Pěstouni

Doba oddlužení se asi zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny, Senát to schválil. Sporné zavedení minimální srážky ze mzdy nepodpořil. Horní komora také schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Norma zjednodušuje proces posuzování zájemců a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které pěstounům pomáhají. Senát schválil i úpravu pravidel veřejných sbírek či novelu, která má aktualizovat pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů a sladit je se zákonem o policii. Horní komora ve středu také schválila novelu, která má zřejmě desetinásobně zvýšit sankci ohledně distribuce léků.

Sněmovna v pátek schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Předloha zjednodušuje proces posuzování zájemců o pěstounství a upravuje podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají. Zvyšuje jim státní příspěvek. V případě podpory dlouhodobých pěstounů by měl vzrůst z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. Poslanci rovněž schválili novelu týkající se evidence léků v lékárnách. Za jejich nezavedení bude zřejmě hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Zpopularizovat pěstounství a přilákat zájemce je cílem probíhajícího týdne náhradního rodičovství. Pěstounů je však stále málo, na samotné zařazení do systému pak čeká skoro čtyři sta lidí. V domovech přitom zůstává okolo čtyř tisíc dětí. Zrychlit a zefektivnit proces přípravy nových pěstounů by podle ministerstva práce měla novela o sociálně-právní ochraně dětí, která ve sněmovně míří do třetího čtení. Poslanci by se jí mohli zabývat příští týden.

Partneři Vladimír Maas Patera a František Baďura společně už dvanáct let vychovávají čtrnáctiletého Martina a šestnáctiletého Kryštofa. Chlapce mají v pěstounské péči. Oba kluci mají v různé míře zdravotní handicap. Kryštof chodí do deváté třídy, Martin do sedmé. Poprvé u nich Reportéři ČT natáčeli už před deseti lety. Tehdy měli kluky v pěstounství teprve dva roky.

Zákonodárci by se měli brzy dostat k novele, která zjednoduší proces přijetí dětí do pěstounské péče. Má to usnadnit plánovaný zánik kojeneckých ústavů. Změny se dotknou mnoha dětí – v náhradní rodinné péči je jich dnes bezmála 21 tisíc. Pěstounská péče je nejčastější variantou.

Do Poslanecké sněmovny míří novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která má víc motivovat pěstouny. Cílem je, aby od ledna 2025 mohly přestat děti do tří let věku přijímat kojenecké ústavy. Výjimkou by měly být případy sourozeneckých skupin či vážně nemocných dětí. Jednodušší by měl být i proces posuzování adeptů na pěstounství.

Praha chce začít připravovat pěstouny pro ukrajinské děti. Nyní hledají zájemce i se znalostí tamního jazyka a kultury. Podle magistrátu na náhradní rodinu momentálně čeká několik dětí z napadené země. Vedení metropole chce být také připraveno na vývoj války a případný příchod dalších dětí, které budou v Česku potřebovat pěstounskou péči.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Kabinet také rozhodl, že starobní penze se od ledna zvýší v průměru o 825 korun. Solidární díl všech důchodů vzroste o 140 korun, zásluhový o 5,1 procenta. Vláda také schválila navýšení příspěvků pro pěstouny a na pokrytí potřeb dětí, a to od října.

Prověřování a školení budoucích pěstounů se na různých místech v Česku liší. Zatímco někde trvá půl roku, jinde i více než dva. Sjednocení pravidel a také odstranění některých administrativních překážek teď slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Příspěvek pět tisíc korun by měl stát vyplatit na děti, kterým letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v CzechPointech. U zaměstnaných se bude příjem zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce.

Někteří pěstouni mají od ledna míň peněz. Profesionálním pěstounům sice stát přidal, ostatní jsou na tom ale často hůře. Zejména přišli o několikatisícový příspěvek prarodiče, kteří se místo odpočinku ve stáří starají o svá vnoučata, která často nikoho jiného ani nemají. Stát argumentuje tím, že se mají o děti starat tak jako tak, když jsou příbuzní. S prarodiči, kteří se teď nemůžou dopočítat, natáčely pro 168 hodin Kateřina Stibalová a Jana Gerleová.

V roce 2022 se změní pravidla některých plateb, které spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Otcovská dovolená bude delší, rodičovský příspěvek vyšší, snáze bude možné získat dlouhodobé ošetřovné, vzroste i minimální mzda. Zatímco některá rozhodnutí svých předchůdců noví ministři kritizují a chtějí je zvrátit, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nic měnit neplánuje. Svou předchůdkyni Janu Maláčovou (ČSSD) naopak za podporu rodin pochválil.

Úřady se po odvysílání reportáže České televize začaly zajímat o situaci jedenáctiměsíčního chlapce, který strávil celý dosavadní život v nemocnicích a nejevila o něj zájem matka, ale dlouho ani OSPOD. Kvůli tomu se k němu nemůže dostat ani potenciální pěstounka. O vývoji v případu, na který upozornila, točila pro 168 hodin Jana Gerleová.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Přibývá rodičů, kteří mají problém uživit děti a postarat se o ně. V pandemii se plnila krizová zařízení, jako jsou Klokánky a další sociální služby. Více práce měli i přechodní pěstouni. Do těchto kritických situací se dostávali zejména rodiče, kteří už potíže měli z dřívějška. A covidová krize je ještě prohloubila.

Koalice stále nemá dohodu na budoucí podobě penzí. Je sice shoda na navýšení o 300 korun nad rámec zákonné valorizace, na dřívějším odchodu do důchodu u náročných profesí nebo bonusu za vychované dítě ale ne. Obě úpravy dřív představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jako součást změn důchodového systému. Poslanci ČSSD je ale navrhují jako pozměňovací návrhy a k tomu má výhrady premiér. Poslance toho ale na třech mimořádných schůzích čeká mnohem víc.

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou schválila sněmovna. Nyní ji projedná Senát. Ve finále jsou také změny v odměnách pěstounů a v příspěvcích na děti v klokáncích. Odpoledne poslanci ve druhém čtení projednali zvýšení důchodů od příštího roku.

Koalice Spolu se pokoušela navrhnout projednání zrušení pandemické pohotovosti, nezískala však k tomuto kroku podporu. Sněmovnou neprošlo ani hlasování o předloze o přeměně dětských skupin, přes nesouhlas ministyně práce Jany Maláčové (ČSSD) jej poslanci vrátili do druhého čtení. Komora naopak schválila novelu telekomunikačního zákona, která by měla mimo jiné zpřísnit pravidla pro oslovování zákazníků po telefonu. Poslanci si také odhlasovali, že se dostavby Jaderné elektrárny Dukovany nebudou účastnit ruské a čínské firmy.

Strakonická pedagožka Jana Rohová upozornila na případ svého desetiletého žáka, který vyrůstal jen s matkou – a poté, co matka skončila v kómatu, prakticky osiřel, musel opustit takzvané dětské centrum a přestěhovat se do dětského domova v jiném městě. Po odvysílání příběhu v pořadu 168 hodin se ale ozývají lidé, kteří mají zájem se chlapce ujmout nebo mu jinak pomoct. Je tak velká naděje, že nebude muset strávit dětství v dětském domově.

Vládní návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly míří ve sněmovně do závěrečného schvalování. Dětské skupiny by podle vlády měly přestat existovat do konce srpna 2024. Poslanci také projednali zvýšení přídavku na děti, podle vládní novely by měly vzrůst o 26 procent, neshodli se ale na tom, které rodiny by měly na dávky nárok. Sněmovna se ještě předtím odpoledne sešla na řádné schůzi, hlasování o pokutách podnikatelům za porušování protikoronavirových restrikcí ale opět odložila.

V Česku chybí pěstouni. Mnoho dětí tak stále končí v ústavní péči. Zájemce o tuto práci odrazuje komplikovaná a dlouhá úřední cesta a také nízké ohodnocení. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto teď připravuje novelu, ve které navrhuje alespoň některým z nich dát víc peněz.

Přechodní pěstouni by mohli v budoucnu dostávat od státu víc peněz. Počítá s tím návrh novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle některých poslanců by větší odměna měla náležet i pěstounům dlouhodobým, anebo organizacím, které se o pěstouny starají. To ale předloha zatím neobsahuje. V pěstounské péči je v Česku zhruba osm tisíc dětí.