Brněnské teplárny a dukovanskou elektrárnu má propojit čtyřicetikilometrový horkovod

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Nyní platí lidé v Brně za teplo asi dvanáct set korun za gigajoule s DPH. „Podle aktuálních výpočtů, které máme, je reálné, že by v roce 2030 cena klesla na částku kolem tisíce korun, to znamená, měla by být nižší. Každopádně můžeme téměř s jistotou říct, že v roce 2030 by ta cena měla být stabilní a nižší než jakákoli jiná cena z jiných zdrojů,“ řekla Vaňková, která elektrárnu navštívila s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Fiala vidí v horkovodu příklad důležitého a užitečného projektu spojeného s rozvojem jaderné energetiky. „Horkovod využije energii ze stávajících bloků. Do budoucna se také počítá s napojením na nové, které se zde vybudují,“ řekl.

Teplo z Dukovan by mělo pokrýt polovinu brněnské spotřeby

ČEZ se zavázala dodávat do Brna teplo nejméně třicet let a také po dobu, kdy v Dukovanech bude jaderná elektrárna. Po dostavbě nového zdroje tedy i déle. Počet bloků, které budou v elektrárně v provozu, nebude rozhodující, řekl ČTK generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Elektrárna má podle něj do Brna ročně dodat dva tisíce terajoulů tepla. „A to by mělo fungovat, i kdyby byl jen jeden blok,“ podotkl Beneš.

Horkovod dlouhý 42 kilometrů má snížit závislost Brna na dováženém plynu. Přibližně čtyřsettisícové město je na něm závislé z osmdesáti procent. Dukovany by měly v budoucnu zajistit polovinu spotřeby tepla v Brně.

Odhadované náklady na stavbu jsou 19 miliard korun, dvě miliardy z toho budou investice společnosti ČEZ přímo v areálu dukovanské elektrárny.

O výstavbě horkovodu se uvažovalo v osmdesátých letech minulého století. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územněplánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i Brna. Horkovod má vést přes Oslavany, předávací místo bude v Bosonohách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
09:04Aktualizovánopřed 26 mminutami

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
před 3 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 20 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
včera v 08:00

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
včera v 07:00

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...