Příjem lékáren ze zdravotního pojištění kvůli inflaci reálně klesá. Podle profesní komory se za posledních patnáct let propadl o více než dvacet procent. Lékárníci říkají, že výsledkem jsou nízké mzdy farmaceutů i zániky provozoven v menších obcích. Ministerstvo zdravotnictví slibuje jednání o změně.
Například v Novém Jičíně moc lékáren s tradicí sahající až do osmdesátých let nezbývá. „Na tohle město, které má zhruba necelých 25 tisíc obyvatel, je jedenáct lékáren. Z toho převažují opravdu řetězcové,“ říká vedoucí lékárnice Mendelovy lékárny Lenka Loučková.
Vysoká konkurence a také vyšší náklady na provoz jsou důvodem, proč se menší lékárny dostávají do finančních problémů. Jejich výdělek závisí na tom, jak drahé léky prodají. Zato čas, který lékárník stráví konzultací s lékařem nebo pacientem, pojišťovny nezohledňují.
Úhrady se navíc často mění. Naposledy třeba u léku ze skupiny antipsychotik, jehož úhrada se podle Loučkové změnila až o více než dva tisíce korun. „Takže oproti té původní úhradě, a která je teď, je pokles zisku lékárny až o šedesát procent,“ dodává lékárnice.
Lékárnická komora proto požaduje změnu. Chce, aby odměňování nezáviselo na ceně prodané krabičky a aby pojišťovny více zohlednily práci lékárníka. „Jedna věc je vyšší částka za poskytnutou zdravotní péči a druhá věc, která s tím také souvisí, je nastavení demografických a geografických kritérií pro vznik a provozování lékáren,“ tvrdí prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
„Mně se zdá jako lepší řešení motivovat lékárny finančně, než vstupovat do nějaké geografické limitace. Ale pokud lékárnická komora přijde s nějakou vizí, jak by toto mohlo fungovat, tak jsme zase připraveni se o tom bavit,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Kromě Prahy a středních Čech ubylo lékáren ve všech krajích, hlavně na severu Čech a Moravy. O tom, jestli se situace zbývajících krajů zlepší, budou ministerstvo zdravotnictví, lékárnická komora i pojišťovny vyjednávat v letních měsících.
