Dočasnému pěstounství se chce věnovat rekordně málo lidí. Děti u nich zůstávají „přesčas“

Zájemců o přechodnou pěstounskou péči je nejméně od roku 2015, kdy se o ní vede samostatná statistika. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Ubývá jich setrvale. Zatímco v roce 2015 evidovalo ministerstvo 395 žádostí o zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu, vloni jich bylo jen 146. Náhradním rodičům totiž vadí zdlouhavá administrativa, kvůli které u nich děti zůstávají delší dobu, než by měly, a nové zájemce o péči se oslovit nedaří.

Práci pěstounů zkomplikoval nový občanský zákoník. Podle něj mohou biologičtí rodiče dát souhlas s osvojením až po šesti týdnech a navíc u soudu, kam řada z nich nedorazí. Poté začíná další lhůta tří měsíců, během které si rodiče mohou své rozhodnutí rozmyslet. A proces se prodlužuje i při předání dítěte zpět do biologické rodiny. To ale může proběhnout až po rozhodnutí soudu, které se také většinou protahuje.

Během celé této doby je dítě v jedné pěstounské rodině. Často tam pak musí zůstat i déle než rok. Podle zákona se to přitom stát nesmí. „Ti pěstouni jsou pak vyčerpaní, protože jsou zvyklí pracovat intenzivně, ale v krátkém režimu. Léčí traumata, chodí s dítětem k lékaři. Často jsou to miminka, která nespí. Není tam časové zalícování, které tam být musí,“ říká Alžběta Hlásková, metodička pěstounské péče pro přechodnou dobu z Dobré rodiny, společnosti, která s náhradními rodiči pracuje.

Dočasná pomoc dítěti v krizové situaci

Náhradní rodičovská péče na přechodnou dobu zabraňuje tomu, aby dítě odebrané biologické rodině skončilo v kojeneckém ústavu nebo dětském domově. Během doby, co se pěstouni o dítě starají, si biologická rodina může upravit své poměry tak, aby byla znovu schopna o potomka pečovat, nebo se pro něj najde nová stabilní náhradní rodina.

Nedodržená doba péče znamená pro pěstouny vyčerpání a pro děti problém v tom, že si vytváří vazby na rodinu, od které budou muset odejít. „Děti by ve své trvalé rodině měly být co nejdříve. Čím je dítě mladší, tím je předávání pro dítě a rodinu snazší,“ vysvětluje ředitel Dobré rodiny Zdeněk Soudný.

Řada pěstounů pak kvůli tomu skončí. A nových zájemců je málo. „Vyčerpaly se kapacity lidí, kteří si k pěstounské péči na přechodnou dobu našli cestu sami, a teď je potřeba velká a dlouhodobá kampaň, díky které by se o možnosti pečovat o děti dozvěděli další,“ podotkl ředitel.

A navíc dodává, že zatímco dříve pěstouni na přechodnou dobu pečovali o tři až čtyři děti ročně, po prodloužení lhůt je to jen jedno nebo dvě děti.

Pěstounů ubývá po celé Evropě

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale upozorňuje na nedostatek zájemců o výkon pěstounské péče ve všech evropských zemích. „Z tohoto důvodu jsou též realizovány nejrůznější informační a náborové aktivity s účelem informovat širokou veřejnost o potřebách dětí žijících mimo péči své rodiny, tak též samotném institutu pěstounské péče,“ říká mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová.

Podle Hláskové by stávající pěstouny udržela vyšší finanční podpora. Ta je v současné době 15 tisíc korun čistého. Částka, která byla schválená v roce 2013, se od té doby nezměnila. „Když je například pěstounka sama, tak nemůže pracovat, musí se starat o dítě. A pokud nemá jiný příjem, tak se z těch peněz nemůže zabezpečit,“ dodává metodička.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 4 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 9 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 9 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 9 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...