Jan Sobotka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) si pozve ukrajinského velvyslance v Praze Vasyla Zvaryče kvůli jeho kritice projevu šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD). Předsedové senátorských klubů ODS a TOP 09, STAN, KDU-ČSL, SEN 21 a Piráti společně vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby dal Okamurovi jasně najevo, že jeho vyjádření škodí Česku a nejsou slučitelná s deklarovanými principy zahraniční politiky nynější vlády ANO, SPD a Motoristů.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Senát za vlády Petra Fialy (ODS) vrátil sněmovně 24 zákonů a jeden zamítl. Do podzimních voleb by už o žádném dalším rozhodovat neměl. Za předešlého kabinetu horní komora odmítla nebo chtěla upravit pětkrát tolik návrhů. Opozice rozdíl v podpoře norem kritizuje. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) hájí nepoměr covidovou pandemií nebo ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajině, kvůli které vláda reagovala na příliv uprchlíků.

Vláda by podle Senátu měla řešit zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v Česku. Horní komora o tom rozhodla na základě petice provozovatelů menších lékáren, která byla namířena proti údajnému zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců. Zástupci resortu zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) namítali, že situaci s distribucí léků pomohla zlepšit loňská novela o léčivech.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) by podle senátního bezpečnostního výboru měla nechat zpracovat přehled, jak se kauza bitcoinů vyvíjela před jejich darováním státu, řekl senátor Pavel Fischer (nestr., člen senátorského klubu ODS a TOP 09). Resort v reakci na doporučení výboru odkázal na databázi InfoSoud, v níž jsou údaje k soudnímu spisu ohledně bitcoinové kauzy před darováním kryptoměny státu zveřejněné. Kauzu řešila v Senátu také nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.

V Senátu sílí hlasy, které vyzývají k úpravě novely trestního zákoníku. Tedy reformy, která má posílit alternativní tresty a ulevit přeplněným věznicím. Horní komora bude o návrhu hlasovat už na své příští schůzi. Podobu, jaká přišla ze sněmovny, je však podle zjištění ČT připraveno podpořit jen čtrnáct senátorů. Kritika míří na změny týkající se častějšího ukládání peněžitých trestů nebo na sporný trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Novela se týká také částečné legalizace držení konopí.

Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.

Nejednotné hlasování koaličních senátorů o vládních návrzích už by se podle stranických lídrů nemělo opakovat. Shodli se, že se svými zákonodárci budou víc komunikovat. V úterý třeba senátoři za hnutí STAN nehlasovali pro růst platů ústavních činitelů. O den později pak jasná většina senátorů STAN a KDU-ČSL odmítla přísnější kontroly solárních elektráren.

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.

Část senátorů chce poslat smlouvu mezi Českem a Vatikánem ještě před jejím schvalováním v horní parlamentní komoře k Ústavnímu soudu, zjistila ČT. Někteří senátoři totiž mají pochybnosti, jestli smlouva příliš neposiluje práva katolické církve v české společnosti, například v otázce zpovědního tajemství.

Důchodová reforma, která postupně zvyšuje věk odchodu do penze, pravděpodobně projde Senátem. Zjistila to Česká televize, když oslovila předsedy největších senátorských klubů. Všichni koaliční senátoři pro normu ale s největší pravděpodobností hlasovat nebudou. Šéfové klubů očekávají obsáhlou debatu o konkrétních parametrech. Hlavně o nově definované skupině náročných profesí.

Špičky senátorských klubů se dohodly na obsazení pozic ve vedení výborů i celé horní komory parlamentu. Nejvíc jich obsadí nejpočetnější ODS a TOP 09. Uskupení si činí nárok i na post předsedy. Stávající šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzyvatele nemá.

Senát se usnesl, že digitalizace stavebního řízení vykazuje zásadní nedostatky a závažné chyby. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by podle horní komory mělo zvážit ustavení krizového manažera i pracovní skupiny. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který před senátory vystoupil, uvedl, že má soupis nedostatků, s nímž ale chce nejprve seznámit vládu. Senátoři varovali před možnými hospodářskými důsledky, před odchodem pracovníků z úřadů i případnými žalobami. Předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl rozhodnutí Senátu uvítal. Podle MMR by ale zřízení krizového manažera problém neřešilo.

Systémy digitalizace stavebního řízení stále vykazují nedostatky, které brání odesílání a přijímání žádostí nebo jejich odbavování výrazně prodlužují. Kromě pracovníků stavebních úřadů se o současné podobě systémů negativně vyjádřili také někteří senátoři. Konkrétní komplikace zákonodárcům předvedli pracovníci na jednání senátního výboru. „Zadat do systému fyzické podání trvá půl hodiny, v minulém systému to bylo za dvě minuty,“ stěžuje si jeden z úředníků.

Problémy s digitalizací stavebního řízení pokračují i čtvrtý týden po jejím spuštění. Na nový systém si stále více stěžují nejen úředníci, ale i stavebníci. Zatím podle nich neumožňuje plnohodnotnou práci. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) je přesvědčený, že se jedná o počáteční problémy, které se podaří brzy vyřešit, část koalice je skeptičtější a hovoří o úpravách celého systému. Starostové navrhují dočasné obnovení fungování starého systému. To by mohlo být řešením i podle opozice, která má za to, že za problémy s digitalizací je zodpovědný ministr.

Část senátorů chce upravit zákon, který zavádí automatickou valorizaci výdělků regionálních politiků. Tlačí je ale čas. Praxi, kdy o odměnách obecních zastupitelů rozhodovala vláda, zrušil Ústavní soud. Zákonodárci mají zjednat nápravu do konce roku. Pokud do té doby změny nezačnou platit, hrozí podle šéfa nejsilnějšího senátorského klubu, že budou starostové úplně bez peněz.

Podle vládního návrhu schváleného sněmovnou by se měl od ledna rodičovský příspěvek zvednout na tři sta padesát tisíc korun u jednoho dítěte. Polepší si ale jen ty rodiny, kterým se dítě narodí až v novém roce. O zvýšení příspěvku senátoři rozhodnou na konci listopadu.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Senát se připravuje na rozhodování o dalším kandidátovi na ústavního soudce. Prezident Petr Pavel nominoval Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel trvá na tom, že Simon splňuje odborná i morální kritéria. Zhruba čtvrtina senátorů ale vůči němu vyjádřila výhrady.

Cesta do největšího krkonošského střediska je v současnosti komplikovaná. Stavbaři se totiž po čtyřech letech vrátili k sanaci skal nad silnicí z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna. Masivy jsou zvětralé a odpadají skalní úlomky, které ohrožují řidiče.

Deficit důchodového systému v červenci přesáhl dvaačtyřicet miliard korun. Podle zástupců vlády to ukazuje na potřebnost výrazných změn. Penzijní reformu by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí dát během příštího měsíce k připomínkám a ještě letos by ji měla pak dostat k posouzení vláda.

Změny v důchodech míří k finálnímu hlasování, senátoři o nich rozhodnou 23. srpna. Podle předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) může být diskuze delší, obstrukce ale nečeká. Většina šéfů senátních klubů předpokládá, že zákonodárci zpomalení valorizace penzí nakonec podpoří. Pokud novelu do konce srpna podepíše i prezident, začne většina změn platit od září.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.