Dekarbonizace

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Evropská unie jako celek musí posílit kapitálové trhy, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Chybu vidí dále v tom, že EU nevyužívá vnitřní trh, který představuje obrovský potenciál. Zmínil také, že pokud se chce Evropa zaměřovat v rámci Green Dealu na environmentální stránku, musí si na ni nejprve vydělat.

Pandemie covidu-19 spoustu věcí změnila, Evropa tomu ale nepřizpůsobuje své politiky a priority, míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jako příklad uvedl, že i nadále je významnou politikou Evropské unie dekarbonizace. „Byla nastavena v parametrech před covidovou krizí,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. I to je podle něj jedním z důvodů, proč Spojené státy ekonomicky rostou, zatímco Evropa má problémy.

Čína patří k zemím, které se rozhodly pro dekarbonizaci, tedy opouštění fosilních zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými. Do roku 2060 chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že by měla být schopná vázat stejné množství uhlíku, jako ho vypouští. Právě přístup Číny je klíčový pro to, jestli mají mít celosvětové snahy o ochranu klimatu smysl – tato velmoc totiž vypouští asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého. Podle nové studie ale bude tato snaha složitá a přinese spoustu negativních dopadů.

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.

Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativě do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Tomu oponoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o emisním obchodování, od níž si slibuje zásadní proměnu české energetiky. Veškeré výnosy z prodeje povolenek mají jít podle ní na opatření spojená s útlumem uhlí a s ochranou klimatu – což bude rozdíl oproti současnosti. Zatím peníze plynou do státního rozpočtu a v něm jsou zčásti využívány i na jiné než ekologické účely.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.