Kůrovec strana 2 z 5

Sucho a kůrovec působí vážné problémy ve středním Německu. V Harzu zmizel už téměř veškerý porost jehličnanů. Stromy odumírají v Národním parku i v hospodářských lesích. Úřady, lesníci a ekologové proto při jejich obnově usilují o větší vysazovaní listnáčů.

Přes rozsáhlé sázení potřebují obnovit stále stovky kilometrů čtverečních lesů, které podlehly suchu a kůrovci. V prosinci má přitom skončit opatření, kterým ministerstvo zemědělství lesníkům dalo na sázení o tři roky více času. Podle vlastníků soukromých lesů ale bude potřeba lhůtu znovu prodloužit, protože kalamita na některých místech pokračuje.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.

V Tučapech na Táborsku chybí kvůli suchu pitná voda, obec ji poslední dva víkendy musela lidem vozit v cisternách. Poté, co byl kvůli kůrovci vykácený kus lesa, má obec z hlavního zdroje vody jen třetinu potřebného stavu. Naplno teď využívá i všechny náhradní zdroje.

Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník a Šerák-Keprník v Jeseníkách. Loni po odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha je zrušilo ministerstvo životního prostředí. Společnosti tvrdí, že se tak rozloha klidových a bezzásahových území zvětšila. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se však jejich skutečná rozloha nezměnila.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020, informovala v pondělí mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Státní podnik Lesy České republiky loni s ústupem kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o dvacet procent na 11,41 milionu metrů krychlových. Předloni těžba ve státních lesích v době vrcholící kalamity dosáhla rekordních 14,4 milionu metrů krychlových. Letos podnik plánuje další snížení těžby, a to o desetinu na 10,2 milionu metrů krychlových. Spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

Kůrovcová kalamita na Vysočině pomalu slábne, a to hlavně díky počasí –⁠ je totiž dostatek vláhy. Že je škůdce v kraji po letech na ústupu, potvrzuje i státní podnik Lesy České republiky. Správci menších lesů, kteří kvůli kůrovci často vykáceli prakticky veškeré své zásoby dřeva, si ale stěžují na to, že začíná být nedostatek nových sazenic na zalesnění holin.

Policisté v Českém Švýcarsku odstřelují smrky, které uschly kvůli poškození kůrovcem a ohrožovaly turisty na stezkách. Má to urychlit rozpad kmenů. Při kůrovcové kalamitě v národním parku uschla polovina lesů.

Obnovu lesů v oblastech napadených kůrovcem komplikuje přemnožení lesní zvěře, především pak srn, jelenů, daňků a divokých prasat. Ta totiž při hledání potravy nejčastěji napadá sazenice nebo okusuje mladé stromky. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové a Vlastimila Skotáka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně se škody napáchané zvěří pohybují v řádech desítek milionů korun. Kromě zpomalení obnovy lesa tak dochází i k výraznému navýšení nákladů lesních správ.

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již kalamita odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. „Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku,“ řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky (LČR) Martin Zajíček. Lesníci se podle něj nyní soustřeďují na zalesnění a chystají obnovu zničených lesních cest.

České dráhy (ČD) hlásí překvapivě dobré hospodaření, navzdory covidovým opatřením. Za první pololetí je celá skupina ČD ve ztrátě asi 217 milionů korun – o rok dřív to byly skoro dvě miliardy. Pomáhá třeba i propouštění vedoucích pracovníků, ale také daleko intenzivnější svoz dřeva z oblastí postižených kůrovcem.

Dramaticky a rychle roste cena dřeva, která v posledních letech vytrvale klesala. V Česku pocítí nejvíc zdražení právě stavebníci, za víc ale nakoupí i ti, kdo dřevem topí. Za nárůstem stojí hlad po stavebním materiálu v Americe, ale i snížení těžby v tuzemsku, za kterým je oslabení kůrovcové kalamity. Populace brouka je však tak velká, že bude českým lesům působit problémy i v dalších letech.

Kůrovcová kalamita podle odborníků z Vysočiny ohrožuje i populace lesních mravenců. Právě tento region vždy patřil k oblastem, ve kterých se tomuto lesnímu hmyzu dařilo. Jenže kvůli rozsáhlému kácení stromů se podmínky pro život mravenců výrazně zhoršily. Typických hnízd v podobě kupek jehličí rychle ubývá.

Vláda měla na pondělním zasedání na programu řadu bodů. Ohledně pandemie rozhodla, že testy na covid-19 budou od září nadále hrazeny všem, shodla se, že zatím nepočítá s povinným testováním ve firmách a prodloužila prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) u respirátorů. Dále schválila dvě miliardy korun na odškodnění vlastníků lesů za sníženou cenu dříví kvůli kůrovci a vyčlenila miliardu korun jako odškodnění zemědělcům po tornádu. Prodloužila mimořádné dotace na doplacení provozu azylových domů pro děti. Schválila návrh zákona na zavedení mistrovské zkoušky i záměr na transformaci Ředitelství silnic a dálnic. Nakonec navýšila rozpočet na předsednictví v EU.

Na Šumavě si připomínají deset let od blokády v oblasti Na Ztraceném u Modravy. Skupina ekologických aktivistů tam tehdy bránila těžbě kůrovcem napadených stromů. Ty jsou pořád na místě a mezi nimi už se objevují mladé stromky. Současné vedení správy národního parku považuje tehdejší zásah proti kůrovci za zbytečný.

Těžba kůrovcového dřeva pokračuje i na Broumovsku. Ohniska lýkožrouta se tam nacházejí i v těžko přístupných terénech pískovcových skal. Jedinou možností, jak napadené stromy odsud dostat, je nasazení nákladní lanovky. Manipulaci s těžkým nákladem ale lesníkům komplikují turisté.

Červnové živly na jihu Moravy a v Ústeckém kraji způsobily zemědělcům škody ve výši 1,5 miliardy korun. Alespoň tak to vláda sečetla do konce června a tolik peněz taky vyčlenila na kompenzace. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) mluvil v pořadu Interview ČT24 o pomoci zemědělcům i boji proti kůrovci, v němž lesníkům zatím pomohlo chladné a deštivé léto.

Kůrovcová kalamita má letos v zemi lokální charakter, podle lesníků pomohlo chladné počasí. Nejvíce postiženou oblastí jsou Lužické hory, konkrétně jde o Českolipsko a Rumbursko. Lesy ČR odhadují, že tam letos vytěží až čtyři sta tisíc metrů krychlových kalamitního dřeva. Naopak na Vysočině kalamita doznívá.

Cena dřeva zaznamenává enormní nárůst. Oproti loňsku je vyšší více než o třetinu. Každý měsíc navíc dál skokově roste. Dopad je zjevný ve stavebnictví, truhlářské výrobě i přepravě zboží. To vše se prodražuje. Například dřevostavba nyní oproti loňsku vyjde o zhruba půl milionu korun dražší.

Roky jezdily skautské a pionýrské skupiny na stejná místa, nyní kvůli kůrovci musí některé z nich své stany přesunout i na druhý konec republiky. Stromy napadené kůrovcem potřebují lesníci vykácet, okolí táborů by tak pro děti nebylo bezpečné. Na místech, kde už jsou kůrovcem poškozené stromy odklizeny, organizátoři řeší škody – rozježděné cesty nebo nedostatek stínu.

Husté lesy mezi pískovcovými skalami v Českém Švýcarsku jsou minulostí, kůrovci tam podlehla už většina smrků.  Ačkoliv se dříve mrtvé stromy kácely, teď je lesníci nechávají v přírodě, kvůli čemuž ale správci národního parku museli uzavřít několik turistických tras. Suché stromy by totiž mohly být pro návštěvníky nebezpečné.