V lékárnictví bublá spor, kterým se budou tento týden zabývat senátoři. Některé lékárny jsou podle petice s tisícovkami podpisů léčivy zásobeny dostatečně, jiné ale léky nemohou sehnat – a když už je dostanou, tak za mnohem horších podmínek než velké řetězce. Před pacienty vypadáme jako zloději, tvrdí někteří lékárníci, kteří si stěžují na podmínky distribuce léčiv. Nemohou navíc konkurovat franšízám, které často odpouštějí doplatek.
„Bylo mi řečeno, že naše lékárna není na seznamu povolených lékáren k výdeji takového léku,“ tvrdí jeden z lékárníků v materiálu iniciativy Vaši lékárníci, který má ČT24 k dispozici. Tato iniciativa posbírala zkušenosti zejména od malých soukromníků, kteří mají problémy se zásobováním léky, včetně těch hrazených ze zdravotního pojištění.
Když už se jim lék, například inzulinový přípravek, podaří sehnat, jeho úhrada zdravotní pojišťovnou je často nižší než nákupní cena. To znamená, že i když je pacientovi lék dán za nákupní cenu, je požadován doplatek. „Pacienti však přesto tvrdí, že jinde nedoplácejí,“ sděluje v materiálů další z lékárníků. Některé malé lékárny se tak prý dokonce uchylují k tomu, že za pacienty platí doplatky, aby o ně nepřišli.
Distributoři podle dalších svědectví někde zrušili sobotní závozy, jinde zase ze strany lékárníků musí proběhnout platba v hotovosti předem. Jindy se vyžaduje poplatek za distribuci, ta pak trvá. Když chce někdo větší množství léků, zbavuje se marže ve prospěch distributora. Ten má přitom zákonnou povinnost dodat lék hrazený z veřejného zdravotního pojištění.
Kam jdou peníze?
Lékárníci jsou podepsaní pod peticí za dostupnost léčiv ve všech lékárnách bez zvýhodňování řetězců, kterou se má na konci srpna zabývat Senát. Podepsalo ji totiž dvanáct tisíc lidí včetně zástupců stovky lékáren. Stojí za ní mimo jiné lékárničtí manželé Nedopilovi, kteří ji vnímají velmi osobně – podle svých slov svoji profesi nevidí jen jako generické prodávání léků v „jednobarevných designových lékárnách“ bez osobní péče.
„V menších venkovských lékárnách je lékárník neustále vnímán jako společenská autorita,“ říká Aleš Nedopil s tím, že často řeší až intimní záležitosti pacientů, které dobře zná a má kontakty i s jejich lékaři. „Do druhého dne většinou seženeme jakékoliv léčivo, pokud nám ho monopolní velkodistributor neodmítne vydat,“ sděluje.
Senátní petiční výbor už v květnu označil petici za částečně důvodnou. Petenti by rádi, aby resort zdravotnictví vytvořil pracovní skupinu, situace malých lékáren ale už bude podle Nedopila „jednoznačně“ úkolem pro další vládu. Sněmovna navíc v červnu odmítla uzákonění pravidel pro vznik nových lékáren dle návrhu Jana Kuchaře (STAN), které podporovali právě lidé kolem petice.
Podle Nedopila by se měla najít odpověď na otázku, zda je zdraví „obchodní soutěž“. „Regulace právě limituje především velké řetězce i systém financování zdravotní péče k tomu, aby se z něj prostředky nevyváděly mimo zdravotnictví. U nás se po vítězství několika oligopolů umožňuje zcela netransparentní systém plateb zpětných bonusů mezi výrobci a distributory,“ tvrdí Nedopil.
Ty se pak prý využívají k jiným účelům nebo se vyvádějí z Česka a ze zdravotnictví se stává „černá díra“. Někteří lékárníci se ve zmíněném dokumentu ostatně ptají, jak je možné, že bez doplatků nabízejí léky třeba nemocniční lékárny, když hospodaření daných nemocnic má být oficiálně ve ztrátě.
Senátor: Je to částečně důvodné
„My jsme malá skupina lékárníků bez politických ambicí, kteří poprvé veřejně definují problém,“ tvrdí Nedopil, podle nějž se kvůli oligopolům, údajně nekoncepčním zásahům resortu zdravotnictví a podfinancování lékárenské péče může v následujících letech skončit až třicet procent menších lékáren s obratem pod dva miliony korun.
Lidé by podle petentů měli získat léky hrazené ze zdravotního pojištění ve všech lékárnách za stejných podmínek, doplatky u stejných léčivých přípravků by měly být podle signatářů petice zkrátka všude stejné. ČT24 získala stanovisko zpravodaje Pavla Kárníka (za STAN), který navrhl označit petici za částečně důvodnou.
„I z pozice pacienta jsme se mnozí setkali se skutečností, že zásobeny některými léky jsou mnohdy jen některé, převážně velké lékárny. I přes legislativní úpravy, ke kterým v poslední době došlo, tak k určité formě diskriminace malých soukromých lékáren stále dochází,“ píše Kárník, který se ve stanovisku ptá, zda by neměly existovat nástroje, kterými by mohl stát provádět kontrolu nikoliv jen na základě podnětů obdržených od samotných lékáren.
Petice má však podle Kárníka další požadavky, které se od merita věci odchylují, byť spolu souvisejí. „Mám na mysli celkovou změnu legislativy, změnu financování lékáren, změnu nastavení maximálních cen léků a podobně. V těchto bodech se tak dle mého názoru petice odchyluje od svého původního záměru,“ uvedl s tím, že tyto body považuje až za následný krok v debatě.
Ministerstvo: Hlídat to má SÚKL
Obě strany – petenti a resort zdravotnictví – jsou podle Kárníka otevřeni diskuzi. Resort zdravotnictví však tvrdí, že petenti zatím nepředstavili konkrétní návrhy. „Současně jsme (v průběhu jednání petičního výboru) sdělili, že primárním partnerem pro tvorbu koncepčních záměrů je Česká lékárnická komora, která reprezentuje všechny lékárníky v České republice, nikoli pouze jejich část,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Prezident Komory Aleš Krebs ČT24 napsal, že tisíce podpisů občanů pod peticí ukazují, že téma je pro veřejnost důležité a je třeba jej brát vážně. Motivaci autorů petice prý chápe a připouští problémy s dodávkami některých léčivých přípravků. Autority na ně prý jsou upozorňovány.
„Ministerstvo zdravotnictví v novele zákona o léčivech účinné od 1. ledna 2024 stanovilo zákaz pro distributory, aby při objednávkách zvýhodnili některou z lékáren,“ upozorňuje Jakob. Kontrola dodržování tohoto zákazu a případné potrestání jeho porušení je však podle něj v pravomoci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten se však k petici odmítl pro ČT24 vyjádřit.
Řetězce se s peticí neztotožňují
Lékárenský velkoobchod Phoenix, který je součástí stejnojmenné nadnárodní skupiny, pod níž patří i síť lékáren Benu, se s obsahem petice neztotožňuje.
„Společnost Phoenix jednoznačně odmítá, že by jakkoliv zvýhodňovala při závozech léčiv lékárny Benu. Pravidla pro četnost rozvozů zboží odběratelům společnost Phoenix uplatňuje bez ohledu na osobu konkrétního odběratele. Obecná kritéria pro nastavení podmínek spolupráce jsou nastavena na ekonomických ukazatelích a uplatňují se zcela rovně ke všem obchodním partnerům,“ napsala ČT24 manažerka externí komunikace Veronika Forejtová.
Jeden z velkých lékárenských řetězců, Dr. Max, v reakci na zmíněnou petici prohlašuje, že pokud se trh potýká s nějakými výpadky, čelí jim také. „Jsem přesvědčen, že v dodávkách naše síť není oproti ostatním lékárnám nikým zvýhodňována,“ sděluje mluvčí řetězce Michal Petrov, podle nějž výhoda řetězce spočívá v tom, že může některé výpadky kompenzovat produkty vlastní značky.
Jak se určuje doplatek
Doplatek u hrazených přípravků obecně odpovídá rozdílu prodejní ceny a úhrady ze zdravotního pojištění. U těchto přípravků je pohyb ceny i obchodní přirážky omezen zákonnými požadavky, kdy nesmí dojít k překročení stanovených horních limitů. Podle Petrova by například fixní doplatky léků mohly znamenat zátěž pro systém a pacienty.
„Otázkou je, jak bychom vysvětlili pacientům, že na lék, který mají dnes plně hrazený tam, kde lékárna nakupuje efektivněji, najednou budou muset všude stejně doplácet,“ prohlašuje mluvčí Dr. Max.
Petenti ale hovoří o tom, že právě prostředí bez jasných doplatků dělá ze systému péče bezednou díru na peníze. „Pokud provozovatel lékáren staví svůj byznys na reklamě výdeje léků, že je vše bez doplatku, způsobuje tím další obrovské ztráty pro systém zdravotního pojištění, kdy pacienti mají doma nakumulované velké množství léků na předpis, které nespotřebují a ve finále jim proexpirují. Každý rok se vrací do lékáren prošlé léky za několik miliard, které končí ve spalovnách,“ uvedla lékárnice Lucie Nedopilová.
Dnes nezávislí lékárníci podle jejího manžela umějí najít v případě výpadku ekvivalent daného léku nebo jej dokáží připravit v laboratoři, stejně tak dokáží pomoci při prevenci nebo bazálních zdravotních problémech, kdy ještě nemusí pacient k lékaři. Proto žádají také o možnost rozšířené odborné péče a poradenství pacientům.
Tvrdí, že tím výrazně celospolečensky šetří prostředky ze zdrojů zdravotních pojišťoven a často dokáží substituovat i lékaře v primární péči. „S trendy samoléčby mají pacienti čím dál víc zájem o určité nové metody diagnostiky jako stanovení glukózy či cholesterolu v krvi, stanovení dermatotestů nebo cévního zdraví. Tento trend je i v zahraničí a nevíme, proč by české lékárny měly stát stranou,“ dodává Nedopil.







