Lékárna

Radnice v Železné Rudě začala třikrát týdně vypravovat mikrobus do pětadvacet kilometrů vzdáleného Nýrska, kde si lidé mohou vyzvednout nebo nakoupit léky. Přímo v Železné Rudě chybí lékárna už přes deset let. Město se sice snaží dohodnout její otevření přímo v místě, to ale může trvat ještě řadu měsíců.

Přes 116 tisíc lidí už letos dosáhlo ochranného limitu u takzvaných započitatelných doplatků za medikamenty. Lékárny jim je proto automaticky přestaly účtovat. Ještě loni přitom pacienti museli na vrácení peněz od pojišťovny čekat. Ročně přesáhne ochranný limit přes milion lidí, nejčastěji to jsou senioři nad 70 let.

V úterý na Štědrý den mohou být velké obchody, tedy například řetězce s potravinami, otevřeny do 12:00. Na první a druhý svátek vánoční 25. a 26. prosince musí zavřít. Totéž bude platit také na Nový rok 1. ledna, stanovuje zákon o prodejní době v maloobchodě. Výjimku ze zákona mají čerpací stanice, lékárny či obchody na letištích a nádražích.

Už téměř tři roky chybí v Nových Hradech na Českobudějovicku lékárna. Minulému provozovateli se její chod nevyplácel. Od té doby se vedení města snaží najít nového. Oslovilo i některé větší řetězce, dosud se ale nikdo nepřihlásil. Velká komplikace je to zejména pro starší obyvatele. Pro léky by po vlastní ose museli jezdit i desítky kilometrů. I proto jim radnice pomáhá takzvaným „lékobusem“.

Peníze za léky na recept, které dosud vracely pojišťovny složenkou či na účet, od příštího roku pacient v lékárně rovnou nezaplatí. Čerpání limitu uvidí v aplikaci eRecept, kde má i lékový záznam nebo e-recepty. V současné době pojišťovny doplatky zaplacené nad limit sčítají a vrací je pojištěncům čtvrtletně na účet nebo složenkou. Průměrně šlo loni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny o 1256 korun, letos za první pololetí 793 korun. Nejčastěji se peníze za léky vrací seniorům nad 70 let.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Celé řadě lékáren v menších obcích hrozí zánik. Po Novém roce už totiž nebudou dostávat bonifikaci, tedy speciální příspěvek zdravotních pojišťoven, který právě vesnickým lékárnám kompenzuje nižší zisky. Podle odhadů Lékárnické komory se tím do existenčního ohrožení dostane kolem čtyřiceti provozoven v Česku.

Lékárníci varují před objednávkami léků do výdejních boxů na přímém slunci. V tropických dnech mohou teploty uvnitř boxů šplhat až k padesáti stupňům Celsia. Většina přípravků musí být skladována při teplotě do pětadvaceti stupňů.

V Polsku několikanásobně vzrostl prodej nouzové antikoncepce. Pilotní program vlády totiž „pilulku po“ zpřístupnil k prodeji v lékárnách bez receptu od lékaře. Kabinet tuto možnost zavedl navzdory tomu, že prezident vetoval zákon, který s rozšířením dostupnosti tohoto prostředku počítal. Někteří lékárníci ale odmítají pilulku prodávat mladistvým.

Globální výpadek IT systémů, spojený s aktualizací bezpečnostního softwaru firmy CrowdStrike, postihl 8,5 milionu zařízení s operačním systémem Windows, tedy méně než jedno procento ze všech zařízení s Windows, odhadla firma Microsoft. Z výpadku se postupně vzpamatovávají podniky a služby po celém světě. V některých odvětvích však problémy přetrvávají, napsal web BBC News. Na Letišti Praha už všichni letečtí dopravci fungují ve standardním režimu, lékárny BENU obnovily provoz ve většině poboček. Odborníci ale varují přes snahami podvodníků využít způsobených problémů.

Celosvětové softwarové selhání v pátek postihlo i pražské letiště. Zpozdily se tak odlety, jiné spoje musely být podle informací ČT zrušeny. Před jedenáctou hodinou se na letišti podařilo zprovoznit náhradní systém, problémy s odlety tak postupně ustávaly. Odpoledne také společnost BENU uvedla, že většina jejích lékáren musela být kvůli komplikacím po IT výpadku dočasně uzavřena. Potíže hlásily i některé pojišťovny.

Ministerstvo zdravotnictví dokončuje návrh, který by lidem umožnil objednat si léky na předpis přes internet a nechat si je doručit přímo domů. Hlavně majitelé menších lékáren se ale obávají, že taková změna by znamenala konec jejich provozoven.

Lékárny zřejmě čekají přísnější postihy za nezaevidování léků. V případě pochybení by jim mohl hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Má se tak lépe zabránit nelegálnímu reexportu medikamentů na zahraniční trhy. Předloha čeká na schválení Senátu, od června ale už platí v lékárnách další změny. Pacienti mohou v aplikaci elektronických receptů vidět, které léky jsou označeny jako „omezeně dostupné“ a v které lékárně je lze pořídit.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Od června bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) možnost označit léky s omezenou dostupností. Informaci o tom, která lékárna je měla předchozí den, uvidí pacienti v systému e-recept a lékaři ve stejném systému nebo svém lékařském softwaru. Náměstek ministerstva Jakub Dvořáček uvedl, že takových léků mohou být desítky či nízké stovky z asi 9 tisíc léčivých přípravků označených kódem SÚKL.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

V některých lékárnách dál chybí inhalátory na akutní záněty dýchacích cest. Nedostatkový je často předepisovaný Ventolin i jeho alternativa Ecosal – s výrobcem tohoto léku přitom resort zdravotnictví dohodl navýšení dodávek minimálně na dvojnásobek roční spotřeby.

Výpadky léků pokračují. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně řeší problém s výrobcem, který chce výrazně omezit dodávky jednoho léčiva na předpis pro chronicky nemocné. Měsíčně se ho v Česku spotřebuje 60 tisíc balení. O jaký lék přesně jde, ale resort tají. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) téma otevřel na jednání rady ministrů v Bruselu. Požaduje, aby státy výrobcům neustupovaly a v lékové politice postupovaly koordinovaně.

Brněnská nemocnice u svaté Anny začala prodávat vlastní léčebné konopí. Je to první zdravotnické zařízení v Česku, které je v poskytování konopných přípravků kompletně soběstačné. Tedy od šlechtění a pěstování až po předepisování pacientům. Léčebné konopí získávají pacienti ve formě tobolek.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Některé léky podražily, zejména ty volně prodejné. Důvodem je inflace a také změna sazby DPH, která se od nového roku zvýšila z deseti na dvanáct procent. U léků na předpis si pacienti podle lékového ústavu připlatí jen minimálně. Stát totiž u většiny z nich stanovuje maximální prodejní cenu. Kvůli zajištění dostupnosti ji ale u některých přípravků musel upravit a to se může do doplatků promítnout. Některé lékárny si stěžují na to, že se k nim řada přípravků na předpis nedostane – distributoři podle nich upřednostňují řetězce. Stovky majitelů lékáren proto žádají poslance o změnu zákona, která by zajistila rovnoměrnější dodávky. Ministerstvo je proti.

V některých lékárnách může podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka dál chybět penicilin ve formě sirupu, chystá se dodávka ze Švédska a Španělska. U antibiotik v tabletách se situace zlepšila, měly by být dostupné všude. Řekl to na čtvrteční tiskové konferenci k dostupnosti léčiv. S výpadky dodávek antibiotik se Česko i další státy potýkají opakovaně od konce loňského roku.

Do českých lékáren míří nový sirup proti horečkám a bolestem pro děti od tuzemského výrobce. Ten chce posílit soběstačnost Česka v dodávkách léků v době, kdy má několik druhů léčiv přetrvávající výpadky.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.