Spoření

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypoteční úvěry za 26,1 miliardy korun. Oproti říjnu to představuje pokles o jedno procento. Meziroční růst činil 62 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,85 procenta z říjnových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Řadu Čechů trápí obavy, že si na stáří neuspoří dost peněz. Z mezinárodního šetření vyplynulo, že obyvatelé Česka v tomto ohledu patří k těm pesimističtějším národům. Ve třetím pilíři se státním příspěvkem na penzi spoří čtyři miliony klientů. Finanční poradci to doporučují zkombinovat i s dalšími produkty, například investicemi.

Zájem o stavební spoření znovu roste, ačkoliv státní příspěvek se oproti loňsku snížil na polovinu. K přesunu peněz do stavebního spoření vedou část lidí klesající sazby na spořicích účtech. Stavební spořitelny také nově nabízejí zvýhodněné úvěry v oblasti energetických úspor a renovací budov, dosavadní zájem ale hodnotí jako slabý.

Ubývá lidí, kteří si na penzi spoří se státním příspěvkem ve třetím pilíři. Za poslední rok jejich počet klesl zhruba o čtvrt milionu. Systém opustili hlavně lidi v důchodovém a předdůchodovém věku.

Úrokové sazby na spořicích účtech dál klesají. Ze všech bank, které Česká televize oslovila, nabízejí pětiprocentní úrok za určitých podmínek už jen dvě. Investiční poradci upozorňují, že zejména na dlouhodobé spoření tyto produkty vhodné nejsou.

Od začátku července platí nové podmínky u státní podpory na penzijní spoření. Měsíční vklad si zatím zvýšilo půl milionu lidí. Na důchod si jich přitom v Česku spoří víc než čtyři miliony, vyplývá z dat Asociace penzijních společností. Ta věří, že v dalších letech si výši příspěvku upraví většina účastníků penzijního spoření.

Stovky tisíc lidí teď podle penzijních společností mění své platební příkazy. Od července se totiž změní státní podpora penzijního spoření, přičemž stát nově bude přispívat pouze těm, kteří si měsíčně spoří pětistovku a více. Pokud tedy někdo odkládá nižší částku, peníze od státu už nedostane. Penzijní společnosti odhadují, že se to týká asi devíti set tisíc lidí.

Už jen do konce června zbývá, než se změní nastavení státní podpory na penzijní spoření. Devět set tisíc lidí tak o ni může přijít – pokud tedy nezvýší částku, kterou si měsíčně na důchod spoří, alespoň na 500 korun. Zatím to většina z nich neudělala.

Přibývá střadatelů, kteří se snaží zhodnotit své úspory. Podle průzkumu agentury Ipsos měla ještě před třemi lety čtvrtina oslovených lidí peníze v hotovosti nebo na běžném účtu. Teď už to není ani každý pátý. Vzrostl zájem o spořicí účty, naopak už není tak atraktivní investovat do nemovitostí.

Více než třetina dospělých v Česku si uvědomuje, že své přebytečné peníze měli investovat. Za nejlepší životní investici Češi stále považují nemovitost. Hlavní bariérou v investování pro ně zůstává obava z podvodů, vyplývá z průzkumu agentury Perfect Crowd mezi více než tisícovkou respondentů pro Asociaci pro kapitálový trh ČR.

Dvě třetiny Čechů si pravidelně odkládají peníze na důchod. Více než polovina lidí, kteří tak z různých důvodů nečiní, nedisponuje dostatkem peněz, a vše obratem využije na živobytí. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který pro investiční platformu Portu vypracovala na přelomu roku agentura Ipsos. Ekonomové se však shodují, že je důležité myslet na stáří už od mládí.

První banky už začaly snižovat úrokové sazby u spořicích účtů a další finanční domy se na to chystají. Změnu vysvětlují prosincovým rozhodnutím České národní banky (ČNB), která snížila základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta.

Od příštího roku klesne maximální státní podpora stavebního spoření, místo dvou tisíc dostanou střadatelé pouze tisíc korun. Platit to bude u všech smluv, kterých jsou zhruba tři miliony. Některé stavební spořitelny už oznámily, že novým klientům částku dorovnají. Nabídka je ale časově omezena.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

K omezení výpadků dostupnosti léků na českém trhu má přispět vládní novela o léčivech, kterou ve středu schválila sněmovna s některými úpravami. Výrobci budou muset podle předlohy poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv. Novelu teď posoudí horní parlamentní komora. Poslanci zároveň schválili pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a také novelu o organizaci sociálního zabezpečení.

Zhruba každý šestý dospělý si podle průzkumu agentury Ipsos nevytváří žádnou dlouhodobou finanční rezervu. U těch, kdo si spoří, pak podle bank většinou není dostatečná. Třeba při odchodu do penze doporučují lidem ideálně mít na kontě dva miliony korun. Takové částky se dá podle zástupců bank dosáhnout odkládáním nižších jednotek tisíc korun měsíčně.

Ministerstvo financí o půl roku odloží některé chystané změny, které se týkají státní podpory penzijního spoření, napsal v pátek deník Právo. Podle něj budou moci lidé, kteří pobírají starobní důchod, ještě rok dostávat státní příspěvky na penzijní spoření. Týká se to čtvrt milionu střadatelů. Výše příspěvků u důchodového spoření, kdy maximální měsíční podpora stoupne z 230 na 340 korun, se změní také až od července 2024, uvedl deník.

České domácnosti loni navýšily své úspory o sedm procent na skoro šest bilionů korun. Více ukládají zejména do termínovaných produktů a také do investic. Zároveň se domácnosti loni rekordně zadlužovaly u bank i nebankovních subjektů, podle dat resortu financí dluh stoupl téměř o pět procent.

Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýšit se má práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se zřejmě prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude nejspíš možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit parlament.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Změny v důchodovém systému, které ve čtvrtek představila vláda, se budou týkat převážně lidí, kterým ještě nebylo čtyřicet a částečně i dnešních padesátníků. Opatření mají pomoct k tomu, aby měl stát peníze na důchody i pro ně. Představené změny mají ve státním rozpočtu uspořit přes 200 miliard korun. Zástupci různých generací oslovení ČT vnímají vládní reformu odlišně – někteří s ní souhlasí, další jsou proti.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury Median mezi dvěma tisíci respondenty.