NKÚ zjistil pochybení u peněz na podporu lesnictví, resort zemědělství to odmítá

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel nedostatky při vynakládání peněz na podporu lesnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) například nenaplnilo cíl jednoho z programů zalesnit 920 hektarů, když se podařilo osázet jen asi čtvrtinu. Lesy ČR měly vybudovat 17 retenčních nádrží, ale vznikly jen čtyři, uvedl NKÚ k výsledkům kontroly peněz na podporu lesnictví. Resort zemědělství se závěry NKÚ nesouhlasí. Výsledky kontroly pokládá za formalistické, nezohledňující konkrétní situace a reálné změny v lesnictví.

Například ohledně výtky úřadu, že se místo 920 hektarů podařilo zalesnit necelou čtvrtinu, uvádí ministerstvo, že původního cíle nebylo možné dosáhnout, protože se zásadně změnila legislativa určující podmínky pro zalesňování.

„Změna zalesňování v roce 2018 zpřísnila požadavky na kvalitu a množství melioračních a zpevňujících dřevin, tudíž nebyl dostatek potřebných sazenic,“ uvedlo MZe. U peněz na opravu lesních cest ministerstvo uvádí, že vznikly cesty s lepšími parametry a přibyly nové propustky a svodnice, aby byly lépe chráněny při příští povodni.

Koncepce vznikala v době kůrovcové kalamity, brání se resort

Kontrola se týkala let 2019 až 2023. Měla zjistit, zda stát vynaložil peníze účelně, hospodárně a v souladu s předpisy. V letech 2014 až 2024 vydal stát z národních zdrojů i z evropských peněz na podporu lesnictví celkem 32,7 miliardy korun. NKÚ mimo jiné uvádí, že ministerstvo ve strategických dokumentech nestanovilo cílový stav, kterého chce coby řídící orgán jednotlivých programů dosáhnout. Nestanovilo ani potřebnou výši peněz nebo dopad na státní rozpočet.

„Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 představuje vizi, dlouhodobé cíle a opatření k jejich dosažení. Pokud chybí kvantifikace cílů, je to proto, že koncepce vznikala v době kůrovcové kalamity, tedy mimořádné situace, ve které byl cílový stav obtížně stanovitelný, protože nebyl například znám rozsah lesů, které bude třeba obnovit,“ reagovalo ministerstvo zemědělství.

„Jednou z hlavních priorit Evropské unie i Česka je podpora adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu,“ uvádí NKÚ. Ministerstvo se podle něj rozhodlo financovat takto zaměřený program z národních peněz. Kvůli úsporným opatřením ve státním rozpočtu ho ale bez náhrady zrušilo. „Nevyužitím možnosti čerpat peněžní prostředky ze zdrojů EU a neuskutečněním tohoto programu ohrozilo ministerstvo plnění strategického cíle v oblasti klimatu,“ upozorňuje úřad.

To ministerstvo také odmítlo. Uvedlo, že dlouhodobě vytváří a poskytuje podpory na adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu. „Jde o obnovu lesních ekosystémů listnatými dřevinami a jedlemi, výchovu mladých lesních porostů, podporu těžebních technologií šetrných k lesní půdě, ponechávání těžebních zbytků v porostech pro zlepšení stavu lesních půd. Na tyto podpory vydává MZe přibližně tři miliardy korun ročně ze státního rozpočtu,“ uvádí ministerstvo.

Výstavba retenčních nádrží

Resort podle NKÚ také nastavil podmínky pro čerpání peněz z Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2024 na odstraňování povodňových škod v rozporu se závazným dokumentem Evropské komise.

„Programový dokument stanoví, že mezi povodní a podáním žádosti o dotaci mohou uplynout maximálně dva roky, MZe tuto lhůtu prodloužilo na tři roky. V důsledku toho proplatil SZIF tři projekty – z dvanácti NKÚ kontrolovaných – v celkové výši 9,71 milionu korun neoprávněně, protože mezi povodní a podáním příslušných žádostí o dotaci uběhlo více než dva roky,“ popisuje NKÚ.

Úřad prověřil dvanáct projektů, na které dostaly dotaci Lesy ČR. U tří zjistil nedostatky v účelnosti.

„Původní plán vybudovat sedmnáct suchých nádrží k zachycení vysokých srážek a povodňových průtoků byl před vydáním stavebního povolení zredukován na dvanáct nádrží. Skutečně vybudovány byly pouze čtyři nádrže, jejichž retenční schopnost nedosahuje ani poloviny původně plánované retenční schopnosti dvanáct nádrží. Dvě nádrže jsou navíc zarostlé náletovými dřevinami,“ popsal NKÚ.

„Nádrže zadrží polovinu původně plánovaného objemu vody, který odpovídá vodohospodářským poměrům dané lokality,“ tvrdí ministerstvo. „Náletové dřeviny jsou pravidelně odstraňovány a na retenci a zadržování vody nemají vliv,“ dodalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 9 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 48 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...