Nastavit lidem správnou medikaci pomáhají stále častěji kliničtí farmaceuti, na které se můžou obrátit praktičtí lékaři i sami nemocní. Zatím se odborníci starají především o pacienty v nemocnicích. Postupně ale začínají přijímat i zájemce zvenčí.
Příliš léků nebo špatná kombinace. S nastavením medikace pomáhají kliničtí farmaceuti
Události: Kliničtí farmaceuti (zdroj: ČT24)
Ambulance ve Fakultní nemocnici na Bulovce funguje rok a půl, ale pacientů, kteří přichází takzvaně z ulice, jsou zatím jednotky procent. Důvody mívají stejné. „Velké množství užívaných léků nebo nežádoucí účinek. Časté bývají i případy, kdy chce lékař nasadit nový lék,“ vysvětluje farmaceutka z nemocnice na Bulovce Michaela Šlesingerová.
Kliničtí farmaceuti zde denně přijdou do kontaktu se zhruba čtyřiceti lidmi. S polovinou v ambulanci, s dalšími na lůžkových odděleních, kde jsou nejvíc potřeba u akutních pacientů s rychlými změnami jejich stavu.
V nemocnicích takto obslouží tři čtvrtiny lůžek a úplně optimálně se mohou věnovat jen desetině z nich. Zatím je jich ale málo – ideální stav by byl desetinásobek.
„Pokud je ve zdravotnických zařízeních poskytovaná péče klinického farmaceuta, tak dochází ke snížení délky hospitalizace pacientů,“ podotýká vedoucí Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice Praha Irena Murínová.
S řadou postupů v domácí medikaci ale dokážou poradit i lékárníci. Lékárnice v IKEM Daniela Seberová při konzultacích se zájemci často objevuje případy nesprávného kombinování léků. „Jsou to běžně používané léky, ať už na srážlivost krve, nebo snížení kyselosti žaludku, které se dohromady nesmí vůbec užívat,“ podotýká.
Také například lék na cholesterol zase musí pacienti po dohodě s lékařem vysadit při užívání některých antibiotik. Takzvané duplicity v lékárně odhalí s pomocí lékového záznamu v počítači, ale nezjistí z něj problém s dávkováním.
Rozložení ambulancí klinické farmacie v regionech
Při tuzemských nemocnicích funguje kolem padesáti oddělení klinických farmaceutů. Víc než polovina z nich má zároveň ambulanci, kam můžou přijít i pacienti, kteří se v zařízení přímo neléčí. Nejvíce jich funguje v Praze a naopak žádnou nemají v Karlovarském a Plzeňském kraji. Síť by se měla postupně rozšiřovat.
„Pokud bude dobře obstaraný ambulantní pacient, tak nebude tak často končit v hospitalizační péči. Nebudeme muset v rámci hospitalizace řešit následky nežádoucích účinků,“ vysvětluje předsedkyně České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP Jana Gregorová.