Kůrovec strana 2 z 5

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020, informovala v pondělí mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Státní podnik Lesy České republiky loni s ústupem kůrovcové kalamity snížil těžbu dřeva o dvacet procent na 11,41 milionu metrů krychlových. Předloni těžba ve státních lesích v době vrcholící kalamity dosáhla rekordních 14,4 milionu metrů krychlových. Letos podnik plánuje další snížení těžby, a to o desetinu na 10,2 milionu metrů krychlových. Spravuje téměř polovinu lesů v zemi.

Kůrovcová kalamita na Vysočině pomalu slábne, a to hlavně díky počasí –⁠ je totiž dostatek vláhy. Že je škůdce v kraji po letech na ústupu, potvrzuje i státní podnik Lesy České republiky. Správci menších lesů, kteří kvůli kůrovci často vykáceli prakticky veškeré své zásoby dřeva, si ale stěžují na to, že začíná být nedostatek nových sazenic na zalesnění holin.

Policisté v Českém Švýcarsku odstřelují smrky, které uschly kvůli poškození kůrovcem a ohrožovaly turisty na stezkách. Má to urychlit rozpad kmenů. Při kůrovcové kalamitě v národním parku uschla polovina lesů.

Obnovu lesů v oblastech napadených kůrovcem komplikuje přemnožení lesní zvěře, především pak srn, jelenů, daňků a divokých prasat. Ta totiž při hledání potravy nejčastěji napadá sazenice nebo okusuje mladé stromky. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové a Vlastimila Skotáka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně se škody napáchané zvěří pohybují v řádech desítek milionů korun. Kromě zpomalení obnovy lesa tak dochází i k výraznému navýšení nákladů lesních správ.

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již kalamita odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. „Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku,“ řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky (LČR) Martin Zajíček. Lesníci se podle něj nyní soustřeďují na zalesnění a chystají obnovu zničených lesních cest.

České dráhy (ČD) hlásí překvapivě dobré hospodaření, navzdory covidovým opatřením. Za první pololetí je celá skupina ČD ve ztrátě asi 217 milionů korun – o rok dřív to byly skoro dvě miliardy. Pomáhá třeba i propouštění vedoucích pracovníků, ale také daleko intenzivnější svoz dřeva z oblastí postižených kůrovcem.

Dramaticky a rychle roste cena dřeva, která v posledních letech vytrvale klesala. V Česku pocítí nejvíc zdražení právě stavebníci, za víc ale nakoupí i ti, kdo dřevem topí. Za nárůstem stojí hlad po stavebním materiálu v Americe, ale i snížení těžby v tuzemsku, za kterým je oslabení kůrovcové kalamity. Populace brouka je však tak velká, že bude českým lesům působit problémy i v dalších letech.

Kůrovcová kalamita podle odborníků z Vysočiny ohrožuje i populace lesních mravenců. Právě tento region vždy patřil k oblastem, ve kterých se tomuto lesnímu hmyzu dařilo. Jenže kvůli rozsáhlému kácení stromů se podmínky pro život mravenců výrazně zhoršily. Typických hnízd v podobě kupek jehličí rychle ubývá.

Vláda měla na pondělním zasedání na programu řadu bodů. Ohledně pandemie rozhodla, že testy na covid-19 budou od září nadále hrazeny všem, shodla se, že zatím nepočítá s povinným testováním ve firmách a prodloužila prominutí daně z přidané hodnoty (DPH) u respirátorů. Dále schválila dvě miliardy korun na odškodnění vlastníků lesů za sníženou cenu dříví kvůli kůrovci a vyčlenila miliardu korun jako odškodnění zemědělcům po tornádu. Prodloužila mimořádné dotace na doplacení provozu azylových domů pro děti. Schválila návrh zákona na zavedení mistrovské zkoušky i záměr na transformaci Ředitelství silnic a dálnic. Nakonec navýšila rozpočet na předsednictví v EU.

Na Šumavě si připomínají deset let od blokády v oblasti Na Ztraceném u Modravy. Skupina ekologických aktivistů tam tehdy bránila těžbě kůrovcem napadených stromů. Ty jsou pořád na místě a mezi nimi už se objevují mladé stromky. Současné vedení správy národního parku považuje tehdejší zásah proti kůrovci za zbytečný.

Těžba kůrovcového dřeva pokračuje i na Broumovsku. Ohniska lýkožrouta se tam nacházejí i v těžko přístupných terénech pískovcových skal. Jedinou možností, jak napadené stromy odsud dostat, je nasazení nákladní lanovky. Manipulaci s těžkým nákladem ale lesníkům komplikují turisté.

Červnové živly na jihu Moravy a v Ústeckém kraji způsobily zemědělcům škody ve výši 1,5 miliardy korun. Alespoň tak to vláda sečetla do konce června a tolik peněz taky vyčlenila na kompenzace. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) mluvil v pořadu Interview ČT24 o pomoci zemědělcům i boji proti kůrovci, v němž lesníkům zatím pomohlo chladné a deštivé léto.

Kůrovcová kalamita má letos v zemi lokální charakter, podle lesníků pomohlo chladné počasí. Nejvíce postiženou oblastí jsou Lužické hory, konkrétně jde o Českolipsko a Rumbursko. Lesy ČR odhadují, že tam letos vytěží až čtyři sta tisíc metrů krychlových kalamitního dřeva. Naopak na Vysočině kalamita doznívá.

Cena dřeva zaznamenává enormní nárůst. Oproti loňsku je vyšší více než o třetinu. Každý měsíc navíc dál skokově roste. Dopad je zjevný ve stavebnictví, truhlářské výrobě i přepravě zboží. To vše se prodražuje. Například dřevostavba nyní oproti loňsku vyjde o zhruba půl milionu korun dražší.

Roky jezdily skautské a pionýrské skupiny na stejná místa, nyní kvůli kůrovci musí některé z nich své stany přesunout i na druhý konec republiky. Stromy napadené kůrovcem potřebují lesníci vykácet, okolí táborů by tak pro děti nebylo bezpečné. Na místech, kde už jsou kůrovcem poškozené stromy odklizeny, organizátoři řeší škody – rozježděné cesty nebo nedostatek stínu.

Husté lesy mezi pískovcovými skalami v Českém Švýcarsku jsou minulostí, kůrovci tam podlehla už většina smrků.  Ačkoliv se dříve mrtvé stromy kácely, teď je lesníci nechávají v přírodě, kvůli čemuž ale správci národního parku museli uzavřít několik turistických tras. Suché stromy by totiž mohly být pro návštěvníky nebezpečné.

Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.

Kvůli kůrovcové těžbě zmizely stovky turistických značek a rozcestníků. Například v Hostýnských vrších na Kroměřížsku komplikují orientaci v terénu rozsáhlé holiny prakticky bez stromů. Nápravu ještě do začátku prázdnin zajistí revírníci a Klub českých turistů.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Kvůli kůrovcové kalamitě zakázaly úřady vstup do části lesů kolem Prysku na Českolipsku. Kvůli nebezpečí pádu suchých stromů a větví jsou uzavřené i některé turistické trasy. Zákaz platí až do 21. srpna.

Lesníci na pozemcích, které patří Mendelově univerzitě, vysazují některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tím na klimatickou změnu. Líska turecká a kaštanovník setý se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí.

Pro turisty se po pěti měsících otevřely unikátní skalní soutěsky v Hřensku. Přitom dlouho nebylo jasné, jestli sezonu vůbec zahájí. Během jediného léta tu kůrovec zabil stovky smrků. Hrozilo, že začnou padat do údolí. Správa národního parku část stromů nechala vykácet.

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.