Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.
Babišův kabinet v pondělí schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví. Ta původně vznikla v roce 2019, jejím smyslem bylo sladit postupy ministerstva, obcí, krajů či poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb tak, aby se cíle reformy duševního zdraví mohly provádět v praxi. „Rada předtím byla pode mnou. A znovu na to budu dohlížet, protože je to moje osobní priorita,“ uvedl Babiš, který prý bude předsedou rady, v níž podle něho budou ministři zdravotnictví, školství, práce a sociálních věcí, ale i zástupci krajů a zdravotních pojišťoven.
„Vychází to z dohody s panem premiérem, kdy duševní zdraví přejde z čistě ministerstva zdravotnictví na vládní úroveň,“ podotkl při příchodu na jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Na Úřadu vlády také vznikl samostatný odbor péče o duševní zdraví. Je to výkonný orgán a bude přímo odpovědný za reformu péče o duševní zdraví,“ dodal po zasedání kabinetu premiér.
V Česku v roce 2012 začala reforma duševního zdraví, do níž šly z evropských a norských fondů miliardy korun. Hlavním cílem je nový systém péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně nebo přímo u nich doma. Péče o pacienta v komunitě je podle odborníků vhodnější a asi o tři sta tisíc korun ročně levnější než hospitalizace.
Prvkem, který se s postupem reformy objevil v českém systému nově, byla centra duševního zdraví. Jde o ambulantní službu nebo péči v domácím prostředí, na které se podílejí jak zdravotníci, tak sociální pracovníci. Původním záměrem bylo, aby jich fungovala zhruba stovka. Podle informací na webu ministerstva jich je v Česku 36. „V roce 2026 chceme otevřít 25 nových center, z toho čtyři budou dětská,“ řekl v pondělí Babiš.
Po nástupu předchozí vlády SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN a Pirátů se vládní rada nescházela. Tehdejší ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v dubnu 2022 řekl, že jako ministr takovou radu nepotřebuje. To kritizovaly asociace, které nové služby péče poskytují nebo zástupci pacientů. Válek poté radu převedl pod ministerstvo zdravotnictví jako Národní radu pro duševní zdraví, poprvé se sešla koncem roku 2022. Jejím předsedou byl Válek a místopředsedou předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP Tomáš Kašpárek.
Podle dřívějšího Babišova vyjádření by se do rady měla vrátit jako její tajemnice psychiatrička Dita Protopopová. Lékařka byla spojována s údajnou kauzou zavlečení Babišova syna Andreje na Krym v roce 2017, ve stejném roce také za ANO kandidovala do sněmovny. „Myslím, že to je dobrá volba. Já ji chci maximálně podpořit. Já jsem s ní spolupracoval v předchozí době, když jsme pracovali na reformě péče o duševní zdraví. Ona udělala obrovský kus práce a má moji plnou důvěru,“ řekl k nominaci Protopopové Vojtěch.
Kritika mlžení kolem muniční iniciativy
Babiš se na tiskové konferenci po vládě věnoval také tématu muniční iniciativy. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) podle Babiše o projektu mlžila. Babiš nedávno oznámil, že Česko bude ve své koordinační roli při zajišťování velkorážové munice pro Ukrajinu pokračovat, nebude ale do iniciativy dávat vlastní peníze.
Babiš před loňskými sněmovními volbami iniciativu ostře kritizoval a sliboval její zrušení. V pondělí uvedl, že vládní strany plní svůj předvolební závazek tím, že do iniciativy nepůjdou peníze z českého rozpočtu. „O muniční iniciativě jsme nic nevěděli, oni stále mlžili a skrývali to v rozpočtu vojenské rozvědky. Je to netransparentní,“ řekl na adresu počínání předchozí vlády.
Ministři ANO, SPD a Motoristů se podle Babiše v posledních týdnech dozvěděli, že přes české firmy proteklo v muniční iniciativě 280 miliard korun. „Český rozpočet i skrytým způsobem dal do zbraní 17,1 miliardy, to vše se skrývalo, to bylo vše super tajné,“ prohlásil Babiš.
Fiala reagoval, že se děje to, čeho se obával. „Ten člověk (Babiš) neví, co dělá. Mluvit detailněji veřejně o muniční iniciativě znamená ohrožovat bezpečnost lidí a firem, které se na ní podílejí, o ekonomických škodách nemluvě. Vážně si premiér neuvědomuje, že jde o válečné dodávky zbraní se všemi riziky, co to přináší?“ ptal se bývalý předseda vlády.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) upřesnil, že přímo v muniční iniciativě šlo o 114 miliard korun a dalších 160 miliard se využilo na podobném principu. „Je tam také donor. Zjednodušeně řečeno můžeme říct, že je to zaokrouhleně kolem 280 miliard korun, které se v rámci muniční iniciativy a toho systému vyobchodovaly směrem k jednotlivým donorům a ty produkty skončily na Ukrajině,“ přiblížil.
Pokračování muniční iniciativy bude Babiš vysvětlovat SPD
Před koaliční radou, která jednala v pondělí ráno ještě před zasedáním vlády, řekl předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, že premiér bude vysvětlovat před hlasováním sněmovny o důvěře jeho kabinetu poslancům SPD další postup v muniční iniciativě. Klub se sejde v úterý. Okamura míní, že důvěru koaliční vládě SPD vysloví. Nejasné postoje některých poslanců svého klubu vysvětlil tím, že politici SPD jsou zvyklí bojovat do poslední chvíle.
„Stanovisko SPD je konzistentní, jako hnutí jsme nesouhlasili. Říkali jsme před volbami, že nechceme, aby Česká republika dál participovala na muniční iniciativě. Vznikl určitý koaliční kompromis, kde se podařilo prosadit, že tam nepůjdou žádné české peníze,“ popsal Okamura svůj postoj.
„My víme, že musíme udělat koaliční kompromis, protože naše vláda teprve začíná,“ dodal. Kvůli muniční iniciativě zvažuje pro důvěru nehlasovat poslanec Jaroslav Foldyna. Požaduje vysvětlení jako několik dalších jeho klubových kolegů. Celkem disponují strany vládní koalice v dolní parlamentní komoře 108 hlasy. K vyslovení důvěry vládě stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Na muniční iniciativě Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V iniciativě je koordinátorem a dopravcem, vyhledává zásoby střeliva ve světě a domlouvá mezinárodní financování. Plátci munice jsou z větší části jiné země jako Německo, Kanada či Nizozemsko. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko.
Vláda schválila odklad spuštění podpory, kterou zavádí zákon o podpoře bydlení
Kabinet v pondělí také schválil odklad spuštění podpory bydlení pro lidi v bytové nouzi, kterou zavádí zákon o podpoře bydlení. Účinnost opatření zákona, který začal platit od 1. ledna letošního roku, se tak posune z července na září.
Zákon o podpoře bydlení zřizuje nová kontaktní místa poskytující poradenství zabraňující ztrátě bydlení. Jádro má podle podoby schválené minulou vládou tvořit 115 obvodů, ve kterých je bytová nouze v Česku nejhorší. Zároveň se má také zavést dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Zákon, který nabyl účinnosti na začátku letošního roku, má podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) technické nedostatky a vykazuje duplicity s resortem ministerstva práce a sociálních věcí. Server Deník N dříve upozornil, že Evropská komise oslovila v polovině prosince ministerstvo průmyslu a obchodu s žádostí o vysvětlení postupu nastupující vlády v souvislosti se zákonem o podpoře bydlení. V té Komise uvedla, že nejistota ohledně skutečného splnění milníku může vést k tomu, že se pozastaví posouzení páté žádosti o platbu z Národního plánu obnovy.
„Podstatné je, že tato technická novela pouze upravuje procesní náběh a odstraňuje zděděné nedostatky v IT systémech. Nemění cíle ani architekturu toho zákona a tudíž neohrožuje čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy. Nejde o oslabení reformy, ale o její zjednodušení,“ sdělila Mrázová.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve schváleném návrhu novely zákona uvedlo, že Česko může čerpat podporu z Národního plánu obnovy jen přes několikaměsíční odklad opatření. Podle úřadu se díky odkladu sníží výdaje i administrativa a získá se čas na úpravu podoby podpory bydlení. Novela také počítá s omezením okruhu zájemců, kteří by mohli získat poradenství v bytové nouzi. Evidování bytů, vyřizování pověření k poskytování podpory či přiznávání příspěvků by se mělo zastavit. Výdaje na systém podpory bydlení měly letos podle podkladů činit 790 milionů korun. Po odkladu by měly klesnout na 605 milionů korun.
Do září mají podle návrhu kontaktní místa poskytovat jen poradenství. Místo všech ho ale nově mají získat jen lidé, kteří mají ve správním obvodu kontaktního centra trvalý pobyt, dva roky bydliště či tam nejméně dva roky pracují nebo studují. Musí také prohlásit, že mají nevyhovující bydlení a sami si lepší najít nezvládnou, nebo že jim to v příštích třech měsících hrozí. Do konce srpna se podle návrhu nemají provádět zápisy bytů do evidence, vyřizovat pověření k podpůrným opatřením či poskytovat příspěvky na ně. Zahájená řízení se mají zastavit.
U návrhu Pirátů snížit poplatky u penzijního spoření je vláda neutrální
Vláda v pondělí projednávala také návrh skupiny pirátských poslanců snížit maximální výši poplatků, které účtují penzijní společnosti účastníkům doplňkového penzijního spoření nebo penzijního připojištění. Babiš řekl, že o návrhu chce kabinet diskutovat, zaujal neutrální stanovisko.
Piráti si od svého návrhu slibují například vyšší výnosy klientů i jejich vyšší vklady. Nižší poplatky by také podle nich mohly motivovat penzijní společnosti k efektivnímu hospodaření. Ve zdůvodnění svého návrhu píšou, že nastavení poplatků a výkonových odměn se v praxi ukázalo jako relativně nákladné pro účastníky vzhledem k dlouhému investičnímu horizontu. Správa aktiv a obchodování s cennými papíry se přitom podle nich stává méně nákladovou záležitostí. V Česku se objevují zahraniční platformy, které nabízejí i bezplatný nákup cenných papírů a za správu aktiv vybírají kolem 0,12 procenta ročně, uvedli.
Podle kabinetu lze s předkladateli souhlasit v tom, že v současné době nastavená výše úplaty, kterou mohou penzijní společnosti účtovat účastníkům, v některých případech skutečně neodpovídá povaze činnosti, kterou penzijní společnosti pro účastníky reálně vykonávají. „Návrh zákona si však podle názoru vlády vybírá nahodile jen některé otázky, aniž by zkoumal širší dopad na ziskovost a stabilitu sektoru penzijních společností,“ uvedl kabinet. Vláda také míní, že v odůvodnění návrhu předkladatelé na některých místech srovnávají zcela nesrovnatelné parametry.
Kabinet se také domnívá, že by bylo lepší navrhovanou úpravu připravit jako vládní návrh zákona po širší debatě s penzijními společnostmi. Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Není zatím jasné, kdy ho projednají.
Česko by měl navštívit izraelský ministr zahraničí Saar
Kabinet v pondělí rovněž schválil materiál, který se týká návštěvy izraelského ministra zahraničí Gideona Saara. Ten v polovině prosince telefonoval s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), jemuž pogratuloval k nástupu do funkce. Česká diplomacie následně informovala, že se dohodli na osobních setkáních v následujících týdnech v Praze a Jeruzalémě. Saar by měl tuzemsko navštívit ve dnech 18. až 20. ledna.
Izraelský ministr v polovině prosince také poděkoval za Macinkovu účast na prosincové oslavě židovského svátku chanuka v Praze a za to, že při této příležitosti znovu otevřel debatu a možném přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka na shromáždění v Praze řekl, že přesun podporuje. „Už nějaká aktivita byla učiněna. Stálo by za to to dotáhnout. Věřím, že za mého působení tady dojde k tomu, že se ambasáda přesune,“ sdělil.
Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od roku 2021 úřadovnu. Své ambasády dříve přestěhovalo několik zemí včetně Spojených států, jejich rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci Palestinců i arabského světa.
O setrvání Kalouska v radě VZP chce Babiš debatu
Ministři v pondělí řešili i možné setrvání bývalého poslance Miroslava Kalouska (dříve TOP 09) ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Kalouska navrhují Motoristé. Premiér o tom chce ještě nicméně debatovat. Návrh koaličního partnera označil za „zvláštní“ a o Kalouskovi se zmínil jako o „problematickém jménu“. Ministr zdravotnictví Vojtěch návrh na obměnu správní rady největší pojišťovny VZP nesl už na první jednání kabinetu v polovině loňského prosince, tehdy to ale neprojednali.
Správní radu VZP tvoří deset členů nominovaných vládou a dvacet volených sněmovnou. Ti jsou zpravidla nominovaní podle počtu poslanců jednotlivých stran a schvaluje je dolní parlamentní komora. V době působení bývalé vlády mělo osm nominantů hnutí ANO a jednoho či dva ostatní strany. S návrhem, aby v radě za ODS zasedl exministr financí Zbyněk Stanjura, Babiš nesouhlasí. „Za mě určitě ne,“ zdůraznil premiér.
K obměně orgánů zdravotních pojišťoven, které dohromady v systému veřejného zdravotního pojištění hospodaří s více než 560 miliardami korun, dochází po volbách pravidelně. Vojtěch v pondělí vládě předložil změny v orgánech menších, takzvaně zaměstnaneckých pojišťoven, které mají dohromady jako pojištěnce asi čtyřicet procent populace.
„Je to logický postup, protože řadě současných členů za vládu v těch správních a dozorčích radách skončil mandát. Řada lidí třeba i odešla z ministerstva zdravotnictví v souvislosti s koncem předchozího kabinetu, takže musíme ty členy obnovit tak, aby orgány zdravotních pojišťoven mohly standardně fungovat,“ poznamenal ministr při příchodu na jednání.
Vyhlášku o školním stravování chce Babiš probrat s ministry
Premiér v pondělí také uvedl, že novou vyhlášku o školním stravování, podle které od září musí začít vařit školní jídelny, chce probrat s ministry zdravotnictví a školství. Některé jídelny podle něj neumí nová pravidla ve vyhlášce realizovat.
„Sedneme si za stůl a budeme o tom debatovat, jestli tu vyhlášku zrušíme, nebo opravíme,“ upřesnil Babiš. Ministři zdravotnictví Vojtěch a školství Robert Plaga (za ANO) mu mají předložit svá stanoviska. „A já budu reprezentovat jídelny, které jsem navštěvoval, a různé asociace a sdružení, které k tomu měly výhrady,“ řekl Babiš.
Změny ve spotřebním koši, který se neměnil více než třicet let, připravoval několik let spolu se školami Státní zdravotní ústav. Souhlasil s nimi i bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a mají podporu i poradce současného ministra pro veřejné zdraví, děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara. Návrh naopak kritizoval v připomínkách například Svaz měst a obcí, podle něj povedou některé změny ke zvýšení odpadu, protože dětem jídla nebudou chutnat.
Turek bude zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu
Ještě před jednáním kabinetu se sešla koaliční rada, která projednala mimo jiné další postup poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat poslance za Motoristy Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Poslanecký klub Motoristů minulý týden vyjádřil jednomyslnou podporu Turkovi a znepokojení nad přístupem prezidenta k plnění ústavních povinností. Koalice ale vylučuje, že by na prezidenta mohl kvůli Turkovu jmenování Babiš podat kompetenční žalobu.
Motoristé však uvedli, že se shodli na dalších krocích, o nichž ovšem chtěli nejprve informovat své koaliční partnery. Turek v pondělí ráno před jednáním koaliční rady připustil, že by Motoristé mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, který by zastával on. Babiš po jednání kabinetu sdělil, že Turek se zmocněncem pro klimatickou politiku skutečně stane. Podle premiéra jde ovšem o dočasné řešení. Vláda zároveň zrušila funkci zmocněnce pro mezinárodní vyjednávání o klimatu.
Vláda v pondělí jmenovala také zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost. Tím bude místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Nová pozice má posílit schopnost Česka předvídat bezpečnostní rizika, účinně na ně reagovat a zajistit kontinuitu základních funkcí státu i v krizových situacích.
Zmocněncem pro umělou inteligenci pak kabinet jmenoval dosavadního ředitele akademického spolku prg.ai Lukáše Kačenu. Ten nahradí bývalého náměstka ministerstva průmyslu Jana Kavalírka, který funkci vykonával za předchozího kabinetu a z pozice odešel.
