Firmy

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.

S příchodem jarních teplot začala sezona oprav domů a bytů. Firmy i jednotlivci ale znovu narážejí na nedostatek kvalitních řemeslníků, sehnat je je letos těžší než loni. Podle Hospodářské komory chybějí pracovníci v 60 procentech stavebních firem. Nedostatek kvalifikovaných lidí zdražuje řemeslné práce a prodlužuje čekací lhůty, které už teď dosahují i několika měsíců. A přibývá i podvodných nabídek.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky diskutovali o tématu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Firmy ji čím dál častěji vnímají nejen jako pouhé ekologické gesto, ale spíš konkurenční výhodu. Pro mladší generace je to zase otázka životního stylu. Diskuse se zúčastnili ambasadorka udržitelnosti na NEWTON University Ludmila Hruban a konzultant Institutu cirkulární ekonomiky Petr Novotný. Ten míní, že je cirkulární ekonomika pro Česko zásadní. „Česká ekonomika je závislá na importu strategických surovin. Díky cirkulární ekonomice se můžeme částečně osvobodit od dovozu těchto surovin a zajistit tak náš ekonomický růst,“ řekl. Podle Hruban se české firmy na udržitelnost soustředí. „Investoři se dívají na různé ukazatele udržitelnosti, proto je pro firmy zásadní, co budou vykazovat, aby pak mohly získat levnější peníze,“ uvedla. Debatu moderovala Nina Ortová.

Už před měsícem vypršela premiérovi Andreji Babišovi (ANO) lhůta, během níž měl vyřešit svůj střet zájmů. Firmy ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu. Minulý týden navíc zveřejnily Seznam Zprávy dokument, podle nějž premiér okolnosti fondu zatajil. Poslanec Karel Dvořák (STAN) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že mu byl soudem na jeho žádost vydán statut fondu a obsahuje stejná sdělení, tedy že až Babiš přestane být členem vlády, přejde fond z nezávislé správy do správy rodinné. To je dle něj v rozporu s tvrzením premiéra, že se k majetku dostanou jeho děti až po jeho smrti. Poslankyně Helena Válková (ANO) upozornila, že kromě statutu existují další smlouvy, které mohou upravit různé náležitosti. „On (Babiš) opravdu nechce, aby za jeho života byla možnost, aby jeho děti vstoupily do těch vlastnických vztahů,“ říká.

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.

Hlavní hygienička Barbora Macková varuje veřejnost před konzumací několika šarží kontaminovaných kojeneckých výživ, které představují riziko pro lidské zdraví, upozornil v pátek na svém webu resort zdravotnictví. Výrobci Danone, Nestlé a Lactalis Nutrition Santé vybrané šarže, které mohou obsahovat toxin, stahují z trhu. Podle Mackové byly do Česka dovezeny od poloviny prosince desítky tisíc balení těchto šarží.

Od ledna se zvednou limity pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Týká se to příspěvků na stravu, volný čas i zdraví. Benefity ale mají určitou platnost a ta může ke konci roku vypršet. Zvyšuje se tedy například poptávka po poukazech na zájezdy, které lze využít dva roky. Nejrozšířenějším benefitem zůstává příspěvek na stravování. I na to budou moci zaměstnavatelé bez daňového zatížení přispět více. Stravenky pobírá zhruba 1,2 milionu lidí. Stále oblíbenější je stravenkový paušál vyplácený ke mzdě.

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v říjnu prudce zhoršily, tempo bylo nejvyšší od ledna. Pokles trvá čtvrtý měsíc v řadě, index nákupních manažerů (PMI) se propadl na 47,2 bodu ze zářijových 49,2 bodu. V pondělí o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad 50 body byl index v červnu, byl to první růstový měsíc od května 2022.

Stagnující německá ekonomika může být příležitostí pro české firmy. Podle agentury CzechTrade se teď o sousední zemi víc zajímají – zakládají nové pobočky nebo kupují tamní podniky. Řada tuzemských společností tam chce expandovat dlouhodobě.

Prvního listopadu letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do českého právního řádu zavádí mimo jiné změny dané evropskou směrnicí NIS2. Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) je hlavním cílem nastavit alespoň základní míru zabezpečení v organizacích, které poskytují služby v ekonomicky, bezpečnostně či společensky významných odvětvích. Nová norma se má dotknout tisíců firem, úřadů a organizací.

Každý třetí start-up zvažuje přesun sídla do zahraničí. Začínající inovativní firmy v tuzemsku totiž podle dat start-upové asociace nemají vhodné podmínky pro rozvoj. Jde přitom o firmy v oborech jako IT, průmysl nebo zdravotnictví, tedy v odvětvích, která by se podle české odborné veřejnosti měla rozvíjet přednostně.

Malí podnikatelé stráví vyřizováním administrativy téměř 70 milionů hodin ročně. V přepočtu na peníze je to 41 miliard korun, které by jinak mohli investovat do rozvoje. Vyplývá to ze studie Metropolitní univerzity Praha. Malé firmy tvoří většinu podniků v Česku, zaměstnávají přes polovinu všech pracujících. Zástupci podnikatelů se shodují, že antibyrokratické balíčky ke zlepšení situace nestačí. Potřeba je reforma a nastavení jednotného systému v rámci Evropy.