Lékárny

Majitelé některých menších lékáren tvrdí, že distributoři mnohdy upřednostňují lékárenské řetězce a do drobných provozoven vozí přípravky se zpožděním nebo za horších podmínek. Dodavatelé odmítají, že by kohokoli zvýhodňovali. Úpravu zákona, který by tento trh reguloval, neplánuje ani ministerstvo zdravotnictví.

Konopí k samoléčbě užívá v Česku přes čtvrt milionu lidí. Do lékáren si pro něj chodí ale jen tři procenta pacientů. Důvodem je dle odborníků nedostatek lékařů, kteří konopí předepisují, i lékáren, které ho vydávají. Cestu vidí v zavedení regulovaného trhu. Poslanci v tom ale jednotní nejsou, vládní koalice se shoduje spíše na legalizaci pěstování pro vlastní potřebu.

Vláda na středečním jednání navýšila rozpočet ministerstva vnitra o 1,95 miliardy korun. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) to pomůže zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů. Kabinet také schválil zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích či program pro investice obcí a krajů do nájemních bytů. Vláda mimo jiné podpořila novelu, která má zajistit, aby nejvýznamnější vojenské objekty byly v budoucnu pouze ve vlastnictví státu. Zasedání se zúčastnil i prezident Petr Pavel, který byl přítomen projednávání zprávy o zajišťování obrany.

Seznam zemí, které uznávají české elektronické recepty, se letos opět rozšířil, funguje nově třeba ve Španělsku. Projekt je však zatím v pilotní verzi a v některých lékárnách stále může být s vydáním přípravku problém. Papírový předpis by měl ale platit ve všech zemích Evropské unie.

Lékárny zřejmě čekají přísnější postihy za nezaevidování léků. V případě pochybení by jim mohl hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Má se tak lépe zabránit nelegálnímu reexportu medikamentů na zahraniční trhy. Předloha čeká na schválení Senátu, od června ale už platí v lékárnách další změny. Pacienti mohou v aplikaci elektronických receptů vidět, které léky jsou označeny jako „omezeně dostupné“ a v které lékárně je lze pořídit.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Výrobce léku Ventolin omezuje dodávky do Česka, důvodem je podle farmaceutické firmy vysoká poptávka. Náměstek ministra zdravotnictví ČT potvrdil, že jde o stejného výrobce, který požadoval až čtyřnásobné navýšení ceny přípravku výměnou za to, že dodávky zachová. Resort na podmínku nepřistoupil. Léčivo pomáhá hlavně alergikům nebo lidem s astmatem.

Novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude Tomáš Boráň, který od roku 2017 vede sekci registrací tohoto lékového ústavu. Do funkce nastoupí 1. května, řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Loni se ministerstvo šéfa SÚKL pokusilo vybrat dvakrát. V prvním tendru vítěze nevybralo a vítězka druhého, Kateřina Podrazilová, musela skončit po třech měsících.

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Respirační onemocnění se v posledních týdnech šíří v Česku rychleji. Mezitýdně případů těchto onemocnění sice mírně ubylo, odborníci ale očekávají, že tenhle trend se otočí. Výrazný nárůst v posledních dnech zaznamenávají zdravotníci u covidu-19 a některé nemocnice kvůli tomu mění režimy návštěv na odděleních. Největší poptávka v lékárnách je stále po penicilinových antibiotikách, stále však chybí v sirupech, a to ačkoliv měla první mimořádná dodávka dorazit do Česka tento týden.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

V lékárnách stále chybějí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti nebo například endiaron. Novelu lékového zákona, od které si ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí, schválila ve středu vláda a míří do parlamentu. Jednou z podstatných částí předpisu je povinnost distributorů léků držet železnou zásobu. Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová upozornila, že také umožní jejím lidem nahlédnout do dosud skrytých částí dodavatelského řetězce.

V Česku již několik měsíců chybí lék Litalir, který se používá u řady onemocnění krve, včetně některých typů leukémie. Část pacientů pro něj proto jezdí do zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že plnohodnotná alternativa bude v lékárnách do měsíce.

Lékárníci v Anglii by se mohli svými pravomocemi přiblížit praktickým lékařům. Na některá méně závažná onemocnění, třeba na různé infekce, by mohli sami předepisovat léky. Změna, kterou zvažuje vláda, by mohla začít platit od příští zimy. Kabinet plánuje do rozšíření lékárnických služeb investovat během dvou let v přepočtu víc než 17 miliard korun. A některé lékárny doufají, že je novinka zachrání před krachem.

Příjem lékáren ze zdravotního pojištění kvůli inflaci reálně klesá. Podle profesní komory se za posledních patnáct let propadl o více než dvacet procent. Lékárníci říkají, že výsledkem jsou nízké mzdy farmaceutů i zániky provozoven v menších obcích. Ministerstvo zdravotnictví slibuje jednání o změně.

V lékárnách pořád chybí léky, například některé dětské sirupy, léky na zažívání nebo antibiotika. Těch přitom do Česka přišlo nejvíc za pět let. Důvodem výpadku léků jsou problémy v dodavatelských řetězcích, ale i vysoká nemocnost a s ní související vyšší spotřeba.

Některé léky v Česku stále chybí. Třeba antibiotika s penicilinem, ale problém je stále třeba i se sirupy a dětskými čípky. Ministerstvo zdravotnictví dál vyjednává o mimořádných dodávkách. Příští týden oznámí, kolik balení zajistilo na příští měsíce. Na podzim navíc resort slibuje statisíce balení od výrobců z Jižní Koreje.

Nedostatek některých léčiv bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) trvat do letních prázdnin. Ministerstvo medikamenty pro podzimní chřipkovou vlnu prý shání i v zahraničí. S výpadky některých léků, zejména antibiotik nebo léků proti horečce včetně dětských sirupů, se Česko i další země Evropské unie potýkají od loňského prosince.

Podle dat Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (SAKL) se loni zvyšoval počet pacientů i množství receptů a gramů léčebného konopí vydaného skrze lékárny, a to více než o 30 procent. Přibylo i předepisujících lékařů s povolením od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Většinou indikovali konopí na chronickou neztišitelnou bolest. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) upozornilo, že konopí pro samoléčebné účely užívá násobně více lidí, opatřují si ho však i jinými způsoby než na lékařský předpis.

Chřipkou nebo jiným respiračním onemocněním se minulý týden nakazilo o něco méně lidí než na začátku roku. V dalších dnech by mohla nemocnost podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nadále klesat.  A do prvních lékáren už přišla antibiotika z mimořádné dodávky.

I při kupování léků na předpis se musí v lékárnách připlácet. Na co mají lidé právo při doplácení léků? Jaké jsou limity a pravidla těchto plateb? Odpovědi přineslo Infocentrum pořadu Drahé Česko.

V českých lékárnách chybí některé běžné léky, například antibiotika či léky na srážení horečky u dětí. Počty přerušených a ukončených dodávek léků zveřejňované na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) naznačují, že výpadků v poslední době přibylo. Podle odborníků je důvodů celá řada, řešení jsou ale obtížná.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

15. září začala platit vyhláška českého ministerstva zdravotnictví zavádějící spoluúčast pacientů na některých druzích léků. Léčiva se nově dělila na tři kategorie – plně hrazená Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, částečně hrazená pacientem a plně hrazená pacientem. Do poslední kategorie spadaly například: analgetika, vitaminové přípravky či laxativa. Podle ministerstva bylo dosavadní předepisování léků v podstatě neomezené a finančně neúnosné pro jakýkoliv stát.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.