Firmy

V Evropské unii v neděli vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu, píše server německé rozhlasové stanice Deutsche Welle. V EU se podle něj každoročně zlikvidují stovky tun oblečení, které se dlouho nedařilo prodat, mělo vadu nebo jej po zakoupení na internetu zákazníci vrátili.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) na tiskové konferenci před odletem do Číny oznámil, že česká delegace bude mít pět cílů. Chce jednat o zahájení další letecké linky mezi zeměmi, o otevření jednání o zrušení vízové povinnosti českých občanů do Číny či realizovat v tuzemsku výstavu terakotové armády. Okamura je také případně připraven s čínskou stranou jednat o případu zadržovaného Čecha. Před odletem jednal i s tajnými službami.

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.

Olomoucký krajský soud v kauze údajného čtvrtmiliardového krácení daní při obchodech s palivy zprostil třináct obžalovaných lidí, opavskou firmu FAU, která byla v minulosti součástí holdingu Agrofert, a vyškovskou Verami International Company obžaloby. Podle obžaloby firmy při nákupu pohonných hmot využily obchodních společností pro řetězové obchodování se zbožím, čímž se vyhnuly zaplacení daně. Podle soudu se skutek stal, ale nepodařilo se prokázat, že jej spáchali obžalovaní. Ti vinu po celou dobu procesu popírali.

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.

Vláda v pondělí zařadila na seznam zakázaných návykových látek dva opioidy. Celkem sedmnáct substancí pak zapsala na seznam zkoumaných látek, které není možné v Česku legálně prodávat a vyrábět. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dále vláda schválila novelu odpadového zákona, která počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Ministři také probírali zapojení České republiky do unijní půjčky SAFE nebo propůjčení generálské hodnosti.

Místopředseda SPD Radim Fiala roky podnikal v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které stát podporuje miliardami ročně. V roce 2018 své firmy převedl do svěřenského fondu a od té doby tvrdí, že už nejsou jeho. Reportérům ČT však nyní potvrdil, že je stále jedním ze skutečných majitelů. V nejbližší době se pak chystá převést firmy na svou rodinu, sdělil. Reportéry ČT zajímalo, jak Fialovo podnikání funguje – mluvili i s lidmi, kteří pro jeho firmu, která inkasuje příspěvky od státu, pracují.

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.

Už více než deset procent obyvatel Česka tvoří cizinci. A zatímco firmy volají po dalších pracovnících pro provozy 24/7 i dopravu, firmy čelí byrokratickým průtahů a omezeným kapacitám úřadů. Analýza pořadu Bilance navíc ukazuje na fenomén „brain waste“ – tisíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků pracují u pásu, protože jejich hlubší integrace není dotažená.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.