Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.
„To, že lék označíme jako přípravek s omezenou dostupností, neznamená, že není dostupný pro pacienty, ale že vedeme kroky k tomu, že se ten lék ve finále dostane,“ uvedl Boráň. Takové označení tedy podle něj znamená hledání alternativ.
„Je třeba větší edukace nejen lékařů, ale i laické veřejnosti, jak data číst,“ míní šéf lékového úřadu.
Připomněl, že situace s nedostupností léků netrápí jen Evropu, ale jedná se o globální problém, protože požadavky na dodání přípravků meziročně rostou. „SÚKL ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví nezůstává za evropskými státy pozadu a v řadě témat je i inspirací,“ ujistil Boráň. Dodal, že téma se řešilo už před začátkem platnosti novely zákona o léčivech letos v červnu.
Na sezonu infekčních onemocnění zásoby jsou
Loni na trhu chyběly léky proti horečce a bolesti a dětské antibiotické sirupy, což vyvolalo silnou kritiku ze strany veřejnosti. Boráň ujišťuje, že na letošní podzimní a zimní sezonu infekčních onemocnění je vše připraveno.
„Dle našich analýz dodávky léků proti horečce a bolesti, také zvláštní formy antibiotik pro dětské pacienty, byly dostatečné, už máme prošlapané kanály, jak případnou zvýšenou poptávku zajistit, třeba dodávkami z cizích zemí,“ vysvětlil.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka byla zásadním důvodem loňské situace na trhu s léky například u antibiotik poptávka zvýšená řádově o desítky procent. V současné době se podle něj zpožďují dodávky, které se ale daří vykrýt léky jiných výrobců.
Boráň se vyjádřil také k výpadku léku Ventolin, který pomáhá hlavně alergikům nebo lidem s astmatem. Omezení jeho dodávek do Česka oznámil výrobce letos na jaře. „Situaci se podařilo stabilizovat, jak diskusemi s výrobcem, tak dodávkami alternativních přípravků,“ nastínil Boráň.
Nemocných s respiračními infekcemi je podle očekávání
Počty nemocných s infekcemi dýchacích cest se podle údajů Státního zdravotního ústavu vrátily na úroveň před podzimními prázdninami. Minulý týden jich lékaři nahlásili 1316 na 100 tisíc obyvatel. Lékaři evidují nemocnost různými infekcemi dýchacích cest, například chřipky nebo covidu-19.
Prázdninový týden zkreslil statistiky nemocnosti. „Jakýkoli výkyv, ke kterému vedou třeba vánoční prázdniny, udělá pokles, který je ale spíše daný tím, že lidé nejdou k lékaři, pak se ta situace naopak dostane nad pokračující úroveň, takže situace je podobná jako v předchozích obdobích,“ vysvětlila epidemioložka Kateřina Fabiánová ze SZÚ.
Nemocnost se podle SZÚ vyvíjí podle očekávání v daném období, pacientů bude dál přibývat. „Ve výskytu infekčních onemocnění vidíme podobně jako v předchozích sezonách postupný nárůst. Hlavně ve skupině nejmenších dětí, ale i školních dětí. K tomu se postupně přidává celá populace,“ uvádí Fabiánová.
„Nejvyšší nemocnost nadále vykazuje Jihomoravský kraj, mezi jednotlivými regiony však nejsou významné rozdíly,“ doplnil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Nemocnost chřipkou se podle něj proti týdnu před prázdninami téměř nezměnila.
„Výrazněji se v současnosti nadále prosazují především mykoplazmové infekce,“ dodal. Tyto infekce jsou u dětí nejčastější příčinou zápalů plic u dětí a mladých lidí, vracejí se obvykle ve větší míře po několika letech. V průběhu takzvané chřipkové epidemie se dominantní infekce střídají, v předchozích sezonách se podobně zvýšily počty nákaz respiračním syncyciálním virem (RSV).
Očkování proti chřipce podstoupilo od začátku letošního září 570 tisíc osob, proti covidu-19 více než 253 tisíc. „Určitě bych preferovala zejména očkování proti covidu a chřipce, ale určitě nepodceňovat ani očkování proti pneumokokům. Tato tři očkování určitě doporučuji všem, zejména těm, kteří mají chronická onemocnění, ať už respiračního, nebo kardiální typu,“ dodává Fabiánová.
Novela změnila informování o dostupnosti
Novela zákona o léčivech platí od začátku letošního roku, některé povinnosti pak od července. SÚKL má možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti i lékaři v systému e-recept. Druhá jmenovaná skupina má k dispozici ještě specializovaný software.
„Osobně vnímám novelu jako velmi přínosnou. Samozřejmě zabránit výpadkům se nebude dát nikdy, ale podařilo se nám alespoň udržet dodávky tak, aby se léky dostaly k pacientům s tím, že v mezidobí se nám podařilo třeba zajistit další řešení,“ podotkl Boráň.
Výrobci léků hlásí povinně SÚKL přerušení jejich dodávek na český trh, od ledna budou podle Boráně podobně hlásit výpadky i výrobci zdravotnických prostředků. Mezi ty patří třeba materiály obvazové nebo ty potřebné pro laboratorní testy a také pomůcky, jako jsou berle nebo protézy pro pacienty po amputacích.
Podle České lékárenské komory systém určité problémy má, například někteří výrobci nehlásí krátkodobé výpadky, takže úřad pak ochranný systém nespustí. „Výrobek čtrnáct dní na trhu je, čtrnáct dní není a pak vzniká situace, že se dočasně nedá objednat. Způsobuje se tím ale i to, že je snaha se tím přípravkem do určité míry předzásobovat,“ uvedl prezident komory Aleš Krebs.
V některých lékárnách pak pacient předepsaný přípravek nesežene. Změnit by to mohla úprava zákona. Tu ministerstvo chystá, týkat by se ale měla zásob některých léků ve státních hmotných rezervách. Od příštího roku by v nich například měly být dětské sirupy na horečku.
Změna v evidenci doplatků
Na léky na předpis hrazené z veřejného zdravotního pojištění lidé platí v lékárnách doplatky, které se skládají ze dvou částí. Takzvanou započitatelnou část doplatku zdravotní pojišťovna po dosažení limitu vrací. Výši druhé složky doplatku si určuje sama lékárna.
Nově od příštího roku nebudou započitatelné doplatky evidovat pojišťovny, ale SÚKL. Po dosažení limitu lidé budou v lékárně platit méně. „Neznamená to, že by pacienti v lékárně nic nedopláceli, týká se to jenom započitatelných doplatků,“ vysvětlil Boráň. Svůj limit a částku zaplacenou na započitatelných doplatcích si podle něj lidé budou moci zobrazit v mobilní nebo webové aplikaci systému e-recept.
Například u antibiotika penicilin je podle údajů SÚKL průměrná cena v lékárně 234 korun. Ze zdravotního pojištění je uhrazeno maximálně 115 korun, pacient může zaplatit doplatek až necelých 124 korun. Započitatelný doplatek je stanovený na 34,90 koruny, odvíjí se od ceny nejlevnějšího léku, který má podobné účinky. Limit, po jehož dosažení nebudou muset lidé započitatelnou část doplatku hradit, je u starších 70 let 500 korun, u dětí a starších 65 let 1000 korun a u ostatních pojištěnců pět tisíc korun.
