tykače.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Ministryně Mrázová odmítla výzvy k rezignaci, předpisy prý neporušila

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) odmítla opoziční výzvy k rezignaci. Tvrdí, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Informace serveru Seznam Zprávy o obecním bytě či stavbách na pozemku v rozporu s územním plánem města pokládá za „vytržené z kontextu“. Její rezignaci požadují opoziční Piráti, STAN a TOP 09. Vytýkají jí i manažerská pochybení u přípravy stavebního zákona.
09:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

VideoReportéři ČT zmapovali situaci kolem ústecké „díry“

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.
21. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026
Načítání...