Vládní návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly míří ve sněmovně do závěrečného schvalování. Dětské skupiny by podle vlády měly přestat existovat do konce srpna 2024. Poslanci také projednali zvýšení přídavku na děti, podle vládní novely by měly vzrůst o 26 procent, neshodli se ale na tom, které rodiny by měly na dávky nárok. Sněmovna se ještě předtím odpoledne sešla na řádné schůzi, hlasování o pokutách podnikatelům za porušování protikoronavirových restrikcí ale opět odložila.
Poslanci podpořili přeměnu dětských skupin na jesle, řešili i zvýšení přídavků na děti
O senátním vetu krizové novely poslanci dosud nerozhodli i kvůli covidovým karanténám v provládním táboře.
Dolní komora odročila i debatu o novele, podle které by se prohřešky proti restrikcím vydaným na základě krizového zákona zapisovaly do registru. Za opakované porušení opatření by potom hrozily vyšší sankce. Předloha je v úvodním kole debaty.
Na čtvrteční dopoledne poslanci zařadili druhé čtení volební novely. Má nově uzákonit část pravidel voleb do sněmovny potom, co původní zrušil Ústavní soud.
Do programu řádné schůze sněmovna zařadila také projednání zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu související s koronavirovou epidemií, která se zabývá zejména nákupem ochranných prostředků. Zda se budou poslanci kritickým kontrolním závěrem skutečně na této řádné schůzi zabývat, zatím ale není jasné. Zařadit bod na jednání sněmovny chtěly například TOP 09 nebo SPD, projednat by to dolní komora měla i podle dalších opozičních stran.
Dětské přídavky
Poslankyně koaličního ANO chtějí zúžit okruh rodin, které by měly vládní novelou nárok na přídavky na děti. ODS prosazuje ponechat okruh rodin s nárokem na přídavky tak, jak je nyní. Hnutí SPD chce uzákonit vyšší částky pro vydělávající rodiče. Pozměňovací návrhy zazněly při druhém čtení předlohy, podle níž by se přídavky zvýšily asi o čtvrtinu a zároveň by se rozšířil okruh rodin s nárokem na tyto dávky. O její podobě budou poslanci hlasovat patrně v dubnu.
Nárok by měly mít podle vládní novely nově rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima místo nynějšího 2,7násobku. Poslankyně ANO Jana Pastuchová a Lenka Dražilová navrhují nastavit hranici na trojnásobek životního minima, vyšší podle nich nemá důvod.
„Má-li být přídavek na děti skutečným vyjádřením solidarity společnosti vůči rodinám s dětmi, je třeba zvážit mnohem důkladnější změny v jeho nastavení,“ zdůvodnil Jan Bauer (ODS) svůj návrh, aby se okruh rodin nerozšiřoval vůbec.
Děti do šesti let nyní dostávají 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun. Dávka pro lidi od 15 do 26 let činí 700 korun za měsíc. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší.
Podle novely se bude nově vyplácet podle věku dítěte 630 korun, 770 korun a 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem budou mít dávku nadále o 300 korun vyšší, tedy 930 korun, 1070 korun a 1180 korun měsíčně. Poslankyně SPD Lucie Šafránková navrhla tyto přídavky zvýšit o dalších 200 korun.
Přeměna dětských skupin na jesle
Desítka sociálních zákonů, k nimž je svolaná mimořádná schůze, je v prvním a ve druhém čtení. Patří k nim přeměna dětských skupin na jesle, kterou poslanci podpořili k závěrečnému schvalování.
Nově by jesle měly fungovat pro děti od půl roku do zhruba tří let. Na místa má přispívat stát. Výši příspěvku státu i maximální výši příspěvku rodičů má stanovovat vláda. Někteří poslanci ale chtějí strop rodičovských příspěvků zrušit. Nelíbí se jim ani navrhované věkové omezení pro děti, chtěli by horní věk zvýšit.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ale argumentovala tím, že stanovení stropu příspěvku má zajistit dostupnost jeslí pro každou pracující rodinu. Prohlásila, že nyní jsou dětské skupiny elitní školky, kde se v průměru platí pět až šest tisíc korun měsíčně, což je při dvou dětech podle ní „smrtící částka“. „To nemá být luxusní záležitost pro vyšší střední třídu,“ podotkla.
Změny v zákonech o sociálních službách
Sněmovna v úvodním kole také podpořila poslaneckou předlohu, díky které části postižených lidí možná vzrostou příspěvky na péči. Jde o ty postižené, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů ze šesti klubů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby.
Úhrady klientů za poskytování sociálních služeb možná budou moci pravidelně růst. Dolní komora zároveň podpořila v prvním čtení poslaneckou novelu, jež uzákoní pravidelnou valorizaci jejich maximální výše po vzoru důchodů. S účinností předlohy, kterou nyní posoudí sociální výbor, by se navíc zvedla horní hranice sazeb od ledna skokově o pětinu.
Proti možnému zdražení sociálních služeb protestovalo dopoledne několik desítek lidí s postižením, jejich asistentů a podporovatelů na Malostranském náměstí nedaleko sněmovny. Naopak organizace poskytovatelů péče novelu, která obsahuje i další změny v sociálních službách, podporují. Změny podle nich pomohou stabilizovat financování, a tím zlepšit i služby pro potřebné.
Události: Změny v zákonech o sociálních službách (zdroj: ČT24)
Sněmovna by se měla znovu zabývat komisí k Bečvě
Dolní komora by měla tento týden pokračovat v debatě o zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě. Shodlo se na tom grémium dolní komory. Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka by bod měli poslanci projednat ve středu odpoledne.
Před zhruba dvěma týdny sněmovna odmítla dokončit projednávání vzniku komise, proti jejímu ustavení se kromě vládních ANO a ČSSD stavěli komunisté, kteří vládu podporují a spolu mají v dolní komoře většinu.