Kůrovec strana 3 z 5

Kůrovec letos zatím nejvíce devastuje lesy na Vysočině, v jižních Čechách a ve Středočeském kraji. Vyplývá to z dat serveru Kůrovcové info, který mapuje situaci v celé republice. Škůdce se právě rojí a napadá stojící zdravé stromy, aby v nich nakladl larvy. Rojení podle expertů začalo kvůli chladnému a deštivému počasí v uplynulých měsících později než obvykle. Lesníci odhadují, že se kůrovec v letošní sezoně stihne vylíhnout jen ve dvou generacích. Množství napadených stromů by proto nemuselo být tak extrémní jako v posledních letech.

Kvůli kůrovcové těžbě zmizely stovky turistických značek a rozcestníků. Například v Hostýnských vrších na Kroměřížsku komplikují orientaci v terénu rozsáhlé holiny prakticky bez stromů. Nápravu ještě do začátku prázdnin zajistí revírníci a Klub českých turistů.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Kvůli kůrovcové kalamitě zakázaly úřady vstup do části lesů kolem Prysku na Českolipsku. Kvůli nebezpečí pádu suchých stromů a větví jsou uzavřené i některé turistické trasy. Zákaz platí až do 21. srpna.

Lesníci na pozemcích, které patří Mendelově univerzitě, vysazují některé orientální druhy dřevin z Balkánu a Blízkého východu. Reagují tím na klimatickou změnu. Líska turecká a kaštanovník setý se kromě rezistence vůči suchu vyznačují také dobrou kvalitou dřeva a slibnou produkcí.

Pro turisty se po pěti měsících otevřely unikátní skalní soutěsky v Hřensku. Přitom dlouho nebylo jasné, jestli sezonu vůbec zahájí. Během jediného léta tu kůrovec zabil stovky smrků. Hrozilo, že začnou padat do údolí. Správa národního parku část stromů nechala vykácet.

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.

Nestátní vlastníci potřebují od státu alespoň 5,8 miliardy korun jako kompenzaci za loňské nízké ceny dříví, uvedli zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Dodali, že jinak nezvládnou obnovovat les po kůrovcové kalamitě a těžit dříví. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého bude výše příspěvku záležet na výsledcích resortních statistik, které by měly být uzavřené ve druhém čtvrtletí, a následně na rozhodnutí vlády.

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let, obává se ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách vyplatil rekordních deset miliard korun.

Pracovníci výzkumného ústavu ve Zlíně vymysleli urychlení výsadby stromů, které umožní v krátké době zacelit holiny po vynucené těžbě lesa napadeného kůrovcem. Metodu speciální úpravy semen lípy srdčité si nechali patentovat už před několika lety a Lesy České republiky si jich aktualně objednaly dva miliony. Stromky vysadí do postižených lokalit.

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo pravidla pro kácení v Boubínském pralese. Odmítlo tak odvolání Lesů ČR proti rozhodnutí Správy Národního parku a CHKO Šumava, upozornil Český rozhlas. Lesy se tak při kácení stromů zasažených kůrovcem budou muset řídit přísnými pravidly. Na druhé straně kácení bude možné, proti čemuž protestovaly ekologické spolky.

K záchraně porostů pomohlo lesníkům v Česku letos výrazně počasí. Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a nižším teplotám se vylíhlo méně generací kůrovce. Zatímco v předchozích letech kůrovec vytvořil tři až čtyři generace, letos to byly pouze dvě. Stromy, ve kterých je hmyz aktivní, ale lesníci kácejí dál. Práce zároveň komplikuje pandemie koronaviru a související nedostatek dělníků.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

O 5,5 miliardy korun žádají majitelé obecních a soukromých lesů, aby zvládli škody, které jim loni způsobilo sucho a kůrovec.  Částka je však asi o třetinu větší, než ministerstvo zemědělství může rozdělit. Resort poprvé pomůže i státním lesům.

V Moravském krasu nedávno kůrovci podlehl památný smrk u Habrůvky. V Chráněné krajinné oblasti tak zbyly už jen tři živé takto označené chráněné jehličnany. Památných stromů jsou v krasu desítky, jde ale o listnáče, jehličnaté jsou výjimkou.

Hejtman? Na Vysočině jím je už 12 let Jiří Běhounek. A kandiduje znovu z prvního místa. Nestraník v barvách ČSSD je nejdéle sloužícím ze všech tuzemských hejtmanů. V posledních čtyřech letech ale už sociální demokraté neobsadili celou krajskou radu. Vládli v široké koalici se třemi dalšími stranami.

Speciálně vycvičení psi by mohli být výraznou pomocí v boji proti kůrovci. Experti zemědelské univerzity ve spolupráci s kynology ověřují, jak spolehlivě dokáží psi v lese rozpoznat napadený strom, a to ještě dřív než třeba zkušení lesníci. Lýkožrouty by tak mohli zlikvidovat ještě před výrazným rozmnožením, které je pro stromy fatální.

Lesníci bojující s kůrovcovou kalamitou nemají problém jen s těžbou poškozeného dřeva, ale i se zalesňováním vzniklých pasek. Pro obnovu lesa preferují odolnější listnaté stromy, hlavně duby a buky, a i když si je sami pěstují, kapacitně jim nestačí a musejí je dokupovat.

Správa šumavského národního parku zpřísnila podmínky pro likvidaci kůrovce v rezervaci na Boubíně –⁠ paradoxně proto, že se ho z pralesa šíří více než v předchozích letech. Park se totiž obává přílišných zásahů člověka do vzácné zóny a umožňuje prakticky jen oloupání kůry u stojících stromů. Lesníci kontrují, že omezení značně ztěžují boj s broukem.

Ekonomické problémy národních parků se prohlubují. Kůrovcová kalamita srazila cenu dřeva na minimum, a parkům tak radikálně klesly hlavní příjmy. Situace je podle jejich vedení neudržitelná a bez pomoci zřizovatele se neobejdou. Ministerstvo životního prostředí proto chystá změnu financování.

Vláda shání podporu pro „nový rozpočet,“ který by měl mít rekordní půlbilionový schodek. Celkem 100 miliard korun chce pak kabinet poslat na vyšší investice nebo obcím. Peníze hodlá nasměrovat i na podporu kultury, sociálních služeb nebo na boj s kůrovcem. Ani po středě však nemá vláda pro svůj návrh vyjednanou politickou podporu. Má na to čas do 23. června, kdy by o něm měla jednat sněmovna na své mimořádné schůzi.

Sedm miliard na boj s kůrovcovou kalamitou a 1,6 miliardy korun na boj se suchem by letos navíc mělo získat ministerstvo zemědělství. Ministerstvo životního prostředí by mělo dostat dvě miliardy korun na budování vodovodů, kanalizací a zadržování vody v krajině. Sněmovna ovšem musí schválit novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 500 miliard korun. Po jednání s ministry to uvedla šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO).

Kůrovec v době svého páření potřebuje teplé a suché klima, což v květnu na horách nebylo. Meteorologové přitom říkají, že ani v následujících dnech nebude. V Česku má i nadále vládnout převážně chladné a deštivé počasí. Podle lesníků by to mohlo mít negativní vliv na tuzemskou populaci lýkožrouta. Kůrovec přitom v posledních letech výrazně ovlivnil těžbu a cenu dřeva v tuzemsku. To palivové je teď rekordně levné.

Po extrémně suchém dubnu přinesl květen novou naději v podobě více než dvaceti deštivých dnů. Napršelo přes sedmdesát litrů vody na metr čtvereční. To je víc než čtyřnásobek množství, které spadlo o měsíc dřív.