Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.
Předlohu, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď dostane k podpisu prezident. Úřady budou podle novely moci využít vůči cizincům tvrdší postup v případě opakovaných závažných přestupků. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po zahájení ruské plnohodnotné vojenské invaze. Stát bude moci nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Řešení nelegální migrace zůstává podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pro Česko i celou EU prioritou. „Řada evropských zemí se zabývá přijímáním účinnějších opatření proti nelegální migraci,“ řekl před senátory. Česko podle něj nemůže zůstat v takové situaci pozadu.
Senátorka ANO Jana Mračková Vildumetzová ale vinila Rakušana z toho, že zákon předkládá jen proto, že předloni za Česko schválil migrační pakt s povinnou solidaritou členských zemí ohledně migrantů. „Zákonem hasíte požár, který jste způsobil,“ řekla.
Povinné spoření firem na penzi pro část náročných profesí
Horní komora rovněž podpořila i povinné spoření firem na penzi pro část náročných profesí. Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do penze bez krácení její výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Zaměstnavatelé budou podle návrhu zákona posílat pracovníkům na spoření čtyři procenta vyměřovacího základu od tří odpracovaných směn. Pokud by museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by jen příspěvek na individuální spoření.
„Jsem přesvědčen, že navrhované řešení je funkční a systémové,“ řekl senátorům za předkladatele poslanec STAN Viktor Vojtko. Jde podle něho o splněný slib daný při projednávání důchodové reformy. Povinný příspěvek naopak kritizovala senátorka ANO Věra Procházková, podle níž jde proti podnikatelům. „Zavazujete je k něčemu, co už dávno dělají, ale mají to jako benefit,“ poznamenala.
Podmínky pro čerpání předdůchodu se lidem s rizikovou prací podle předlohy zmírní, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů budou dohlížet územní správy sociálního zabezpečení.
Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 tisíc lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
Jednotné hlášení ušetří zaměstnavatelům až 25 formulářů
Zaměstnavatelům by mělo nové jednotné měsíční hlášení od příštího roku ulevit od papírování. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) do informačního systému resortu práce zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích, a to do 20. dne následujícího měsíce. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím.
Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé ČSSZ, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě.
Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl, stanoví ho vláda v nařízení. Kvůli podpoře digitalizace státní správy a minimalizaci administrativy bude toto hlášení pouze elektronické. Pokud dá pracovník souhlas, bude možné jeho data využít třeba při žádosti o hypotéku.
Pro zákon hlasovalo 60 ze 66 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) senátorům řekl, že v prvním čtvrtletí povinnost hlásit údaje pro zaměstnavatele ještě nenastane, začne až od 1. dubna. Zaměstnavatelé pak požadované údaje za první čtvrtletí nahlásí dodatečně. Stát bude mít velmi detailní obraz situace na pracovním trhu, například o rozdílech v odměňování v regionech a různých oborech. Naopak chce stát poskytovat firmám data o tom, jaká je situace napříč republikou, uvedl ministr. Vláda se podle něj snaží vytvořit systém, který dává benefity těm, kteří do něj data poskytují.
Na základě pozměňovacích návrhů, které koncem června do zákona vložila sněmovna, uloží zákon zaměstnavatelům, aby se zaregistrovali do evidence zaměstnavatelů nejpozději dva dny před nástupem prvního zaměstnance. Pokud se do evidence přihlásí a žádný zaměstnanec nenastoupí, musí to oznámit nejpozději do osmi dnů.
Zaměstnavatel bude muset od 1. července příštího roku přihlašovat svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději k okamžiku nástupu do práce. Pokud do práce nenastoupí, bude to muset zaměstnavatel také oznámit. Pokud to neoznámí, bude mu hrozit pokuta až dvacet tisíc korun. Má to ztížit nelegální zaměstnávání.
Přístup k údajům z hlášení budou mít také ministerstva spravedlnosti a školství. Resortu spravedlnosti mají tyto údaje sloužit například k tomu, aby mohl vyhodnocovat schopnosti dlužníků vykonávat výdělečnou činnost a vypracovávat analýzy pro rozhodovací praxi soudů. Ministerstvo školství má mít přístup k údajům proto, aby je školská zařízení nemusela posílat dvojmo – resortu školství a práce.
Rodinné farmy
V Česku zřejmě budou moci vznikat rodinná zemědělská hospodářství. Jejich uzákonění podpořil Senát v novele, jež stanoví zejména podmínky pro získání postavení rodinné farmy, zavádí evidenci a upravuje i jejich zánik. Podle předkladatelů v čele s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) jde o první krok, po němž budou muset následovat další opatření odpovídající potřebám tohoto druhu podnikání. Novelu, jež také zmírňuje kvalifikační požadavky na převozníky, dostane k podpisu prezident.
V některých státech mají rodinné farmy podle zdůvodnění například daňové výhody. Nynější novela stanoví, že výhradně osoby s přiznaným postavením rodinného zemědělského hospodářství by mohly používat toto označení v názvu, na svém výrobku, v reklamě nebo v popisu své činnosti.
Rodinná farma bude muset být mikropodnikem, tedy zaměstnávat nejvýše deset pracovníků a nepřesáhnout roční obrat dva miliony eur (asi 53,2 milionu korun) ročně. K podmínkám bude patřit ohraničení výměry obhospodařované půdy. Limit bude určovat nařízením vláda, podle Výborného by měl být do tisíce hektarů. Chovatelům zvířat i řadám členů rodinných farem by měla usnadnit práci novinka, podle níž bude pro základní chovatelské zákroky stačit dvouletá praxe s chovem.
Nad uzákoněním rodinných farem se pozastavoval Petr Štěpánek (STAN), podle kterého umožní rozdílný přístup k různým skupinám zemědělských podnikatelů. „Neříkejme, že to není další klín mezi zemědělce,“ podotkl.
Omezení prodeje pyrotechniky
Normu, která má zakázat prodej zábavní pyrotechniky na tržištích a ve stáncích, nyní dostane k podpisu prezident. Výjimku má mít pouze nejméně nebezpečná kategorie zábavní pyrotechniky, do níž patří například bouchací kuličky. Novela má rovněž zakázat možnost používání pyrotechniky vyšších kategorií bez licence od Českého báňského úřadu.
Nová pravidla mají v plném rozsahu platit od července příštího roku, některá od letošního prosince. Lidoveckým senátorkám se ale nepovedlo prosadit, aby přísnější regulace platila už pro letošní silvestrovské oslavy.
Novela zavádí bezpečnostní vzdálenost minimálně 250 metrů, kterou budou muset lidé při odpalování pyrotechniky dodržovat. Platit to má v případě nemocnic, domovů pro seniory, stacionářů, útulků pro zvířata, záchranných stanic či zoologických zahrad. Obec bude moci vyhláškou zakázat částečně nebo úplně používání pyrotechniky na celém území, zákaz se nebude moci vztahovat například na používání prskavek či bouchacích kuliček.
Osvědčení o odborné způsobilosti budou podle ministerstva průmyslu a obchodu nově potřebovat lidé pro nákup a odpalování zábavních pyrotechnických výrobků v kategorii F3 prodejné od 21 let, která znamená středně velké nebezpečí a patří do ní velké fontány, velké římské svíce, silnější petardy, velké rakety a větší kompaktní baterie. Dosud bylo osvědčení nutné u velmi nebezpečné zábavní pyrotechniky v kategorii F4, divadelní pyrotechniky T2 či ostatní pyrotechniky P2.
Ten, kdo vlastní licenci pro kategorie F4 a T2, si může automaticky koupit a odpalovat výrobky kategorie F3. V případě kategorií F4, T2 a P2 novela rozšiřuje výčet činností, které osvědčení vyžadují – kromě nákupu, ničení, zneškodňování nebo provádění ohňostrojných prací to budou také skladování, vystavování či jakékoliv jiné zacházení.
Pokuta až pět milionů
Novela upravuje prodej pyrotechniky na dálku. Podle nových pravidel bude muset obchodník vždy kontrolovat věk a případně i odbornou způsobilost kupujícího, a to jak při prodeji, tak i při předání. Pyrotechnické výrobky, které spadají do kategorií F4, T2 a P2, pak budou moci lidé převzít jen na určitých místech.
Až tři roky zákazu činnosti budou hrozit tomu obchodníkovi, který prodá pyrotechniku vyžadující odbornou způsobilost osobě bez tohoto osvědčení. V případě podezření na závažný přestupek pak budou moci dozorové orgány před kontrolou pyrotechniku dočasně zajistit. Na prodej pyrotechniky a zacházení s ní budou dohlížet Česká obchodní inspekce a orgány státní báňské správy. Novela současně počítá s pokutami až do pěti milionů korun podle závažnosti deliktu.
Sněmovna k novele připojila úpravu zákona o obalech tak, aby autorizovaná společnost věnující se zpětnému odběru obalů, kterou je v Česku EKO-KOM, měla v důsledku růstu cen energií sníženu povinnou finanční rezervu z padesáti procent ročních nákladů na jejich čtvrtinu. Opak by podle předkladatelů vedl k růstu cen baleného zboží včetně potravin kvůli vyšším úhradám jeho výrobců.
Zákon o výzkumu
Senátoři podpořili i zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který má podle vlády mimo jiné posílit etické zásady ve vědecké práci. K zavedení nových pravidel do praxe by měl podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) pomoci odklad účinnosti celého zákona na počátek roku 2027, přičemž některá ustanovení budou účinná už během příštího roku a některá až od roku 2028. Šéf resortu k námitkám kritiků normy uvedl, že všechny připomínky k zákonu se podařilo vyjasnit.
„Jde o systematickou podporu vědy a výzkumu,“ zdůraznil potřebu nového zákona po 23 letech předseda školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09). Norma by podle něj mohla pomoci udržet v Česku mladé talentované vědce. Přijetí normy podle něj podpořil i předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský.
Nový zákon, který má nahradit původní pravidla z roku 2002, má zjednodušit administraci výzkumných projektů, zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím a datům či zavést systém hodnocení účelové podpory a opatření k posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle Ženíška se návrh týká více než 180 institucí včetně vysokých škol.
Zákon s ohledem na zkušenosti z covidové pandemie umožní vládě v naléhavých případech připravit specifický program podpory výzkumu ve zrychleném režimu. Zavádí také povinnost výzkumných organizací řídit rizika a zamezit zneužití výsledků výzkumu v rozporu s českými bezpečnostními zájmy. Hodnocení programů účelové podpory se bude více zaměřovat na reálné dopady a efektivitu vynaložených peněz.
Součástí návrhu je podpora rozvoje mezinárodní spolupráce ve výzkumu, která zahrnuje zlepšení koordinace mezi ministerstvy a posílení role státních institucí jako poskytovatelů výzkumné podpory.
Senát zároveň schválil související novely dalších norem. Doprovodná novela dalších zákonů poskytne zřizovatelům právo založit veřejnou infrastrukturní instituci, jejímž hlavním posláním by bylo zajišťování infrastruktury pro výzkum a vývoj. Akademie věd bude moci zřídit nadaci za účelem naplňování poslání této vědecké instituce a přispívání k pěstování a rozvoji vědy v Česku. Normy nyní dostane k posouzení prezident.
Pojišťovny budou muset upozornit na vyplacení životní pojistky
Horní parlamentní komora schválila také senátní novelu občanského zákoníku, podle níž mají mít pojišťovny od příštího roku ze zákona povinnost po úmrtí pojištěného oznámit lidem či organizacím, že mají nárok na vyplacení peněz z životního pojištění zesnulého.
Změna je podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) potřeba kvůli dosavadním případům, kdy lidé nevědí, že by měli uplatnit nárok na vyplacení alespoň části životního pojištění po zemřelém. Po uplynutí čtyřleté promlčecí lhůty pak tyto peníze zůstávají pojišťovnám v rezervním fondu. Životní pojištění pro případ smrti totiž podle senátorky není součástí dědictví, a notáři tedy dědice upozornit nemohou.
„Obmyšlené osoby o tom, že jim zemřelý odkázal částku životního pojištění, nezřídka neví. U nevládních organizací je to téměř pravidlem,“ uvedli tvůrci předlohy. Z mnoha osobních důvodů se to podle nich stává také u rodinných příslušníků nebo osob blízkých. Seitlová s odkazem na údaje České národní banky uvedla, že v Česku je uzavřeno zhruba pět milionů životních pojistek.
Oznamovací povinnost se má vztahovat pouze na situace, kdy mají pojišťovny k dispozici údaje, které jim umožňují obmyšleného kontaktovat, nebo kdy mohou tyto údaje zjistit z evidence, do níž mají přístup. Uzákonění informační povinnosti do šedesáti dnů od zjištění o úmrtí pojištěného se má vztahovat na nově uzavřené smlouvy. Stávající smlouvy bude třeba doplnit o údaj, komu konkrétně má být částka z pojištění po úmrtí pojištěného vyplacena.
Senát podpořil i novelu poštovního zákona. Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence tak zřejmě bude moci získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně, tedy o půl miliardy více než dosud. Stejně jako předtím sněmovna normu horní komora přijala beze změny v podobě, v jaké ji předložila vláda. Nyní zákon dostane k podpisu prezident.
Koordinátoři bezpečnosti na stavbách mohou získat víc pravomocí
Senát také přijal vládní novelu zákona o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pracovníci, kteří mají na starosti bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP), tak patrně budou moci vést a podepisovat požadované dokumenty elektronicky. Koordinátoři bezpečnosti na stavbách získají díky novele víc pravomocí. Techniky, kteří obsluhují či kontrolují plynová, elektrická, zdvihací a tlaková zařízení, bude moci za poplatek vzdělávat Technická inspekce České republiky (TIČR).
Novela má na základě poznatků z praxe omezit administrativu, posílit bezpečnost na stavbách i snížit náklady zaměstnavatelů na pracovní úrazy. Podle podkladů k zákonu se třetina smrtelných zranění v práci stane na staveništích. V Česku je teď přes 2100 stavebních koordinátorů BOZP. Musí mít odbornou zkoušku a osvědčení.
Sněmovna novelu doplnila o pozměňovací návrh ministra práce Mariana Jurečky a Jiřího Navrátila (oba KDU-ČSL), který reaguje na přípravu portálu Státního úřadu inspekce práce. Jeho prostřednictvím budou hlášeny pracovní úrazy a zasílány záznamy o úrazech. Vládě umožní vydat nařízení, tak aby mohla reagovat na zamýšlené změny v přípravě digitalizace hlášení pracovních úrazů a zasílání záznamů o úrazech.
Novým členem Rady ÚSTR se stane historik a spisovatel Navara
Senátoři také v hlasování rozhodli, že novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se stane historik a spisovatel Luděk Navara. Hned v úvodním kole tajné volby mu dali přednost před Jiřím Rajlichem z Vojenského historického ústavu.
Senát místo v radě ústavu po zesnulém Jiřím Liškovi obsadil na třetí pokus, při předchozích dvou kolech červnové volby ani jeden z obou uchazečů potřebnou nadpoloviční většinu hlasů nezískal.
Pro Navaru nyní podle předsedy senátní volební komise Jana Tecla (ODS) hlasovalo 35 ze 65 senátorů, pro Rajlicha 25. V červnové volbě přitom Rajlichovi, jehož nominovala Česká obec sokolská, chyběly ke zvolení dva hlasy. Navara, jehož navrhlo mimo jiné sdružení Paměť, které spoluzakládal, tehdy získal o hlas méně.
Navara v nominační řeči uvedl, že by chtěl do práce ústavu přenést zkušenosti z projektů sdružení, které se snažilo mimo jiné dobově přiblížit současníkům v jednotlivých regionech osudy konkrétních lidí, kteří projevili odvahu vzepřít se totalitnímu režimu. Ústav by kvůli tomu měl více spolupracovat s regionálními školami a sdruženími.
„Myslím si, že takto hodnotově je třeba tu minulost chápat a zpracovávat a prezentovat, posílat ji dál. V tom vidím i právě jeden z velmi silných momentů práce Ústavu pro studium totalitních režimů,“ uvedl Navara. Podle něj ÚSTR není v dobré kondici, situaci v radě po sporné výměně její předsedkyně je třeba stabilizovat a do problémů ústavu by neměli být zatahováni jeho spolupracovníci. Ústav by podle Navary nemusel nutně sídlit v Praze, nevyužitá je například věznice Cejl v Brně.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, kteří jsou voleni Senátem na pět let. Čtyři z nich navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident.
ÚOOÚ dál povede Kaucký
Senátoři také v tajné volbě schválili, že Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) bude vést dalších pět let jeho nynější předseda Jiří Kaucký. Byl jediným kandidátem. Pro Kauckého nominaci hlasovalo podle předsedy senátní volební komise Jana Tecla 47 ze 65 senátorů. Předsedu úřadu jmenuje prezident republiky.
Kaucký v nominační řeči mimo jiné řekl, že se bude snažit „kultivovat stát, aby zpracovával co nejméně osobních údajů a jen zákonným způsobem“. Ve vztahu k velkým internetovým platformám chce prosazovat regulaci zpeněžování osobních údajů a chránit slabší stranu smluvních vztahů.
Osvětou chce Kaucký působit na zejména zranitelné obyvatele, aby pochopili hodnotu svých osobních údajů a své osobní svobody. Varoval rovněž před důsledky krádeží identit nebo jejich přetváření s pomocí umělé inteligence, stejně jako před omezováním práva na soukromí pod záminkou zesilování kybernetické bezpečnosti. Uvítal by větší vliv úřadu na podobu zákona o svobodném přístupu k informacím, který podle něj musí být vyvažován právem na soukromí.
Dvaapadesátiletý právník Kaucký působí ve státní sféře téměř tři desetiletí. Dvě desetiletí pracoval na ministerstvu vnitra, kde mimo jiné řídil odbor legislativy a koordinace předpisů a správní odbor a byl také státním tajemníkem. V minulosti vedl Etickou komisi České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.
Novela o zpřísnění azylových pravidel
Novela o zpřísnění azylových a migračních pravidel by měla podle předkladatelů z řad koaličních poslanců přispět ke zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají podle autorů návrhu také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany a omezit jeho zneužívání.
Příspěvek od zaměstnavatelů do individuálního důchodového spoření mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování penzijní reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do penze bez krácení její výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod.
Senát se nebude zabývat bitcoinovou kauzou
Horní komora se naopak jako celek nebude věnovat bitcoinové kauze, jak to požadovalo opoziční ANO. Senát měl podle předsedkyně klubu ANO Jany Mračkové Vildumetzové konstatovat, že ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) vůči němu nepostupuje v bitcoinové kauze v souladu se zákonem o jednacím řádu horní parlamentní komory. Senátorka to zdůvodnila tím, že šéfka resortu neposkytla výboru všechny požadované dokumenty. Kromě dvanácti přítomných zástupců klubu ANO ale návrh žádný z dalších 53 senátorů nepodpořil.
Předseda klubu Starostů a nezávislých Jan Sobotka vysvětlil své odmítavé stanovisko tím, že věc má na starosti senátní bezpečnostní výbor. „Nejsme žádná vyšetřovací komise,“ poznamenal. Konstatoval, že výbor v úterý dostal od Decroix časovou osu kauzy i dokumenty, které uvolnilo Vrchní státní zastupitelství. Dodal, že se výbor bude kauzou zabývat i nadále. Senátní bezpečnostní výbor může případ kvůli vyšetřování detailně projednávat v neveřejném režimu.
Výbor se podle jeho předsedy Pavla Fischera (za TOP 09) v úterý shodl například na tom, že byl seznámen s informacemi, které mu mohla ministryně poskytnout, aby zároveň respektovala doporučení orgánů činných v trestním řízení, které některé informace zveřejňovat nechtějí. Výbor vzal také na vědomí, že trestní řízení trvá a věcí se zabývají příslušné orgány.
Senátoři podle Fischera vnímají rozpor v tom, že by měli mít k některým dokumentům přístup, ale přitom vědí, že je vrchní státní zástupce Radim Dragoun neuvolnil. Výbor si už v červnu opakovaně vyžádal od resortu spravedlnosti podklady k bitcoinové kauze. Senátoři chtěli získat dosavadní rozsudky, znalecký posudek i notářský zápis se všemi přílohami, které souvisí s darem kryptoměny bitcoin v hodnotě jedné miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od odsouzeného muže.
Dragoun však poté požádal Decroix, aby nezveřejňovala deanonymizovanou časovou osu k bitcoinové kauze ani písemné podklady k ní. Stejně tak nechtěl, aby osu se jmény aktérů a související dokumenty poskytla senátnímu bezpečnostnímu výboru. Podle něj by to mohlo zásadním způsobem ohrozit účel trestního řízení, které jeho státní zastupitelství dozoruje.
Decroix po jednání připustila, že někteří senátoři mohou mít pocit, že nedostali všechny požadované dokumenty. Připomněla ale Dragounovo stanovisko, podle nějž by poskytnutí komunikace v bitcoinové kauze – konkrétně listin, jež zatím nejsou veřejně dostupné – mohlo ovlivnit výpovědi svědků v trestním řízení.
