Kůrovcová kalamita

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Lesy ČR měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři, uvedl NKÚ k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Resort zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Menší povodně a větší zásoby podzemní vody pro období sucha má zajistit projekt, který realizují ochránci přírody v Beskydech. Do nevyužívaných lesních cest a na holinách hloubí jámy. Půda, která byla dříve zhutněná těžkou technikou při kůrovcové těžbě, se tím provzdušní a znovu získá schopnost lépe zadržovat vodu.

Na jedné straně Česka ničí kůrovec unikátní stromy, na té druhé se po kalamitě lesy pomalu vzpamatovávají – hlavně na Vysočině. Například hospodářům z okolí Velké Bíteše už výrazně klesly těžby a zároveň i méně zalesňují. Sázejí zejména na přirozenou obnovu lesa.

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.

Víc než 350 vědců podepsalo výzvu poslancům, aby zvážili některé změny v novele o ochraně přírody. Tvrdí, že by pozměňovací návrhy v chráněných územích a národních parcích otevřely dveře necitlivé těžbě dřeva, developerským projektům i infrastrukturním zásahům. „Nesmí se zapomínat na to, že v národních parcích žijí lidé,“ obhajoval úpravy poslanec Jan Bureš (ODS). Diskuzi k tématu v pořadu Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.

V posledních dvaceti letech Česko zažilo dvě opravdu velké kůrovcové kalamity. Snáze jim odolávají zdravé a druhově pestré lesy, lesníci se ovšem s následky vyrovnávají dodnes a stále hledají ty správné metody. Podle odborníků je zásadní i včasné pokácení a odvezení napadených dřevin. Například chrudimským lesníkům se záchrana podařila a mají srovnání, jak vypadá revitalizovaný les po pěti a patnácti letech.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl český vědec Jiří Hulcr, který je expertem na kůrovce. Působí v laboratoři na University of Florida, ale spolupracuje stále i s českou Akademií věd. Podle něj nejsou ovšem problémem lesů pouze kůrovci.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.

Několik oblastí na Šumavě se po kůrovcových kalamitách zcela – a samovolně – obnovilo. Pomohlo tomu hlavně tlející dřevo, které v zasažených oblastech zůstalo. Podobný postup uplatňují lesníci i v těch oblastech Šumavy, kde mohou proti kůrovci zasahovat.

V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například jeden druh potemníka, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný, nebo atraktivní druhy nočních motýlů. Vědci zkoumali pětačtyřicet míst v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management.

Lidé porušují zákaz vstupu na turistické stezky, kde hrozí pád suchých stromů. Podle starostů obcí zbytečně riskují se zdravím. Jednou z takových lokalit je například úsek u řeky Sázavy nedaleko Stvořidel. Vrcholí tam těžba kůrovcového dřeva a na cestě jsou poražené kmeny. Stejný problém řeší i na jihu Čech, kde platí omezení kvůli následkům silného větru.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020, informovala v pondělí mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Kůrovcová kalamita na Vysočině pomalu slábne, a to hlavně díky počasí –⁠ je totiž dostatek vláhy. Že je škůdce v kraji po letech na ústupu, potvrzuje i státní podnik Lesy České republiky. Správci menších lesů, kteří kvůli kůrovci často vykáceli prakticky veškeré své zásoby dřeva, si ale stěžují na to, že začíná být nedostatek nových sazenic na zalesnění holin.

V Česku je nedostatek sazenic stromů. Poptávka po nich stoupla a lesní školy jsou často vyprodané. Po kůrovcové kalamitě se majitelé lesů totiž snaží prázdné holiny rychle zalesnit. Stromy se také hodně sází na území rekultivovaných hnědouhelných dolů na severu Čech.

Na klimatické konferenci v Glasgow delegáti do pátečního večera nedosáhli konečné dohody a pokračují v jednání i v sobotu. Vyjednavači zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, informovala agentura AP. Dosavadní průběh konference hodnotil v pátečním pořadu Události, komentáře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a environmentální psycholog Jan Krajhanzl.

Kůrovcová kalamita, která v českých lesích naplno vypukla v roce 2018, je za svým vrcholem a ustupuje. Na Moravě již kalamita odezněla a pod kontrolu ji lesníci dostávají i na Vysočině. „Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku,“ řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky (LČR) Martin Zajíček. Lesníci se podle něj nyní soustřeďují na zalesnění a chystají obnovu zničených lesních cest.

Kůrovcová kalamita podle odborníků z Vysočiny ohrožuje i populace lesních mravenců. Právě tento region vždy patřil k oblastem, ve kterých se tomuto lesnímu hmyzu dařilo. Jenže kvůli rozsáhlému kácení stromů se podmínky pro život mravenců výrazně zhoršily. Typických hnízd v podobě kupek jehličí rychle ubývá.

V těchto dnech začíná už druhé letošní rojení kůrovce. V lesích na Vysočině už s předstihem ošetřili vybrané kmeny feromonem, který láká brouky a také insekticidem, který je zabíjí. Využili k tomu prototyp robota. S postřikem po kmenech smrků šplhá až do patnácti metrů.

Cena dřeva zaznamenává enormní nárůst. Oproti loňsku je vyšší více než o třetinu. Každý měsíc navíc dál skokově roste. Dopad je zjevný ve stavebnictví, truhlářské výrobě i přepravě zboží. To vše se prodražuje. Například dřevostavba nyní oproti loňsku vyjde o zhruba půl milionu korun dražší.

Roky jezdily skautské a pionýrské skupiny na stejná místa, nyní kvůli kůrovci musí některé z nich své stany přesunout i na druhý konec republiky. Stromy napadené kůrovcem potřebují lesníci vykácet, okolí táborů by tak pro děti nebylo bezpečné. Na místech, kde už jsou kůrovcem poškozené stromy odklizeny, organizátoři řeší škody – rozježděné cesty nebo nedostatek stínu.

Husté lesy mezi pískovcovými skalami v Českém Švýcarsku jsou minulostí, kůrovci tam podlehla už většina smrků.  Ačkoliv se dříve mrtvé stromy kácely, teď je lesníci nechávají v přírodě, kvůli čemuž ale správci národního parku museli uzavřít několik turistických tras. Suché stromy by totiž mohly být pro návštěvníky nebezpečné.