Zásadní je, že může přibýt až 40 procent pěstounů, hodnotí konec kojeneckých ústavů Goláň

Nahrávám video

Kojenecké ústavy v Česku do čtyř let nejspíš skončí. Ústavně-právní výbor Senátu doporučil schválit novelu zákona, která od roku 2025 zakazuje umisťovat do ústavní péče děti mladší tří let. Současně s tím porostou také odměny pěstounů, které by se měly odvíjet od minimální mzdy. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň to považuje za dobrý krok a předpokládá, že díky navýšení odměn přibude skoro polovina pěstounů. Byl hostem Interview ČT24.

„Nejde o rušení kojeneckých ústavů, ale o rozšíření pěstounské péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává nárůst pěstounů až o 40 procent v příštích třech letech, to je zásadní informace,“ popisuje hlavní přínos novely zákona Goláň. Nárůst podle něj způsobí hlavně motivace vyšší odměnou.

Kojenecké ústavy po změně převezmou úlohu denních stacionářů či budou pomáhat matkám s dětmi. „Dnes je v kojeneckých ústavech 228 dětí a většina z nich v Ústeckém kraji. Držet systém kvůli desítkám dětí je nesmyslné,“ argumentuje Goláň. Nevylučuje, že v současnosti může být chyba právě u úředníků v Ústeckém kraji.

Výjimka bude platit pro děti s velmi vážným zdravotním postižením a sourozenecké skupiny. U dětí s handicapem tak bude rozhodovat lékař, zda budou umístěny do ústavu, přibližuje senátor. Určitá alternativa kojeneckého ústavu tak bude pořád.

Zásadní změna se chystá také pro děti, které dovrší osmnáct let. „Bude jim přiznána buď jednorázová dávka 25 tisíc korun, nebo měsíční dávka 12 tisíc až do dovršení 26 let pro případ, že budou studovat,“ říká Goláň. Případné nedostatky úpravy bude možné napravit v následujících letech, shodli se na středečním jednání senátoři.

Ubývá dětí v ústavech i pěstounů

Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Podle dostupných statistik fungovalo v Česku před dvěma lety 25 domovů pro děti do tří let a dvě centra, tedy celkem 27 zařízení. Ministerstvo práce a sociálních věcí zjišťovalo letos v únoru a březnu situaci ve 24 domovech pro děti do tří let.

„Za tři roky mezi lety 2018 a 2021 klesl počet dětí ve věku do tří let včetně na polovinu,“ uvedlo ministerstvo. Letos na jaře bylo v domovech 228 dětí mladších čtyř let. V roce 2018 v ústavech pobývalo 441 malých chlapců a děvčat.

Přechodných pěstounů pro děti v nouzi bylo v Česku podle údajů ministerstva na konci loňska 732. Šlo o nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to devět set. Podle ministerstva na schválení čeká zhruba 145 pěstounů.

Vyšší odměny

Výše odměn pěstounů bude záviset vedle minimální mzdy na počtu dětí, o něž pečují, a na jejich zdravotním stavu. V případě postižených dětí budou odměny vyšší. Základní odměna při péči o jedno zdravé dítě by byla ve výši minimální mzdy. U pěstounů poskytujících péči na přechodnou dobu by činila základní odměna 1,8násobek minimální mzdy.

Pokud o dítě pečují jeho příbuzní v takzvané nezprostředkované péči, místo pěstounské odměny budou podle novely dostávat novou nezdaněnou dávku nazvanou příspěvek při pěstounské péči.

Například dlouhodobí pěstouni, kteří se starají o dvě děti bez zdravotního postižení, by dostávali při nynější minimální mzdě 22 800 korun hrubého měsíčně místo dosavadních 18 000 korun hrubého, přechodní pěstouni pak 31 920 korun hrubého místo 20 000 korun hrubého. Nová dávka pro příbuzné by v případě dvou dětí činila 17 756 korun, v případě prarodičů 13 896 korun.

Příspěvek na dítě pro klokánky a podobné azylové domy vzroste podle předlohy z 22 800 na 36 000 korun měsíčně. Novela má také zajistit, že mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů, ústavních zařízení nebo z pěstounské péče, dostanou kromě příspěvku při studiu od státu i pomoc při hledání bydlení a zaměstnání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Počet případů boreliózy roste. Stojí za tím změna hlášení i delší klíšťová sezona

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.
před 1 hhodinou

První z letounů Embraer bude slavnostně předán do výzbroje české armády

Do výzbroje české armády bude ve čtvrtek slavnostně předán první ze dvou transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Smlouvu na nákup dvou středních transportních letounů uzavřelo s brazilským výrobcem ministerstvo obrany v říjnu 2024 pod vedením tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celková cena zakázky činí 11,3 miliardy korun bez DPH a zahrnuje také doplňkové vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných.
před 3 hhodinami

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 11 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 11 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 11 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 14 hhodinami

Sněmovna schválila obnovení EET

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.