Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci
3 minuty
Události v regionech: Třinecké železárny odkládají dekarbonizaci
Investici miliardy eur, v přepočtu zhruba dvacet pět miliard korun, do technologií na ekologickou výrobu oceli oznámily Třinecké železárny letos v lednu. Firma hovořila o tom, že má jít o největší investici v ocelářství v tuzemsku od osmdesátých let minulého století.
Nyní uvedly, že hlavními důvody posunu instalace elektrické obloukové pece jsou podle nich nedostatečná veřejná podpora, nejistota budoucího směřování Evropy v pravidlech souvisejících s Green Dealem, současná negativní situace na trhu s ocelí a nejasná pravidla ochrany trhu před dovozy ze zemí bez regulací a s nižšími náklady na výrobu oceli.
„Pustit se do tak rozsáhlé investice předpokládá příznivou kombinaci vývoje evropské politiky a zlepšení situace na trhu s ocelí. V současné době nejsou jasně definované regulace evropské ochrany trhu tak, aby změna technologie výroby oceli a s tím spojené zvýšené náklady na její výrobu měly ekonomický smysl. Není také jasná evropská a státní energetická koncepce, která je zásadní v oblasti konkurenceschopnosti,“ tvrdí generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
„Právě Třinecké železárny mají šanci získat dotaci ve výši dvanáct miliard českých korun právě na tuto zásadní investici obloukovou pec. Jsou tam investice i na straně českého státu, jako je například přivedení dostatečného elektrického výkonu do této fabriky, tak tyto všechny aktivity samozřejmě společným způsobem koordinujeme,“ ujistil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Ta dotace, která by nám pomohla vybudovat tuto změnu v technologii a přesto by naše společnost mohla dál pokračovat, by se měla pohybovat kolem pětasedmdesáti procent. My dnes víme, že dotace dosahuje zhruba lehce přes padesát procent celkového nákladu,“ řekl Heide.
Vynucená investice
Dekarbonizace je podle firmy vynucená investice, která jí nepřinese žádnou výrobní ani obchodní přidanou hodnotu. „Vládní podpora ocelářského odvětví se stává stále výraznější v regionech, kde se rychle rozšiřuje kapacita výroby oceli, jako například v Číně, v oblasti MENA (země Středního východu a Severní Afriky, pozn. red.) a v zemích ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie, pozn. red.). Přebytečná ocel ze subvencujících zemí se pak vyváží za ceny, které neodrážejí skutečné náklady na výrobu oceli,“ uvedla firma v tiskovém prohlášení.
„I nadále usilujeme o dekarbonizaci výroby oceli a s ní souvisejících činností. Nicméně časový rámec a jednotlivé kroky vedoucí ke snižování emisí musíme přizpůsobit objektivním vnějším okolnostem,“ řekl předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář.
K postupnému snižování emisí oxidu uhličitého o padesát pět procent oproti roku 1990, jak to v plnění zelených cílů požaduje Evropská unie, má vést kromě nové pece několik projektů. Podnik už zahájil výstavbu železnorudné briketační linky za miliardu korun, přívodu zvlášť vysokého napětí nebo paroplynového cyklu v elektrárně Energetiky Třinec, kde nahradí uhelný zdroj.
Nová elektrická pec se podle původních plánů měla v Třinci stavět od roku 2026 do prosince 2028. Nahradit by měla polovinu výroby oceli, tedy 1,3 milionu tun ročně.
Železárny každoročně vyrobí zhruba 2,5 milionu tun oceli. V roce 2023 měly tržby 49,69 miliardy korun a čistý zisk 44 milionů korun. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Skupina Moravia Steel – Třinecké železárny zaměstnává okolo třinácti tisíc lidí.
Podpora modernizace oceláren například v Německu je ze strany státu 74 procent. Ve Velké Británii vláda o víkendu poslední huť s vysokou pecí v zemi převzala do svých rukou a tamní premiér označil ocelářství za národní zájem.
