Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.
Novela souvisí s blížícím se rušením kojeneckých ústavů pro nejmenší děti. O tyto děti by se měli postarat pěstouni. Kojenecké ústavy fungují jako zdravotnická zařízení, nejmenších dětí v nich v posledních letech ubývalo, naopak přibývalo předškolních a školních dětí. Zařízení tak přestala plnit svůj původní účel, stojí v podkladech k novele. Ústavy se budou moci přeměnit a dál poskytovat zdravotní péči.
Pravidla se měla podle vládního návrhu upravit i pro klokánky a podobné dětské azylové domy tak, že nejmenší děti by v nich mohly pobývat nejvýš měsíc. Rychleji by se tak měla řešit situace v jejich vlastní rodině, nebo by se pro ně měli najít pěstouni. Sněmovna dobu pobytu prodloužila na návrh sociálního výboru tak, že zpravidla nemá přesáhnout dva měsíce.
„Kapacita pěstounů na přechodnou dobu nestačí v příštím roce pokrýt skutečný počet ohrožených a týraných dětí ve věku do tří let a hrozí, že v ‚nejlepším‘ případě tyto ohrožené děti zůstanou v toxickém prostředí svých rodin, kde budou vystaveny dalšímu týrání, zneužívání,“ stojí ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu. Výjimka z ohraničené doby pobytu zůstane pro případy sourozeneckých skupin.
Sněmovna také upravila navrhovaný zákaz umísťování dětí do čtyř let věku do ústavních zařízení od ledna příštího roku. Zákaz má podle schváleného pozměňovacího návrhu sociálního výboru platit pro děti mladší sedmi let od ledna 2028. Týkat se má všech zařízení, od dětských domovů přes domovy pro osoby se zdravotním postižením po zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Novela upravuje i další záležitosti a vyrovnává svěřenectví a nezprostředkovanou pěstounskou péči, která zahrnuje zejména pěstouny z řad příbuzných dítěte. Jde o shodná práva a povinnosti včetně nároků na podporu a příspěvky. Změna má podle zdůvodnění zajistit lepší péči pro děti a podporu pro všechny náhradní pečovatele.
Zpřísnění postihů za nezaevidování léků
Poslanci rovněž schválili zpřísnění postihů za nezaevidování léků v lékárnách. Největší debatu vyvolal pozměňovací návrh Jana Kuchaře z vládního hnutí STAN o obnově takzvaného chráněného distribučního kanálu. Měl uložit výrobcům léků povinnost jejich dodání distributorům, kteří se je zavázali poskytnout lékárnám v Česku. Distributoři by takovými léky museli zásobit lékárny do dvou dnů od obdržení objednávky. Úpravu podpořily v petici stovky majitelů menších nezávislých lékáren, ministerstvo zdravotnictví bylo proti.
Chráněný distribuční kanál v minulosti v lékovém zákoně byl. Od ledna jej nahradila úprava namířená na léky s omezenou dostupností. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se mají lékárny na základě legislativy plně účinné od června obracet v případě problémů na lékový ústav. Poslankyně Michaela Šebelová za klub STAN řekla, že dostupnost léků v malých lékárnách je klíčová. „Budeme sledovat, zda to tak opravdu bude,“ uvedla. Kritické opoziční reakce vyvolala slova Šebelové, že poslanci STAN chtěli Kuchařovu úpravu podpořit, ctí ale koaliční dohodu.
Stínový ministr zdravotnictví ANO Kamal Farhan vinil kabinet z toho, že ochraňuje monopol a velké lékárenské řetězce. Předsedkyně zdravotnického výboru Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) uvedla, že pokud už platná legislativa rovný přístup k lékům nezajistí, debata o řešení problému bude pokračovat na podzim. „Malé lékárny opravdu nenecháme padnout,“ poznamenala.
Zpřísnění sankce za nezavedení léků do evidence lékáren má podle zdůvodnění vládní novely ztížit zakázaný vývoz léků do zahraničí, za který mohou úřady uložit pokutu rovněž až dvacet milionů korun. Nynější desetinásobný rozdíl horní výše pokut u obou přestupků takzvaní reexportéři léků využívají, vyplývá z důvodové zprávy. Dosavadní výše sankce nemá dostatečný preventivní ani výchovný efekt, neboť v některých případech představuje zlomek ceny „ztracených“ léčivých přípravků, stojí ve zdůvodnění.
