Lékárna

Celé řadě lékáren v menších obcích hrozí zánik. Po Novém roce už totiž nebudou dostávat bonifikaci, tedy speciální příspěvek zdravotních pojišťoven, který právě vesnickým lékárnám kompenzuje nižší zisky. Podle odhadů Lékárnické komory se tím do existenčního ohrožení dostane kolem čtyřiceti provozoven v Česku.

Lékárníci varují před objednávkami léků do výdejních boxů na přímém slunci. V tropických dnech mohou teploty uvnitř boxů šplhat až k padesáti stupňům Celsia. Většina přípravků musí být skladována při teplotě do pětadvaceti stupňů.

V Polsku několikanásobně vzrostl prodej nouzové antikoncepce. Pilotní program vlády totiž „pilulku po“ zpřístupnil k prodeji v lékárnách bez receptu od lékaře. Kabinet tuto možnost zavedl navzdory tomu, že prezident vetoval zákon, který s rozšířením dostupnosti tohoto prostředku počítal. Někteří lékárníci ale odmítají pilulku prodávat mladistvým.

Globální výpadek IT systémů, spojený s aktualizací bezpečnostního softwaru firmy CrowdStrike, postihl 8,5 milionu zařízení s operačním systémem Windows, tedy méně než jedno procento ze všech zařízení s Windows, odhadla firma Microsoft. Z výpadku se postupně vzpamatovávají podniky a služby po celém světě. V některých odvětvích však problémy přetrvávají, napsal web BBC News. Na Letišti Praha už všichni letečtí dopravci fungují ve standardním režimu, lékárny BENU obnovily provoz ve většině poboček. Odborníci ale varují přes snahami podvodníků využít způsobených problémů.

Celosvětové softwarové selhání v pátek postihlo i pražské letiště. Zpozdily se tak odlety, jiné spoje musely být podle informací ČT zrušeny. Před jedenáctou hodinou se na letišti podařilo zprovoznit náhradní systém, problémy s odlety tak postupně ustávaly. Odpoledne také společnost BENU uvedla, že většina jejích lékáren musela být kvůli komplikacím po IT výpadku dočasně uzavřena. Potíže hlásily i některé pojišťovny.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Lékárny zřejmě čekají přísnější postihy za nezaevidování léků. V případě pochybení by jim mohl hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Má se tak lépe zabránit nelegálnímu reexportu medikamentů na zahraniční trhy. Předloha čeká na schválení Senátu, od června ale už platí v lékárnách další změny. Pacienti mohou v aplikaci elektronických receptů vidět, které léky jsou označeny jako „omezeně dostupné“ a v které lékárně je lze pořídit.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Výpadky léků pokračují. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší problém s výrobcem, který chce výrazně omezit dodávky jednoho léčiva na předpis pro chronicky nemocné. Měsíčně se ho v Česku spotřebuje 60 tisíc balení. O jaký lék přesně jde, ale resort tají. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) téma otevřel na jednání rady ministrů v Bruselu. Požaduje, aby státy výrobcům neustupovaly a v lékové politice postupovaly koordinovaně.

Brněnská nemocnice u svaté Anny začala prodávat vlastní léčebné konopí. Je to první zdravotnické zařízení v Česku, které je v poskytování konopných přípravků kompletně soběstačné. Tedy od šlechtění a pěstování až po předepisování pacientům. Léčebné konopí získávají pacienti ve formě tobolek.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

V některých lékárnách může podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka dál chybět penicilin ve formě sirupu, chystá se dodávka ze Švédska a Španělska. U antibiotik v tabletách se situace zlepšila, měly by být dostupné všude. Řekl to na čtvrteční tiskové konferenci k dostupnosti léčiv. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další státy potýkají opakovaně od konce loňského roku.

Do českých lékáren míří nový sirup proti horečkám a bolestem pro děti od tuzemského výrobce. Ten chce posílit soběstačnost Česka v dodávkách léků v době, kdy má několik druhů léčiv přetrvávající výpadky.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Nejen výrobců a distributorů se dotkne novela, která má bránit výpadkům v dodávkách léků. Teď úpravu posoudí poslanci. Lékárny se podle ní nebudou moct předzásobovat přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) označí jako ty s omezenou dostupností.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v dubnu zpomalil na 7,7 procenta z březnových 9,5 procenta. Tržby obchodníků klesají dvanáctý měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby v maloobchodě v dubnu snížily o 0,3 procenta.

V Česku stále chybí některé běžné léky. Na trhu je problém sehnat řadu antibiotik a dětských léků proti horečce nebo prášky na cukrovku a na vysoký tlak. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček v pořadu 90' uvedl, že se situace postupně stabilizuje. Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel podotkl, že se situací ohromně zamíchala poptávka a takové nárůsty nešlo předpovědět.

Některé léky v Česku stále chybí. Třeba antibiotika s penicilinem, ale problém je stále třeba i se sirupy a dětskými čípky. Ministerstvo zdravotnictví dál vyjednává o mimořádných dodávkách. Příští týden oznámí, kolik balení zajistilo na příští měsíce. Na podzim navíc resort slibuje statisíce balení od výrobců z Jižní Koreje.

Do lékáren se loni vrátilo téměř osm set tun nepoužitých nebo expirovaných léčiv. To je o dvanáct procent více než v roce 2021. Stát za likvidaci tohoto nebezpečného odpadu loni zaplatil přes 38 milionů korun. Vyplývá to z dat, které České televizi poskytly jednotlivé kraje. Podle mluvčí České lékárnické komory Michaely Bažantové stojí za nárůstem vrácených léčiv stoupající odpovědnost lidí vůči životnímu prostředí.

Spotřeba antibiotik letos podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) meziročně vzrostla o 300 tisíc balení, tedy o 47 procent. Zvýšená spotřeba ovlivnila i jejich dostupnost v posledních týdnech, nyní ale už klesá. Situace na trhu s léky by se podle ministrova náměstka Jakuba Dvořáčka měla stabilizovat na konci února. Antibiotika v tabletách už jsou podle něj dostupná, dál chybí suspenze. Ministerstvo chce problémy s dodávkami léčiv řešit změnou zákona, platit by mohla začít už letos.