Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Nahradit má více než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích. Počítá s tím návrh zákona o jednotném hlášení, který sněmovna podpořila v úvodním kole. Zákon má začít platit od příštího ledna.
Poslanci podpořili jednotné hlášení, které má zjednodušit administrativu
3 minuty
Události: Poslanci o jednotném měsíčním hlášení
Navazuje na něj změnový zákon, který mění související zákony. Ten poslanci v úvodním kole během odpoledního jednání rovněž podpořili. Tato navazující předloha počítá například se zrušením institutu srážkové daně nebo elektronickou podobou evidenčních listů důchodového pojištění. Není ale vyloučeno, že v důsledku nesouhlasu opozice z něj zrušení institutu srážkové daně zmizí.
Cílem zákona o jednotném hlášení je podle ministerstva práce sloučit do jednoho podání údaje, které zaměstnavatel zasílá vybraným úřadům. Tím by se podle resortu měla snížit administrativní zátěž pro podnikatele. Ministerstvo uvádí, že firmy a instituce posílají obvykle každý měsíc různým úřadům nejméně 25 hlášení a údaje v nich se většinou opakují.
Jurečka: Zákon přivede benefity i domácnostem
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před poslanci řekl, že pokud se v příštím roce podaří novinku zavést, bude moci mít řadu dalších funkcí, které budou sloužit nejen zaměstnavatelům, ale i ministerstvům. Benefity to podle něj přinese i domácnostem, kterým ušetří řadu kroků při obstarávání dokumentů. Popsal to na příkladu žádosti o hypotéku, kdy dá občan souhlas k využití jeho dat a banka si sama ověří jeho příjmy.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová jednotné hlášení podpořila, ale měla k němu výhrady. „Vláda ten systém nemá vůbec připraven. Celé břímě toho projektu spadne na budoucí vládu se všemi otazníky, které kolem něho jsou,“ prohlásila. Zdůraznila, že se nemůže smířit se zrušením institutu srážkové daně, a označila to za šikanu například studentů. Varovala, že pokud tento návrh z předlohy nezmizí, je hnutí ANO připraveno zákon o jednotném hlášení blokovat v zájmu ochrany zaměstnanců.
Za klub SPD vyslovila nesouhlas se zrušením srážkové daně poslankyně Lucie Šafránková. Podle ní tato změna „jen zbytečně zkomplikuje život poctivým pracujícím lidem“.
V dopoledním jednání dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy či lesní novelu.
Večer pak sněmovna ani na druhý pokus neposunula ke schválení vznik Národního parku Křivoklátsko. Odmítají ho ANO a SPD, jejichž poslanci svou kritikou vyplnili šestihodinové projednávání návrhu. Hlavně zástupcům ANO vadila také snaha části poslanců ODS omezit roli správy národních parků ve prospěch obcí nebo zohlednění veřejného zájmu při zajišťování bezpečnosti či energetické soběstačnosti území. Třetí dějství by se mohlo odehrát ve čtvrtek.
