Česká lékárnická komora

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.

Skutečná spotřeba antibiotik v Česku za posledních pět let výrazně narostla. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzrostl počet spotřebovaných denních dávek z 52 na 73 milionů ročně. Česká lékárnická komora upozorňuje, že tento trend odráží zhoršující se situaci v léčbě infekcí a současně zvyšuje pravděpodobnost vzniku antibiotické rezistence.

Lékárníci stále patří mezi ty, kterým Češi důvěřují v péči o své zdraví, jen 48 procent lidí se ale cítí zdravě, vyplývá z průzkumu České lékárnické komory. Stejně jako v tuzemsku, tak i v jiných evropských zemích je lékárna místem, které lidé navštěvují často, a to nejen kvůli lékům, ale i kvůli pomoci s obtížemi.

V lékárnictví bublá spor, kterým se budou tento týden zabývat senátoři. Některé lékárny jsou podle petice s tisícovkami podpisů léčivy zásobeny dostatečně, jiné ale léky nemohou sehnat – a když už je dostanou, tak za mnohem horších podmínek než velké řetězce. Před pacienty vypadáme jako zloději, tvrdí někteří lékárníci, kteří si stěžují na podmínky distribuce léčiv. Nemohou navíc konkurovat franšízám, které často odpouštějí doplatek.

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.

Lékaři a lékárníci se přou o tom, zda k lékům na recept patří i další přípravky. Předseda České lékařské společnosti Štěpán Svačina tvrdí, že farmaceuti pacientům přidávají bez konzultace další zbytečné produkty, které nemají efekt – nejčastěji doplňky stravy. Kolegy vyzval, aby na to pacienty upozorňovali. Komora lékárníků se proti tomu v týdnu však veřejně ohradila a vyzvala k omluvě. Odmítá, že by plošně docházelo k bezúčelnému nabízení doplňků.

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.

V Česku by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla být v řádu několika týdnů dostupná vakcína proti nové variantě covidu-19 KP.2. Od začátku očkování stály covidové vakcíny přes osmnáct miliard korun, zvažuje se i další společný nákup evropských zemí. Ministr také hovořil o tom, že chce na jednání ministrů zdravotnictví EU prosazovat evropské pobídky pro výrobu léků na území Unie, podmínkou má být i výzkum a klinické studie ve členských státech. Má podporu devatenácti zemí, řekl v pondělí před odletem do Bruselu.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Výrobci musí mít skladové zásoby, které zajistí v případě výpadků dodávky léků, zdůraznil v Otázkách Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Novelu, která toto zajistí, chce projednat zrychleně – tak, aby vstoupila v platnost v říjnu. Válek také plánuje rozšířit seznam léků bez doplatku. S prezidentem České lékárnické komory Alešem Krebsem se shodli na tom, že je potřeba, aby úřady řešily, pokud výrobce s výrazným postavením na trhu nedodává dostatek léčiv.

Příjem lékáren ze zdravotního pojištění kvůli inflaci reálně klesá. Podle profesní komory se za posledních patnáct let propadl o více než dvacet procent. Lékárníci říkají, že výsledkem jsou nízké mzdy farmaceutů i zániky provozoven v menších obcích. Ministerstvo zdravotnictví slibuje jednání o změně.

Do lékáren se loni vrátilo téměř osm set tun nepoužitých nebo expirovaných léčiv. To je o dvanáct procent více než v roce 2021. Stát za likvidaci tohoto nebezpečného odpadu loni zaplatil přes 38 milionů korun. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly jednotlivé kraje. Podle mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové stojí za nárůstem vrácených léčiv stoupající odpovědnost lidí vůči životnímu prostředí.

Z České republiky byly podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nejspíš nelegálně vyváženy léky na předpis, ústav má podezření na organizovanou činnost. Podle už pravomocně ukončených kontrol provozovatelů lékáren zmizelo nejméně 130 tisíc balení za téměř 67 milionů korun. Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové může být celková cena i dvojnásobná nebo vyšší. Provozovatelům za nedostatky ve vedení evidence skladových zásob a výdeje v lékárnách udělil ústav pokuty za 10,5 milionu korun. Česká lékárnická komora (ČLnK) takovou praxi označila za opovrženíhodnou a vyzvala k jejímu tvrdému trestání.

S nedostatkem léků se bude Česko, potažmo Evropa potýkat až do jara, očekává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Otázkách Václava Moravce však ujistil, že se snaží potíže co nejvíce zmírnit a objednal přípravky z mimoevropských zemí. Problém je však i v tom, že se poptávka po lécích zvýšila, za tři týdny se podle něj vykoupily zásoby Nurofenu, které by jindy vystačily na čtvrt roku. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) se obává, že se situace může ještě zhoršit kvůli německému rozhodnutí odstranit stanovené maximální ceny pro některé léky.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že situaci s nedostatkem léků vyřešil. Resort kvůli tomu zřídil také pracovní skupinu. V některých lékárnách už je opět k dostání například dětský Nurofen a farmaceutičtí distributoři pokračují s jeho rozvážením. Podle ministra je třeba dostat výrobu co nejvíc komponentů léků zpět do Evropy, aby byla zajištěna co největší soběstačnost.

Výpadků léků je podle lékárníků víc než dřív, příčiny jsou různé a často postihují celou Evropu. Nenahraditelných léčiv chybí jednotky až desítky ročně, ostatní nahradit lze. Informace v úterý zazněly na tiskové konferenci České lékárnické komory (ČLnK). Podle databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je v Česku registrováno přes 63 tisíc léků včetně těch s různými variantami podání či sílou účinné látky, z toho 59 400 je na lékařský předpis.

V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.

Lékárny v Česku hlásí výpadek některých často používaných medikamentů. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové jde pouze o lehce zvýšený nedostatek. Počet hlášení je totiž podle ní vždy vyšší než skutečné výpadky. Prezident České lékárnické komory Aleš Krebs připustil, že nedostatek léků je vyšší než v předchozích letech, ale není podle něj na místě vyvolávat paniku. „Pacienti jsou léčeni a budou,“ zdůraznil v Otázkách Václava Moravce.

Penicilin je v řadě lékáren nedostupný. Výpadek potvrzují i praktičtí lékaři, kteří jej předepisují například na infekce dýchacích cest. Nyní tak nasazují jiná antibiotika, která však nemusí být vždy na danou nemoc vhodná. Alternativní léky jsou také často dražší než penicilin. Ministerstvo zdravotnictví chce připravit změnu zákona, která má výpadky důležitých léků pomoci překlenout.

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.