Poslanci podpořili jednotné hlášení, které má zjednodušit administrativu

Nahrávám video

Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Nahradit má více než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích. Počítá s tím návrh zákona o jednotném hlášení, který sněmovna podpořila v úvodním kole. Zákon má začít platit od příštího ledna.

Navazuje na něj změnový zákon, který mění související zákony. Ten poslanci v úvodním kole během odpoledního jednání rovněž podpořili. Tato navazující předloha počítá například se zrušením institutu srážkové daně nebo elektronickou podobou evidenčních listů důchodového pojištění. Není ale vyloučeno, že v důsledku nesouhlasu opozice z něj zrušení institutu srážkové daně zmizí.

Cílem zákona o jednotném hlášení je podle ministerstva práce sloučit do jednoho podání údaje, které zaměstnavatel zasílá vybraným úřadům. Tím by se podle resortu měla snížit administrativní zátěž pro podnikatele. Ministerstvo uvádí, že firmy a instituce posílají obvykle každý měsíc různým úřadům nejméně 25 hlášení a údaje v nich se většinou opakují.

Jurečka: Zákon přivede benefity i domácnostem

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před poslanci řekl, že pokud se v příštím roce podaří novinku zavést, bude moci mít řadu dalších funkcí, které budou sloužit nejen zaměstnavatelům, ale i ministerstvům. Benefity to podle něj přinese i domácnostem, kterým ušetří řadu kroků při obstarávání dokumentů. Popsal to na příkladu žádosti o hypotéku, kdy dá občan souhlas k využití jeho dat a banka si sama ověří jeho příjmy.

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová jednotné hlášení podpořila, ale měla k němu výhrady. „Vláda ten systém nemá vůbec připraven. Celé břímě toho projektu spadne na budoucí vládu se všemi otazníky, které kolem něho jsou,“ prohlásila. Zdůraznila, že se nemůže smířit se zrušením institutu srážkové daně, a označila to za šikanu například studentů. Varovala, že pokud tento návrh z předlohy nezmizí, je hnutí ANO připraveno zákon o jednotném hlášení blokovat v zájmu ochrany zaměstnanců.

Za klub SPD vyslovila nesouhlas se zrušením srážkové daně poslankyně Lucie Šafránková. Podle ní tato změna „jen zbytečně zkomplikuje život poctivým pracujícím lidem“.

V dopoledním jednání dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy či lesní novelu.

Večer pak sněmovna ani na druhý pokus neposunula ke schválení vznik Národního parku Křivoklátsko. Odmítají ho ANO a SPD, jejichž poslanci svou kritikou vyplnili šestihodinové projednávání návrhu. Hlavně zástupcům ANO vadila také snaha části poslanců ODS omezit roli správy národních parků ve prospěch obcí nebo zohlednění veřejného zájmu při zajišťování bezpečnosti či energetické soběstačnosti území. Třetí dějství by se mohlo odehrát ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novým šéfem hasičů bude Martin Legner

Novým generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru ČR bude plukovník Martin Legner. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ho do funkce jmenuje k 1. říjnu, vybral ho ze tří kandidátů na základě výběrového řízení. Informovala o tom mluvčí resortu Adéla Dittmannová. Dosavadnímu řediteli sboru Vladimíru Vlčkovi skončil mandát v polovině července, zastupoval ho náměstek Petr Ošlejšek.
21:29Aktualizovánopřed 42 mminutami

Sněmovna opět přerušila debatu k nedůvěře vládě

Sněmovna ve středu druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.
03:39Aktualizovánopřed 44 mminutami

„Bojíme se možného osekávání svobod.“ Část členů nové rady vlády čelí kritice

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.
před 1 hhodinou

Senát schválil méně vojáků na východním křídle NATO. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend

Na obranu východního křídla NATO bude moci být v příštích dvou letech vysláno nejvýše 1600 českých vojáků, o 400 méně než dosud, schválil Senát. Zároveň dal šanci novému pokusu o ústavní zakotvení práva na život off-line. Dva obdobné návrhy na doplnění Listiny základních práv a svobod přitom v minulosti odmítl. Dále schválil vlastní návrh na uzákonění nepromlčitelnosti trestného činu vraždy a také daňovou úlevu pro aktivní dobrovolné hasiče. Naopak odmítl přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva jako netransparentní.
10:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Ve vodovodní síti u Odoleny Vody se objevil další nadlimitní nález olova

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.
16:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.