Nestátní vlastníci potřebují od státu alespoň 5,8 miliardy korun jako kompenzaci za loňské nízké ceny dříví, uvedli zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL). Dodali, že jinak nezvládnou obnovovat les po kůrovcové kalamitě a těžit dříví. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého bude výše příspěvku záležet na výsledcích resortních statistik, které by měly být uzavřené ve druhém čtvrtletí, a následně na rozhodnutí vlády.
Na zachování funkcí lesa chtějí nestátní vlastníci 5,8 miliardy, o výši příspěvku rozhodne vláda
Skutečnou kompenzaci poklesu cen dříví vyčíslili na 11,4 miliardy korun při zpracovaném objemu dříví 14,6 milionu metrů krychlových u nestátních vlastníků.
Ceny dříví se v Česku v důsledku dlouhodobé kůrovcové kalamity snížily pod výrobní náklady. Stát zpětně vyplácí vlastníkům peníze, aby měli dostatek financí na udržování lesních porostů a jejich obnovu po kalamitě.
V první výzvě od října 2017 do konce roku 2018 vyplatil stát 2,7 miliardy korun. Následně snížil sazby, aby se dostalo i na státní vlastníky – tedy na Lesy ČR. Za rok 2019 bylo nárokováno 5,3 miliardy korun, alokace činila čtyři miliardy korun. Za tento rok ještě nejsou žádosti zpracované, podle SVOL jich stát zvládl zúřadovat k začátku roku zhruba dvě třetiny. Lesy ČR vlastní přibližně polovinu českých lesů.
Z východu republiky se kalamita přesouvá na západ, upozorňuje sdružení
Sazba se podle Bílého stanoví kolem poloviny roku. „Ministerstvo zemědělství následně požádá, obdobně jako v loňském roce, vládu o navýšení svého rozpočtu, příjem žádostí o příspěvek na dříví z roku 2020 bude ve 3. čtvrtletí roku 2021,“ dodal mluvčí. Úřad podle něj nyní připravuje novelu nařízení, podle které by od příštího roku došlo k rozšíření podporovaných pěstebních opatření.
Místopředseda sdružení Stanislav Janský uvedl, že z východu republiky se kalamita přesouvá na západ. „Bohužel kůrovcová kalamita postihne vlastníky lesa i v letošním roce,“ dodal. Za loňský rok odhaduje SVOL těžby dříví v ČR o objemu 33 milionů metrů krychlových, naprostá většina z toho byla nahodilá kvůli kůrovci.
V lesnictví podle Janského stále chybějí pracovníci. „Práce v lese za každého počasí mnoho lidí neláká,“ dodal. Jde podle něj prakticky o všechny činnosti, například o pěstební práce, stavbu oplocenek, nejsou ale ani pracovníci v těžbě dříví s motorovou pilou, lesní firmy shánějí také traktoristy. Loni lesnické firmy zažádaly o pracovní víza pro zhruba tři sta pracovníků z Ukrajiny, uvedlo už dříve ministerstvo.
Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let, řekl na přelomu roku ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Lýkožrouti loni podle ministra napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho podle něj zvládli vytěžit mezi 22 až 25 miliony metrů krychlových.
Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách rekordních deset miliard korun.
Kůrovec loni způsobil v lesích škody za 44 miliard korun, odhadují odborníci
Škody způsobené nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů dosáhly za loňský rok výše 44 miliard korun, odhadují odborníci z think-tanku Czech forest. Kůrovec podle nich loni napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva.
„K výpočtu odhadu škod byla použita nižší hodnota odhadu objemu kůrovcem napadených porostů za rok 2020, tedy 35 milionů metrů krychlových, a průměrná data o cenách dříví vycházející z konkrétních faktur několika vlastníků a správců lesů za rok 2020. Znaleckým výpočtem je celková škoda – ztráta z příjmů – vlastníků a správců lesů za rok 2020 vyčíslena na 44 miliard korun, z čehož škoda na výnosech činila 30 miliard korun a ztráta z předčasného zmýcení 14 miliard korun,“ sdělili.
Podle nich loni bylo napadeno až 40 milionů metrů krychlových lesa, což je třicetinásobek průměrných ročních kůrovcových těžeb za čtvrt století do roku 2015. „V meziročním srovnání analýzy satelitních snímků došlo k nárůstu plochy těžby na území Česka zhruba o 25 procent a plochy souší o více než 35 procent. Dalším parametrem ukazujícím na nárůst těžby je podle prvních odhadů nárůst exportu kůrovcového dříví,“ dodávají.
Mezi hlavní kalamitní oblasti nadále patří Vysočina a sousední kraje. „Specifickým případem je okolí NP České Švýcarsko, kde došlo k rozvoji kůrovcové gradace na celém území s následným masivním poškozením porostů v širokém okolí,“ uvedli.
Riziko šíření kůrovcové kalamity je podle nich letos vyšší než loni. „Do roku 2021 vstupujeme v situaci, kdy kůrovcová kalamita zasáhla největší plochu lesů v historii, kůrovcová těžba dosahuje historických maxim a populace lýkožrouta smrkového v lesích je stále extrémní,“ sdělili.
Pokud bude letos příznivé počasí, očekávají zpomalení šíření, kůrovec by pak mohl napadnout zhruba dvacet milionů metrů krychlových dříví. „Pokud by přišel další extrémně teplý a suchý rok, který by umožnil kůrovci tři generace, potom bychom se mohli rychle vrátit k nárůstu napadení porostů v násobcích předchozích let,“ dodali.
Czech Forest je nezávislou expertní skupinou, která se několik let zabývá lesnickými problémy v republice. Patří do ní lidé z lesnických firem, producenti sadebního materiálu, vlastníci lesů nebo lidé lesnického výzkumu.
