Řadu Čechů trápí obavy, že si na stáří neuspoří dost peněz. Z mezinárodního šetření vyplynulo, že obyvatelé Česka v tomto ohledu patří k těm pesimističtějším národům. Ve třetím pilíři se státním příspěvkem na penzi spoří čtyři miliony klientů. Finanční poradci to doporučují zkombinovat i s dalšími produkty, například investicemi.
I když bude mít nárok na penzi až za zhruba 35 let, chce si Miroslav Horár podobně jako mnozí další i v důchodu udržet stejnou životní úroveň. Zorientovat se v možnostech spoření pro něj ale bylo těžké. „V rámci nejlepšího zajištění jsem chtěl odkládat co největší množství, ale samozřejmě jsem trochu tápal, aby to bylo optimální v rámci mých finančních příjmů,“ vysvětlil.
Podle finanční poradkyně ze Sirius Finance Sabiny Vytiskové se lidé často vyděsí, když si spočítají, kolik bude jejich důchod a zároveň si uvědomují i své náklady.
Z mezinárodní analýzy vyplývá, že většina Čechů na dlouhý život nenašetří dost peněz. Podobně jsou na tom Slováci, Poláci i Maďaři. Větší pesimismus panuje třeba v Japonsku. A naopak více než polovina oslovených Nizozemců věří, že na život v důchodu bude mít peněz dost.
Nespoléhat jen na spoření
„Ideální je, když rodiče dětí myslí na to, že by mohli přispívat do doplňkového penzijního spoření třeba už od narození potomka,“ radí ředitel produktového vývoje z NN Životní pojišťovny. Takzvané dětské penzijko má přitom statisíce dětí do osmnácti let, podotýká mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček.
Lidé by ale podle odborníků neměli spoléhat pouze na spoření. Ideální je například kombinace investic, nejlépe těch dlouhodobých, které by pak penzijní spoření pouze doplnilo, vysvětluje Vytisková.
U státní podpory spoření teď roste povinná výše příspěvku. Místo dřívějších 850 korun se blíží k tisícikoruně za měsíc. Maximální příspěvek od státu přitom lidé dostanu při úložce 1700.
