Část léků zdražila. Některé lékárny hlásí problémy s distribucí

Dostupnost léků a jejich ceny (zdroj: ČT24)

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

To, že nákupní cena některých přípravků – hlavně těch ve volném prodeji – stoupla, pozorují v Magistra Lékárně Budějovická od začátku roku. „V průměru o takových deset, dvacet, někdy i třicet korun. Třeba léky pro děti na horečku s účinnou látkou ibuprofen,“ popsala vedoucí lékárnice Olga Štefková. A všímají si toho podle ní i pacienti. „Pastilky, které se pohybovaly kolem 160 korun, už dneska máte přes dvě stovky,“ nastínila.

Podražila také některá léčiva na zažívání. Důvodem může být podle lékárnice i to, že jeden z nejužívanějších léků, Endiaron, je dlouhodobě ve výpadku.

Nejde ale jen o volně prodejné léky. Ceny v posledních měsících stouply také u některých přípravků na předpis. „U některých antibiotik mě velmi překvapilo, že se nákupní cena od letošního ledna a letošního března liší o více než padesát korun. Najednou je třeba doplatek třicet, čtyřicet korun, předtím to bylo bez doplatku,“ řekla Štefková.

Trend potvrzuje i ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. „Skutečně dochází k mírnému nárůstu, který víceméně kopíruje nárůst v jiných segmentech, například v oblasti potravin. V letošním roce bych očekával, že by k dalšímu zdražování docházet nemuselo,“ uvedl.

„Když jsme se dívali na ty nejvíce prodávané volně prodejné přípravky, došlo k nárůstu, ale je to v řádu korun nebo desetikorun,“ nastínil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO) ale tvrdí, že nedošlo jen k malým skokům. Výrobci podle něj promítají do cen „neschopnost vlády“. Řekl to s odkazem na inflaci nebo ceny energií. Kritizoval také zvýšení DPH na léky.

Dvořáček poznamenal, že vyšší ceny léčiv ho netěší, jsou podle něj ale stále příznivé. „Ano, došlo k navýšení cen léků, ale ta cena, která tam byla v předchozích letech, v mnoha případech už byla opravdu na hranici udržitelnosti samotné výroby,“ upozornil.

90′ ČT24: Dostupnost léků a jejich ceny (zdroj: ČT24)

Zatímco léky ve volném prodeji stát nijak nereguluje, u těch na předpis stanovuje maximální cenu. V porovnání s dalšími evropskými zeměmi patří Česko mezi ty levnější. „Tuzemské ceny léků již ze samotného principu stanovení maximální ceny nemohou být nad evropským průměrem, neboť Česká republika stanovuje maximální cenu léků jako průměr tří nejlevnějších zemí Evropské unie,“ sdělil Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Přestože doplatky se u některých léků zvýšily, lidé mohou dostat část peněz zpět. Pokud totiž překročí takzvaný ochranný limit, zdravotní pojišťovna jim je vrátí.

Likvidace nevyužitých léků

Loni výrobci dodali na český trh o desítky procent více antibiotik než v roce 2022. Tabletových z hlavních skupin, které lékaři předepisují třeba při angíně nebo zánětu středního ucha, přišlo přes dva miliony dvě stě tisíc balení – o tři sta tisíc více než rok před tím. Přes půl milionu z toho tvořily peniciliny. Dalších 350 tisíc balení byly sirupy pro děti.

Zástupci výrobců upozorňují, že nevyužité léky musí na vlastní náklady zlikvidovat. Česká asociace farmaceutických firem uvedla, že jen v roce 2022 se to týkalo zhruba jednoho a půl milionu balení léčiv – většina byla určená pro výdej v lékárnách.

„U některých specifických antibiotik se dodávalo o stovky procent více. Může dojít k pádu spotřeby a několik set tisíc balení budou muset výrobci likvidovat na vlastní náklady, což zase zpětně způsobí, že objednají ve výrobě na další roky méně,“ ilustroval Vrubel.

„Podařilo se dovézt výrazně víc léků do České republiky, nejenom antibiotik, ale obecně léků. Byli jsme v tom extrémně úspěšní, až tak úspěšní, že se to výrobcům přestává líbit. Protože nám nešlo o výrobce, nám šlo o pacienty,“ poznamenal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Problémy s distribucí

Léky míří z výrobní linky k distributorovi, od toho přípravek objednají lékárníci a pak ho vydají pacientům. Jenže podle některých lékárníků distributoři zvýhodňují větší řetězce. A hlavně do menších provozoven se tak přípravky někdy nedostanou.

„Jedná se o každodenní problém, monopolní distributor nám objednávky krátí a hlavně všeobecné obchodní podmínky říkají, že nám nemá povinnost je dodat. To znamená, že nejsme schopni léky zajistit pro naše pacienty. A je to v rozsahu čtyřicet procent a více každý den,“ nastínil předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Více než čtyři sta majitelů lékáren proto poslancům poslalo petici. Žádají, aby měli distributoři povinnost dodávat objednané zboží všem.

O návrhu ve středu jednali poslanci zdravotního výboru. Na tom, jestli by změna přístup pacientů k předepsaným lékům zlepšila, se ale neshodli. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) naopak jasný názor má – návrh odmítá. Podobná povinnost v zákoně totiž už jednou byla a podle něj se neosvědčila. „Vypadl z toho zákona z toho důvodu, že efekt nebyl žádný a naopak ho část těch, kteří nejvíc křičí, zneužívala k redistribuci vývozu do zahraničí,“ zdůvodnil Válek svůj postoj.

Podobný názor má i Asociace velkodistributorů léčiv nebo některé farmaceutické firmy. Změna by podle nich navíc ochránila spíš distributory než lékárny. „Neexistuje důvod, proč by měl mít soukromý komerční subjekt (to je distributor léčivých přípravků) garanci, že mu dodá jiný soukromý subjekt (to je výrobce) léčiva a za jakých podmínek,“ míní výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.

Lékárnická komora argumentuje tím, že léky – zjednodušeně řečeno – nejsou rohlíky a uplatňovat na ně tržní pravidla jde jen omezeně. „Ve zdravotnictví je to trochu jinak, to není pouze trh, ale je to také poskytování zdravotní péče,“ řekl viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Komora s návrhem souhlasí, vytýká mu ale technické chyby. Ty ovšem mohou poslanci během projednávání odstranit.

Povinnost dodávek

„Máme tady petici 601 lékáren, a ministr zdravotnictví jednoznačně upřednostňuje a nechá se řídit řetězci,“ kritizoval Válka Farhan. Distribuční kanál by považoval za přínosný. „Díky distribučnímu kanálu, který je běžný například v Belgii, Německu, ve Francii a dalších zemích, by se (léčiva, pozn. red.) dostala i do těchto malých lékáren a byla zajištěna spravedlivá soutěž,“ míní.

Podle Dvořáčka podmínky zpřísňuje už současný nový zákon. „Pokud má lék omezenou dostupnost – distributoři respektive výrobci ho dodávají menší množství do České republiky, než je nezbytná spotřeba – tak má naopak distributor povinnost do dvou pracovních dnů toto léčivo dodat do všech lékáren,“ vysvětlil.