Kůrovec

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Po kůrovcové kalamitě, která v minulých letech masivně zasáhla v Česku smrkové lesy, hrozí teď nebezpečí borovicím. Vyplývá to z mezinárodní studie uveřejněné ve vědeckém časopise Forest Ecosystems. Podle ní se kvůli klimatickým změnám a obchodu se dřevem může ve střední Evropě objevit do roku 2040 nový invazní druh parazita – háďátko borové. To v současnosti ničí borové lesy v Portugalsku a Španělsku. Podle ministerstva zemědělství se dřevo z dovozu sleduje už teď.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.

V úterý jsou to přesně dva roky od vypuknutí nejrozsáhlejšího požáru a lesního požáru v novodobé historii Česka. Oheň v Národním parku České Švýcarsko zasáhl území o rozloze zhruba 1060 hektarů. Plameny způsobily škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je ještě vyšší. U likvidace požáru se vystřídalo asi šest tisíc hasičů, pomáhali i policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a dobrovolníci. Šest desítek hasičů při zásahu utrpělo zranění, někteří skončili v nemocnici.

Několik oblastí na Šumavě se po kůrovcových kalamitách zcela – a samovolně – obnovilo. Pomohlo tomu hlavně tlející dřevo, které v zasažených oblastech zůstalo. Podobný postup uplatňují lesníci i v těch oblastech Šumavy, kde mohou proti kůrovci zasahovat.

Cetechovice na Kroměřížsku se chystají obrátit na Inspekci životního prostředí kvůli údajně zanedbanému lesu u obce. Místní a lesníci si stěžují na souše, ze kterých se šíří kůrovec na okolní pozemky. Za podobnou praxi v posledních letech několikrát uložila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vlastníkům lesů pokuty.

Stav českých lesů se loni v meziročním srovnání mírně zlepšil. Z dlouhodobého hlediska se ale jejich kondice zhoršuje. Lesy totiž stárnou, pětina z nich je víc než sto let stará. Kvůli tomu se pak snižuje vitalita i odolnost porostu. Navíc úplně ještě neskončila ani kůrovcová kalamita.

Kvůli vlnám horka, sucha a přemnožení kůrovce došlo v Česku k velmi rychlému odumírání smrkových lesů a velkoplošnému kácení. Vzniklé holé plochy, takzvané holiny, se staly výrazným zdrojem oxidu uhličitého a přispívají tak ke zvyšování jeho koncentrace v atmosféře a dalšímu oteplování planety, upozorňuje expertka na půdu Eva Dařenová. Dopady těžby dřeva na půdu se ale podle ní dají zmírňovat.

Při těžbě dřeva lesníci poškodili bagrem pravěké hradiště Radná u Berounky. Kulturní památka je na pozemcích obce Hromnice, spadá do katastru Němčovic, obec podala trestní oznámení. Podle policie ale nejde o trestný čin ani o přestupek.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

Oteplování globálního klimatu už dnes dělá paseku ve všem: od rostlin a živočichů po průmyslové aktivity. Uvádí to agentura Bloomberg, která vybrala čtyři příklady pro ilustraci života ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. V rozsáhlé analýze popisuje, jak měnící se klima zasahuje jaderné elektrárny ve Francii, sklizeň obilí v Indii, korály na Floridě i výskyt jistého amerického kůrovce.

Cena dřeva klesla o stovky korun. Na rozdíl od loňska je o něj menší zájem. Třeba v Národním parku Šumava je téměř nulový odbyt kvalitní kulatiny. O stovky korun klesla i cena palivového dřeva. Lesníci ale varují, že v posledním čtvrtletí letošního roku může znovu podražit.

Na řadě míst v Česku doznívá kůrovcová kalamita. Vyplývá to z údajů Lesů České republiky. Těžba kůrovcového dřeva podle státního podniku postupně klesá a lesníkům se daří obnovovat zdevastované plochy.

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

V Ústeckém kraji se potýkají s problémy v označování turistických cest. Značky poškodil nejen loňský požár v Národním parku České Švýcarsko, ale také přetrvávající kůrovcová těžba. Navíc zásadně ubylo vhodných míst, kam nové značky udělat. Klub českých turistů (KČT) a Lesy ČR proto musely zavést nové a méně obvyklé způsoby, jak turistické trasy v krajině vyznačit, což je náročné a finančně nákladné.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, která je pro planetu podobně cenná jako amazonský prales.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Na Broumovsku pomáhají vrtulníky čistit lesy od stromů napadených kůrovcem. Je to jediný způsob, jak vykácené smrky z nepřístupného skalního terénu dostat. Lýkožrout se do severních pohraničních lesů dostal ve velkém až v letošním roce, kvůli náročné přepravě dřeva je tak nyní část přírodní rezervace Broumovské stěny veřejnosti zhruba na dva týdny nepřístupná.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.