Lékárna

Z menších měst a obcí dál mizí lékárny, jejichž provoz je kvůli nastaveným podmínkám stále obtížnější. Ve velkých městech naopak přibývají především pobočky velkých řetězců. Hluk na Uherskohradišťsku je jednou z mála výjimek – po roce tam lékárnu znovu otevřeli. Česká lékárnická komora proto žádá systémové změny, díky kterým by se provoz lékáren vyplatil i v menších obcích. Podle ministerstva zdravotnictví se od příštího roku změní způsob bonifikací tak, aby lékárenská péče nebyla hrazena pouze podle ceny vydaných léků.

Vznikající kabinet chce v tomto volebním období směřovat k zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na léky na předpis. Možná koalice ANO, SPD a Motoristů předpokládá, že by takový krok vyšel na jednotky miliard korun. Ušetřit mají na druhé straně pojišťovny i pacienti. Část politických uskupení, která se ocitnou v opozici, hodlá o návrhu ještě diskutovat. Za vhodnější považuje případnou nulovou sazbu prosazovat cíleně jen u některých pacientů.

Lékárníci stále patří mezi ty, kterým Češi důvěřují v péči o své zdraví, jen 48 procent lidí se ale cítí zdravě, vyplývá z průzkumu České lékárnické komory. Stejně jako v tuzemsku, tak i v jiných evropských zemích je lékárna místem, které lidé navštěvují často, a to nejen kvůli lékům, ale i kvůli pomoci s obtížemi.

Pracovníci v laboratořích Státního ústavu pro kontrolu léčiv loni prověřovali téměř čtyři desítky nelegálních léků. Přímo padělků pak úřady napříč Evropou zachytily téměř šedesát. Většinu se ale podle expertů nepodaří odhalit. Nejčastěji se na černém trhu prodávají drahá léčiva a ta na lékařský předpis.

Vláda by podle Senátu měla řešit zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v Česku. Horní komora o tom rozhodla na základě petice provozovatelů menších lékáren, která byla namířena proti údajnému zvýhodňování monopolních struktur lékárenských řetězců. Zástupci resortu zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) namítali, že situaci s distribucí léků pomohla zlepšit loňská novela o léčivech.

Poslanci rozhodli, že odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se zřejmě přesune z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Dolní komora předlohu doplnila například o zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat či vícerčat z nynějších 525 tisíc korun na 700 tisíc korun podle návrhu lidovce Šimona Hellera.

Léčebné konopí na tlumení bolestí může předepisovat už přes sedmdesát praktických lékařů. Od dubna mají možnost žádat o registraci státní lékový ústav. Mnozí ale kritizují složitý proces. Podle ústavu systém funguje dobře a je uživatelsky přívětivý. I někteří pacienti však říkají, že trvá dlouho, než se k látce dostanou – s překážkami se setkávají také v lékárnách. Nově jim doktoři mohou předepsat konopí až na tři měsíce.

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

Okresní soud v Opavě se začal zabývat případem, který se odehrál během loňských povodní. Dva zloději, muž a žena, se měli vloupat do lékárny. Protože se trestného činu dopustili v době stavu nebezpečí, hrozí jim vyšší trest.

Radnice v Železné Rudě začala třikrát týdně vypravovat mikrobus do pětadvacet kilometrů vzdáleného Nýrska, kde si lidé mohou vyzvednout nebo nakoupit léky. Přímo v Železné Rudě chybí lékárna už přes deset let. Město se sice snaží dohodnout její otevření přímo v místě, to ale může trvat ještě řadu měsíců.

Přes 116 tisíc lidí už letos dosáhlo ochranného limitu u takzvaných započitatelných doplatků za medikamenty. Lékárny jim je proto automaticky přestaly účtovat. Ještě loni přitom pacienti museli na vrácení peněz od pojišťovny čekat. Ročně přesáhne ochranný limit přes milion lidí, nejčastěji to jsou senioři nad 70 let.

V úterý na Štědrý den mohou být velké obchody, tedy například řetězce s potravinami, otevřeny do 12:00. Na první a druhý svátek vánoční 25. a 26. prosince musí zavřít. Totéž bude platit také na Nový rok 1. ledna, stanovuje zákon o prodejní době v maloobchodě. Výjimku ze zákona mají čerpací stanice, lékárny či obchody na letištích a nádražích.

Už téměř tři roky chybí v Nových Hradech na Českobudějovicku lékárna. Minulému provozovateli se její chod nevyplácel. Od té doby se vedení města snaží najít nového. Oslovilo i některé větší řetězce, dosud se ale nikdo nepřihlásil. Velká komplikace je to zejména pro starší obyvatele. Pro léky by po vlastní ose museli jezdit i desítky kilometrů. I proto jim radnice pomáhá takzvaným „lékobusem“.

Peníze za léky na recept, které dosud vracely pojišťovny složenkou či na účet, od příštího roku pacient v lékárně rovnou nezaplatí. Čerpání limitu uvidí v aplikaci eRecept, kde má i lékový záznam nebo e-recepty. V současné době pojišťovny doplatky zaplacené nad limit sčítají a vrací je pojištěncům čtvrtletně na účet nebo složenkou. Průměrně šlo loni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny o 1256 korun, letos za první pololetí 793 korun. Nejčastěji se peníze za léky vrací seniorům nad 70 let.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Celé řadě lékáren v menších obcích hrozí zánik. Po Novém roce už totiž nebudou dostávat bonifikaci, tedy speciální příspěvek zdravotních pojišťoven, který právě vesnickým lékárnám kompenzuje nižší zisky. Podle odhadů Lékárnické komory se tím do existenčního ohrožení dostane kolem čtyřiceti provozoven v Česku.

Lékárníci varují před objednávkami léků do výdejních boxů na přímém slunci. V tropických dnech mohou teploty uvnitř boxů šplhat až k padesáti stupňům Celsia. Většina přípravků musí být skladována při teplotě do pětadvaceti stupňů.

V Polsku několikanásobně vzrostl prodej nouzové antikoncepce. Pilotní program vlády totiž „pilulku po“ zpřístupnil k prodeji v lékárnách bez receptu od lékaře. Kabinet tuto možnost zavedl navzdory tomu, že prezident vetoval zákon, který s rozšířením dostupnosti tohoto prostředku počítal. Někteří lékárníci ale odmítají pilulku prodávat mladistvým.

Globální výpadek IT systémů, spojený s aktualizací bezpečnostního softwaru firmy CrowdStrike, postihl 8,5 milionu zařízení s operačním systémem Windows, tedy méně než jedno procento ze všech zařízení s Windows, odhadla firma Microsoft. Z výpadku se postupně vzpamatovávají podniky a služby po celém světě. V některých odvětvích však problémy přetrvávají, napsal web BBC News. Na Letišti Praha už všichni letečtí dopravci fungují ve standardním režimu, lékárny BENU obnovily provoz ve většině poboček. Odborníci ale varují přes snahami podvodníků využít způsobených problémů.

Celosvětové softwarové selhání v pátek postihlo i pražské letiště. Zpozdily se tak odlety, jiné spoje musely být podle informací ČT zrušeny. Před jedenáctou hodinou se na letišti podařilo zprovoznit náhradní systém, problémy s odlety tak postupně ustávaly. Odpoledne také společnost BENU uvedla, že většina jejích lékáren musela být kvůli komplikacím po IT výpadku dočasně uzavřena. Potíže hlásily i některé pojišťovny.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Lékárny zřejmě čekají přísnější postihy za nezaevidování léků. V případě pochybení by jim mohl hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Má se tak lépe zabránit nelegálnímu reexportu medikamentů na zahraniční trhy. Předloha čeká na schválení Senátu, od června ale už platí v lékárnách další změny. Pacienti mohou v aplikaci elektronických receptů vidět, které léky jsou označeny jako „omezeně dostupné“ a v které lékárně je lze pořídit.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.