Brněnské teplárny a dukovanskou elektrárnu má propojit čtyřicetikilometrový horkovod

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Nyní platí lidé v Brně za teplo asi dvanáct set korun za gigajoule s DPH. „Podle aktuálních výpočtů, které máme, je reálné, že by v roce 2030 cena klesla na částku kolem tisíce korun, to znamená, měla by být nižší. Každopádně můžeme téměř s jistotou říct, že v roce 2030 by ta cena měla být stabilní a nižší než jakákoli jiná cena z jiných zdrojů,“ řekla Vaňková, která elektrárnu navštívila s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Fiala vidí v horkovodu příklad důležitého a užitečného projektu spojeného s rozvojem jaderné energetiky. „Horkovod využije energii ze stávajících bloků. Do budoucna se také počítá s napojením na nové, které se zde vybudují,“ řekl.

Teplo z Dukovan by mělo pokrýt polovinu brněnské spotřeby

ČEZ se zavázala dodávat do Brna teplo nejméně třicet let a také po dobu, kdy v Dukovanech bude jaderná elektrárna. Po dostavbě nového zdroje tedy i déle. Počet bloků, které budou v elektrárně v provozu, nebude rozhodující, řekl ČTK generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Elektrárna má podle něj do Brna ročně dodat dva tisíce terajoulů tepla. „A to by mělo fungovat, i kdyby byl jen jeden blok,“ podotkl Beneš.

Horkovod dlouhý 42 kilometrů má snížit závislost Brna na dováženém plynu. Přibližně čtyřsettisícové město je na něm závislé z osmdesáti procent. Dukovany by měly v budoucnu zajistit polovinu spotřeby tepla v Brně.

Odhadované náklady na stavbu jsou 19 miliard korun, dvě miliardy z toho budou investice společnosti ČEZ přímo v areálu dukovanské elektrárny.

O výstavbě horkovodu se uvažovalo v osmdesátých letech minulého století. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územněplánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, předávací místo bude v Bosonohách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD zahájilo stavbu D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo ve středu stavbu úseku dálnice D35 mezi Hořicemi a Úlibicemi na Jičínsku. Dálnice o délce 16,3 kilometru by měla být hotová v březnu 2029. Stát za ni zaplatí 4,3 miliardy korun bez DPH. Dopravu dálnice odvede především z Ostroměře, která má asi třináct set obyvatel, a dále z obcí Bílsko, Konecchlumí a Podhorní Újezd.
před 2 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoJaro je pro plazy kritické. Hady v Podyjí ohrožují cyklisté

Plazi jsou na vrcholu jarní aktivity. V Národním parku Podyjí se teď turisté mohou potkat s ještěrkou zelenou nebo užovkou stromovou. Právě nejdelší tuzemský had na turistický ruch doplácí. Desítky těchto chráněných živočichů přejedou cyklisté za jediný rok. Nejvíce na jaře a v září, kdy je v terénu nejvíce mláďat. Pro hady jsou nejrizikovější tiché asfaltové cesty. V ohrožení nejsou jen teplomilní plazi, ale například v Jizerských horách i mloci.
před 19 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 20 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Daczická míří z ODS ke Kubovu hnutí, středočeskou koalici to ovlivnit nemá

Středočeská zastupitelka a předsedkyně krajského výboru pro kulturu Kateřina Daczická odchází z ODS k hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Podle ní to neovlivní fungování středočeské koalice STAN a SPOLU, která se v pětašedesátičlenném zastupitelstvu opírá o nejtěsnější možnou většinu třiceti tří hlasů. Také hejtmanka Petra Pecková (STAN) sdělila, že na dosavadní koalici nechtějí nic měnit. Daczická by ráda zůstala v krajském klubu ODS.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komunita, či problém? Spor o ostravskou Bedřišku pokračuje, popsali Reportéři ČT

Ostravská osada Bedřiška, kterou její obyvatelé proměnili z problematické lokality v komunitu, má ustoupit plánům města. Demolice domků vyvolaly odpor místních i aktivistů, do sporu vstoupil i prezident Petr Pavel. Spor o budoucnost kolonie dál pokračuje. Reportéři ČT Bedřišku navštívili, aby zjistili, v čem je osada unikátní a proč některým politikům tolik vadí.
před 22 hhodinami

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
včeraAktualizovánovčera v 14:51
Načítání...