Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.
Úprava novely o sociálně-právní ochraně dětí předpokládá, že od roku 2025 nebudou moci být umisťovány do ústavní péče děti do tří let věku. Výjimka bude platit pro děti s těžkým zdravotním postižením a pro děti umísťované v sourozeneckých skupinách do školských dětských domovů.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí se počet dětí v těchto ústavech postupně snižuje. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že změna by se aktuálně týkala 228 dětí. „Pobyt v ústavu znamená pro děti celoživotní negativní následky, neschopnost navázat citové vztahy,“ řekla.
Přechodných pěstounů pro děti v nouzi bylo v Česku podle údajů ministerstva na konci loňska 732. Jejich počet byl nejnižší za posledních pět let. Ministryně řekla, že se nyní eviduje asi 150 žádostí o zařazení mezi přechodné pěstouny: „Pěstounská péče se významně posílí, to si slibujeme zejména od zvýšení odměňování.“
Někteří senátoři poukazovali na to, že předloha obsahuje legislativní chyby. Zároveň ale většinou uváděli, že bude čas je opravit. Naopak podle Jiřího Oberfalzera (ODS) se nejedná o způsob, jakým by měla horní komora pracovat. O návrhu Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09 na zamítnutí novely už plénum nehlasovalo.
Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě bude ve výši minimální mzdy
Výše odměn pěstounů bude záviset vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě handicapovaných dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě bude ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu bude činit základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.
Pokud o dítě pečují jeho příbuzní v takzvané nezprostředkované péči, místo pěstounské odměny budou podle schválené novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči. Dávka se bude odvíjet od životního minima jednotlivce a její výše bude závislá také na tom, zda má příbuzný k dítěti vyživovací povinnost nebo zda je dítě tělesně postižené.
Novelu o sociálně-právní ochraně dětí schválil Senát hlasy 51 z 67 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Senátoři také podpořili další projednávání novely podle návrhu senátorky Adély Šípové (Piráti), která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů. Obdobný návrh ovšem již byl ve sněmovně a ta jej počátkem léta nepřijala. Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora, ale část exekutorů a Česká asociace věřitelů s ní nesouhlasí.
První čtení již má za sebou návrh Václava Lásky (SEN 21), který má umožnit, aby české soudy uznávaly rozhodnutí zahraničních soudů o osvojení dětí v případě stejnopohlavních párů. Jiří Čunek (KDU-ČSL) navrhl jeho zamítnutí hned ze začátku projednávání.
Láskův návrh Čunek prohlásil za „kukaččí vejce“, které umožní obcházení občanského zákoníku. Ten stanoví, že se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. To se nelíbí i některým dalším senátorům. Pro zamítnutí jich však hlasovalo pouze dvanáct z 65 přítomných – šest senátorů z klubu ODS a TOP 09, čtyři lidovečtí senátoři, Ondřej Feber (ANO) a Pavel Fischer (nezávislý). Senát tedy návrh neodmítl a jde do výborů.
