Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.
„Díky významným investicím do ochrany je stav životního prostředí výrazně lepší než v předchozích desetiletích. To ale neznamená, že naše ovzduší, voda nebo půda jsou v optimálním stavu. Rok 2023 byl nejteplejší v historii pozorování a zvyšují se hrozby spojené se změnou klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2023, vydaná ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí. Sleduje také pokrok v plnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR do roku 2030.
V posledních letech se podle zprávy zlepšuje kvalita ovzduší. Oblastí s překročenými limity škodlivin je i díky mírným zimám méně. Česko tak směřuje ke splnění emisních závazků do roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku.
Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě čistíren odpadních vod a dalším opatřením, uvádí zpráva. Ve vodních tocích se podařilo nejvíce zredukovat obsah amoniakálního dusíku a obsah celkového fosforu, a to díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a technologicky lepšímu čištění odpadních vod vypouštěných z bodových zdrojů. V krátkodobém trendu ale kvalita vod stagnuje a nedaří se dál snižovat míru znečištění.
V zemědělských oblastech podle zprávy ubývají ptáci, kteří jsou hlavním ukazatelem biologické rozmanitosti. Zemědělská půda, ohrožená degradací kvůli jednotvárnému hospodaření, stále ustupuje ve prospěch zastavěných ploch.
Lesy se vzpamatovávají
V lesích lze podle zprávy pozorovat postupný útlum kůrovcové kalamity, která započala v roce 2015 na severní Moravě v oblasti Jeseníků a postupně se rozšířila i do dalších oblastí a vyvrcholila v roce 2020. V roce 2023 se intenzita těžby dostala přibližně na úroveň roku 2016. Zároveň dochází k rozsáhlé obnově lesů v zasažených oblastech.
I přes výrazné zlepšení uhlíkové bilance v poslední inventuře jsou v důsledku kůrovcové kalamity emise v sektoru lesnictví vyšší než množství pohlceného uhlíku. Zdravotní stav lesů navíc zůstává, i vzhledem k nevyhovující druhové skladbě a jednoduché struktuře, neuspokojivý. Nejčastěji vysazovanou dřevinou je stále smrk.
Emise a adaptace
Emise skleníkových plynů v Česku oproti roku 1990 poklesly o 37,1 procenta. Dle zpracovaných modelových scénářů ČR pravděpodobně splní evropský cíl poklesu emisí o 55 procent do roku 2030. Sektorem s aktuálně nejméně pokročilým procesem dekarbonizace je jednoznačně doprava, ve které spotřeba energie stoupá a více než 90 procent energie spotřebované v dopravě je fosilního původu. I přes zřetelný pokles emisí znečišťujících látek v důsledku modernizace technologií emise skleníkových plynů z dopravy stoupají. Využívání alternativních paliv a pohonů se zejména v individuální dopravě rozvíjí jen pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl registrací nových osobních bateriových elektrických automobilů v EU27.
„Klimatická změna je neopomenutelný fakt a musíme dělat vše pro to, abychom zmírnili její dopady,“ uvedl Hladík. „Proto jsme připravili tři zásadní novely na ochranu vody, půdy a ovzduší,“ doplnil. Například novela zákona o ochraně ovzduší, kterou aktuálně projednává sněmovna, má zajistit mimo jiné přísnější monitoring emisí a další opatření ke snížení znečištění.
