Cena tepla by podle odborníků měla v příštím roce znovu vzrůst. Například v Plzni zdraží o čtyři a půl procenta. Důvodem zdražování jsou zejména emisní povolenky, náklady na paliva a investice do dekarbonizace. Západočeská metropole ale i přes zdražení patří k nejlevnějším městům v republice. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami dosahují až pěti set korun za gigajoule. Nejméně letos platili lidé za teplo v Kladně, nejvíce v Ostravě.
Jiskrovi bydlí v Plzni v panelovém bytě 2+1. Loni poprvé dopláceli za teplo 2500 korun. Měsíční zálohy mají necelých 850 korun. „V dubnu, když přišlo vyúčtování, jsme se divili, protože za ty roky, co tady bydlíme, jsme se vždycky do rozpočtu vešli,“ uvedl Vladislav Jiskra. V domácnosti topí více večer při sledování televize, v ložnici ale netopí vůbec. V příštím roce si za teplo připlatí znovu – Plzeňská teplárenská zvýší cenu o 4,5 procenta.
„Průměrná domácnost, která spotřebuje 20 až 25 gigajoulů za rok, zaplatí navíc zhruba sedmdesát korun měsíčně,“ řekl předseda představenstva Plzeňské teplárenské Petr Fišer. „Stále patříme k teplárnám s nejnižší cenou tepla v Česku,“ doplnil generální ředitel společnosti Václav Pašek.
Plzeňská teplárenská, ze 65 procent vlastněná městem a z 35 procent skupinou EPH Daniela Křetínského, zásobuje přes 56 tisíc domácností, tedy kolem 115 tisíc obyvatel města. Teplo vyrábí z uhlí, biomasy a odpadu a postupně snižuje spotřebu uhlí – téměř polovinu tepla už produkuje z biomasy a komunálního odpadu.
Příští rok začne stavět dva nové paroplynové zdroje tepla a elektřiny, jejichž cena se pohybuje kolem sedmi miliard korun.
Písek zdraží o 15 procent, viní emisní povolenky
Výraznější růst ceny oznámil jihočeský Písek. Teplo zde příští rok zdraží o patnáct procent, především kvůli nákladům na emisní povolenky, které vyjdou na více než 43 milionů korun.
U zatepleného bytu 3+1 to podle mluvčí města Petry Měšťanové znamená navýšení plateb za teplo a teplou vodu přibližně o 340 korun měsíčně.
„Cenu tepla nyní zásadně ovlivňují náklady na energie, které tvoří více než třetinu celkových nákladů, a výdaje na investice a opravy. Vysoké náklady na emisní povolenky nás nutí upravit skladbu provozu zdrojů tak, aby jejich dopad na odběratele byl co nejmenší,“ poznamenala ředitelka písecké teplárny Andrea Žáková.
„Zvýšení ceny pokrývá pouze náklady na úhradu povolenek. Naší prioritou je udržet cenu tepla na přijatelné úrovni a zajistit bezpečný a stabilní provoz celé soustavy,“ prohlásil starosta Michal Čapek (ANO).
Teplárna provozuje uhelný a biomasový kotel, pro letní provoz pak plynový kotel nebo biomasu. Od roku 2026 má být celoročním zdrojem biomasa doplněná kogenerační jednotkou, v zimě pak částečně i uhelným kotlem.
Podle Žákové je patrný tlak dekarbonizace: těžba uhlí klesá a jeho cena poroste zhruba o pět procent. Roste také poptávka po biomase, jejíž cena se od roku 2021 zdvojnásobila a meziročně by měla vzrůst o dalších deset procent.
Písecká teplárna, většinově vlastněná městem, zásobuje téměř 8500 domácností a ročně dodá kolem 350 tisíc gigajoulů tepla.
Kde je teplo nejlevnější a kde nejdražší
Rozdíly mezi městy jsou výrazné. V Kladně aktuálně stojí gigajoule tepla 822 korun, což je nejnižší cena v Česku. Nad tisícem korun se cena pohybuje například v Ústí nad Labem, Brně, Praze či Chebu. Nejvyšší cenu hlásí Ostrava.
Teplárny Brno od roku 2022 cenu každoročně snižují. Podle generálního ředitele Petra Fajmona chce společnost udržet dlouhodobě konkurenceschopnou cenu a připravuje projekty pro snížení nákladů – mimo jiné biomasový zdroj na Brno-Sever, horkovod z Dukovan či rozšíření využití fotovoltaiky. Jak se cena tepla v Brně změní v příštím roce, zatím teplárny neoznámily. „Probíhají kalkulace klíčových vstupů. Jakmile budeme mít hotové finální podklady, nové ceny pro příští rok zveřejníme. Naší prioritou je udržet pro zákazníky stabilní a předvídatelné podmínky,“ uvedla mluvčí Tepláren Brno Radka Mistrová.
Ceník tepla pro rok 2026 teprve připravují i v dalších krajských městech. „Zvýšení ceny tepla pro příští rok by se mělo pohybovat v inflačním pásmu, tedy v řádu jednotek procent. Odběratelé budou s cenami obeznámeni k 1. 12. 2025,“ řekl ředitel Tepelného hospodářství Hradec Králové Jiří Seidler.
„Ceny tepla na příští rok jsou v procesu přípravy a vyjednávání o cenových podmínkách hlavních vstupů – paliva a emisních povolenek. Finální rozhodnutí o cenách bude přijato koncem roku na základě výsledků vyjednávání, cenového rozhodnutí ERÚ a dalších relevantních faktorů. Naším cílem je udržet cenovou stabilitu v maximální možné míře s ohledem na potřeby našich zákazníků,“ vysvětlil obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
„Budeme se ubírat cestou nulového až dvouapůlprocentního zdražení, maximálně po úroveň meziroční inflace,“ předeslala mluvčí Teplárny České Budějovice Bohdana Kollerová.
„Každá teplárna používá jiný typ paliva, které má různou cenu, a rozdíly jsou i v modernizaci zařízení. To vše se promítá do konečné ceny,“ vysvětlil mluvčí Energetického regulačního úřadu Jan Hamrník.
Dekarbonizace tlačí ceny vzhůru
„Tlak na dekarbonizaci vyžaduje nové technologie a zároveň zvyšuje náklady na emisní povolenky,“ uvedl ekonom Západočeské univerzity v Plzni Emil Vacík.
Energetický regulační úřad motivuje dodavatele tepla k modernizaci a přechodu na nízkoemisní paliva. V posledních letech už modernizací za miliardy korun prošlo několik menších tepláren. Větší část provozů, které zásobují třeba krajská města, proměna ještě čeká. Transformace teplárenství si vyžádá obří investice. Ředitel Teplárenského sdružení Jiří Vecka odhaduje investice do roku 2030 na více než 200 miliard korun. To mají částečně pokrýt dotace, některé už podniky mohou čerpat.
Společnost ČEZ přizpůsobuje nové technologii i své tradiční uhelné provozy v Tušimicích a Prunéřově. Už zprovoznila první plynové kotelny a do pěti let chce oba provozy zcela převést na plyn a další ekologičtější zdroje. Do modernizace investuje dvacet miliard korun. „Jedná se o plynový kotel se dvěma hořáky, který slouží k zásobování teplem v letním období, kdy jsou odstaveny uhelné bloky,“ popsal generální ředitel ČEZ Teplárenská Libor Štěpán.
Teplo z Prunéřova pro okolní města
Teplo z prunéřovské elektrárny proudí například do Chomutova, Jirkova či Klášterce nad Ohří. Chystá se také výstavba horkovodu pro vytápění Kadaně. „Už nepůjde o odpadní teplo vyrobené při výrobě elektřiny, ale o samostatnou teplárnu přímo v Prunéřově. To je zásadní změna,“ řekl starosta Kadaně Jan Losenický (ODS).
V areálu mají vzniknout další zdroje – kotel na biomasu, dvě nové plynové kotelny či kogenerační jednotky. „Jsme schopni doplnit systém i tepelnými čerpadly nebo solárními panely. Nabízíme skutečně high-tech energetický mix,“ míní generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
„Investice přinesou nová pracovní místa a stabilní zdroj energie pro budoucí investory,“ věří hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO). Skupina ČEZ plánuje v Tušimicích výstavbu až šesti malých jaderných reaktorů a zvažuje také využití tepla z vodíku. Podle oborového sdružení se dosavadní investice promítnou do cen pro domácnosti zatím jen v řádu stokorun ročně.
Vlastní vytápění
Na centrální zásobování teplem z tepláren nebo společných kotelen jsou v Česku napojeny zhruba čtyři miliony lidí, tedy zhruba 1,7 milionu domácností. Na horkovody se připojují města i některé developerské projekty a domy. Ostatní domácnosti vytápějí vlastními zdroji – plynem, pevnými palivy, elektřinou nebo využívají moderní technologie, například tepelná čerpadla. Roste také obliba sdílení energií.
V některých obcích vznikají energetická společenství, která sdílejí nejen elektřinu, ale i teplo. Například v Žernově na Náchodsku začala obec ukládat teplo na zimu do úložiště pod novou budovou pro hasiče a spolky. Úložiště dobíjejí solární panely. Z nasbírané energie dokáže budovu vytápět zhruba čtyři pětiny roku, především v zimních měsících.
Cena plynu – stejně jako cena elektřiny – se skládá z regulované a neregulované složky. Podle společnosti E.ON tvořila v roce 2025 regulovaná část přibližně třicet procent z celkové ceny plynu a pro rok 2026 zřejmě mírně vzroste. Tuto složku určuje Energetický regulační úřad a její výši není možné ovlivnit. Jde o poplatek za distribuci plynu do domácností. Neregulovaná složka, tedy cena za samotný plyn, se stabilizovala a pohybuje se pod hranicí čtyřiceti eur za megawatthodinu. Velká část domácností tak bude mít plyn v roce 2026 o několik stovek levnější než na začátku roku 2025.
Ceny dřeva určeného k vytápění proti loňsku mírně vzrostly. Češi si začali dělat zásoby na zimu už v srpnu. V průměru stál jeden prostorový metr měkkého dřeva přibližně dvanáct set korun. O něco dražší bylo tvrdé dřevo, které má i vyšší výhřevnost – průměrně okolo sedmnácti set korun za prostorový metr. Očekává se, že v roce 2026 budou ceny podobné, mohou se však lišit podle sezony a druhu dřeva.
Topná sezona začala později
Topná sezona začíná oficiálně 1. září, její spuštění však v praxi závisí na aktuálních venkovních teplotách. Dodávky tepla se zahajují ve chvíli, kdy průměrná denní teplota klesne pod 13 stupňů Celsia a tento stav trvá dva po sobě jdoucí dny.
První teplárny začaly přitápět v týdnu od 22. září na západě a severu Čech, ve výše položených horských oblastech a na Vysočině. Letos topná sezona oproti loňsku začala téměř o dva týdny později. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem jde o rozdíl několika dnů.
