Jakub Dvořáček

Zakázka na motolské onkologické centrum by měla být v pořádku, uvedl po vypuknutí korupční kauzy spojené s motolskou nemocnicí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň řekl, že všechny personální změny v nemocnici může provést její pověřená ředitelka. Má také přezkoumat nastavení kontrol kvůli jejich možným úpravám. Kauzu kolem bývalého vedení nemocnice označil ministr za vyděračské a mafiánské praktiky. Taky nemocnice vyjádřila politování nad korupční kauzou a ujistila pacienty, že úroveň zdravotní péče je zachována.

Nyní již bývalý šéf nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který byl v souvislosti s korupční kauzou ve středu vzat do vazby, instituci řídil příliš dlouho, shodli se v Událostech, komentářích náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček a dva bývalí šéfové resortu Roman Prymula a Svatopluk Němeček. Dvořáček však podotkl, že v době, kdy se připravují velké projekty, je vyměnit ředitele těžké. Resort navíc dle něj neměl indicie, že by se mělo dít něco problematického.

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.

Po čtyřech letech se rýsuje možnost prvního odškodnění za zdravotní újmu po očkování proti covidu. Rozhodnutí městského soudu v Praze ale zatím není pravomocné. Ministerstvo zdravotnictví České televizi sdělilo, že se pravděpodobně dovolá. Na stát se obrátilo téměř 150 lidí z milionů očkovaných.

Problémy s infuzními roztoky mohou pokračovat v prvním, možná i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Nemocnice musí počítat s menšími zásobami, než na jaké byly zvyklé, dodávky ale budou stabilní, prohlásil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Výrobci na tiskové konferenci avizovali navýšení dodávek, firma Baxter až o dvacet procent.

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň se na pondělním brífinku vyjádřil k dostupnosti a nahraditelnosti léků. Míní, že je třeba, aby se jak lékaři, tak laická veřejnost naučili lépe orientovat v označování přípravků s omezenou dostupností. Ujistil, že na zimní sezonu je medikamentů, které loni v lékárnách chyběly, dostatek. Státní zdravotní ústav (SZÚ) hlásí, že počty nemocných s respiračními infekcemi se vrátily na úroveň před podzimními prázdninami.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

Výrobce léku Ventolin omezuje dodávky do Česka, důvodem je podle farmaceutické firmy vysoká poptávka. Náměstek ministra zdravotnictví ČT potvrdil, že jde o stejného výrobce, který požadoval až čtyřnásobné navýšení ceny přípravku výměnou za to, že dodávky zachová. Resort na podmínku nepřistoupil. Léčivo pomáhá hlavně alergikům nebo lidem s astmatem.

Několik týdnů budou na trhu chybět kapky na křeče v břiše Algifen Neo, které si každý měsíc v lékárně vyzvedává asi šedesát tisíc lidí, oznámil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Lék se používá při různých kolikách žlučníku či žaludku nebo menstruačních bolestech. Podle odborníků existují alternativy, které mohou lékaři předepsat. Musí je ale předepsat rovnou, není možná záměna až v lékárně. Současná situace na trhu s léky je podle většiny lékárníků, které ČT oslovila, lepší, než byla před pár měsíci. Stále ale některé medikamenty chybí.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Ministři zdravotnictví, financí i průmyslu a obchodu si přejí návrat výroby penicilinu do Česka a uvažují o vybudování nové továrny. Návrhem se teď zabývá Evropská komise. Pokud ho notifikuje, začne stavba hned. Linka by se tak rozjela do roka a půl.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

Dodávky antibiotik v tabletách podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka převýší v příštích měsících v České republice spotřebu. Po čtvrtečním jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčivých přípravků Dvořáček řekl, že jen lokálně by mohly chybět přípravky ve formě sirupu, které používají malé děti. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po odpoledním jednání s prezidentem Petrem Pavlem náměstkova slova potvrdil. Resort podle něj nemá nástroj, jak zajistit plošnou distribuci léků do všech lékáren. Zásoby v krajích se liší, má to změnit zákon, řekl.

Když pojišťovna nechce proplatit léčbu vzácného onemocnění, není to kvůli penězům. V Interview ČT24 to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Překážku, kvůli které pojišťovna odmítla uhradit například léčbu dvouletého Martina experimentálním lékem za sto milionů, podle něj představovaly pochyby, zda by taková léčba mohla být úspěšná. Zároveň ale Dvořáček – též někdejší ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu – zapochyboval o cenách, o které si výrobci léků za podobné přípravky říkají, a varoval, že mohou strmě růst. Pomoci by mohly společné evropské nákupy.

Ani po pátečním jednání se zástupci vlády nebudou lékaři stahovat výpovědi z přesčasů. Přes šest tisíc z nich je chce přestat sloužit od prosince, pokud kabinet nezlepší jejich pracovní podmínky. Ministři práce a zdravotnictví odpoledne oznámili, že vyhoví požadavku lékařů na snížení zákonného limitu přesčasových hodin, které mohou vykonávat, a umožní jim legálně odpracovat čtyřiadvacetihodinové směny. Na způsobu odměňování se ale strany neshodly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil 6,8 miliardy navíc na platy lékařů, ti však chtějí přidat v základu.

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

Zástupci praktických lékařů pro děti i dospělé považují za nedostatečný růst úhrad od pojišťoven o osm procent, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Už teď je jich nedostatek. Zhruba každý druhý navíc ordinuje v důchodovém věku.

Výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300 tisíc balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Mělo by ho tak být dostatek, uvedlo v páteční tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví. Podle zástupců ministerstva i distributorů hraje v současném nedostatku léků velkou roli panika, doporučili proto rezervace v lékárně v dostatečném časovém předstihu.

V Česku aktuálně chybí třeba některé léčivé přípravky na Parkinsonovu chorobu či část antibiotik. Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček spojuje zlepšení situace na trhu s novelou zákona o léčivech, která by mohla začít platit v lednu 2024, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel poukazuje na odliv producentů léčiv z Evropy a nízkou konkurenceschopnost kontinentu. Řekli to v úterní 90' ČT24.

Češi si mohou nově vyzvednout léky na elektronický předpis ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejnil také jejich seznam. Pacient tedy v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích Evropské unie mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.