Vláda by podle Senátu měla řešit zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v Česku. Horní komora o tom rozhodla na základě petice provozovatelů menších lékáren, která byla namířena proti údajnému zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců. Zástupci resortu zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) namítali, že situaci s distribucí léků pomohla zlepšit loňská novela o léčivech.
Ministerstvo zdravotnictví by podle Senátu mělo zavést reálnou a vymahatelnou povinnost rovného zásobování léčiv mezi všemi lékárnami. Distributoři a výrobci léčivých přípravků by měli mít zákonnou povinnost zajistit dostupnost léčivých přípravků pro každou licencovanou lékárnu bez jakékoliv diskriminace či zvýhodňování.
Horní komora rovněž doporučila zákaz selektivní distribuce u léčiv s omezenou dostupností tak, aby v případě jejich výpadků nebo nedostatku byl výdej podřízen transparentním a rovnoměrným kritériím. Navrhuje také zavést povinnost zveřejňování smluvních vztahů mezi distributory a lékárnami a kontrolní mechanismus například prostřednictvím SÚKL nebo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Lékárníci a jejich klienti v petici, kterou podepsalo na 12 500 lidí, navíc požadovali celkovou reformu současného systému regulace trhu s léčivy a stanovování cen a úhrad u regulovaných léčivých přípravků, který pokládají za nefunkční. Lidé by podle petentů měli získat léky hrazené ze zdravotního pojištění ve všech lékárnách za stejných podmínek, žádají také možnost rozšířené odborné péče a poradenství pacientům v lékárnách.
Doplatky u stejných léčivých přípravků by měly být podle signatářů petice stejné bez ohledu na místo, typ lékárny či jakoukoliv jinou příslušnost či propojenost lékárny se zdravotnickým zařízením. Právě možnost snížit nebo zrušit doplatek na léky je podle dřívějších vyjádření zástupců majitelů lékáren konkurenční výhoda, kterou si samostatný podnikatel nemůže dovolit.
Podle údajů na webu České lékárnické komory je v Česku více než 2700 lékáren, některé jsou propojené do různě velkých lékárenských řetězců. Největší z nich, Dr. Max, pokrývá s téměř 490 pobočkami více než patnáct procent trhu. Podle samostatně podnikajících lékárníků je čím dál těžší řetězcům konkurovat. V posledních pěti letech před rokem 2021 ubývaly lékárny ve všech krajích kromě Prahy a Středočeského kraje.
Pokus prosadit projednávání bitcoinové kauzy
Senátoři ANO se opět pokusili na schůzi horní komory prosadit projednávání bitcoinové kauzy, to se jim však nepodařilo. Z dalších frakcí se pro návrh vyslovil jen klub SEN 21 a Pirátů.
Předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová řekla, že výbor dosud nedostal od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) veškeré požadované dokumenty. Výbor podle ní žádal například o e-mailovou komunikaci mezi ministerstvy spravedlnosti a financí i Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Výzvy k tomu, že paní ministryně nedodala další a další dokumenty, mají znamenat jenom další zviditelnění a popularizaci tohoto problému,“ argumentoval šéf klubu STAN Jan Sobotka. Kauza se podle něj postupně rozkrývá. Nikdo ze senátorů ale podle Sobotky není schopen zjistit, kde se stala chyba, a není to ani cílem horní komory.
Výroční zprávy
Senát vzal na vědomí nejtěsnější většinou hlasů výroční zprávu o loňské činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Část senátorů má k jeho fungování výhrady, tvrdí, že úřad potřebuje reformu, kterou podle kritiků předseda úřadu Petr Mlsna blokoval, protože by omezila jeho pravomoci. Místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb k výhradám uvedl, že úřad naopak podpořil vládou přichystané změny kompetencí úřadu, které by mu umožnily efektivněji postihovat fúze a uzavírání kartelů.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala se při projednávání výroční zprávy úřadu za loňský rok pozastavil nad nynějším systémem dotací i nad digitalizací státu, která má podle něj stále zpoždění. Řekl, že se dotační hospodářství vymklo účelu a jeho cílem teď není něco zlepšit, ale čerpat peníze.
Senát projednal také výroční zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem a o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu. Rovněž tyto zprávy se týkaly loňského roku. Zprávy o hospodaření a činnosti České televize by měl Senát projednávat na žádost Rady až na další schůzi 24. září, ujasnil předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Senátní mediální komise v úterý vyjádřila znepokojení nad tím, že televize upustila od vymáhání náhrady škody, kterou podle rozsudku pražského městského soudu způsobili někteří členové rady nezákonným odvoláním dozorčí komise její rady.
