Firmy

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Volby ve Spojených státech bedlivě sleduje i řada Američanů žijících v Česku. Někteří z nich už odvolili. Podle údajů resortu vnitra teď v tuzemsku pobývá přes deset tisíc amerických rezidentů. Výsledek ovlivní nejen jejich život, ale také třeba fungování některých firem. Obávají se třeba nastavení cel nebo změny kurzu koruny vůči dolaru, což by mohlo znamenat vyšší ceny výrobků dovážených z USA.

Český průmysl a jednotlivé firmy jednají s korejskou společností KHNP o zapojení do projektu stavby nových jaderných bloků v Dukovanech samostatně, tedy nezávisle na vládě či ČEZu. Výsledkem by mělo být několik konkrétních dohod. Firmy ovšem žádají vládu o aktivní podporu při jednáních s Korejci.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.

Německo, hospodářský motor Evropy, přestává být atraktivní pro zahraniční odborníky. Zvláště ti z Asie a Afriky se začínají obávat nástupu protiimigrantské krajní pravice. Třeba v Durynsku před nedělními zemskými volbami výrazně vede Alternativa pro Německo. Celý stát přitom ročně potřebuje čtyři sta tisíc kvalifikovaných přistěhovalců, aby udržel ekonomické tempo.

Podnikatelská nálada v Německu se tento měsíc opět zhoršila. Index podnikatelského klimatu, který sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo, klesl na 86,6 bodu z červnových 87 bodů. Horší je i hodnocení současné situace a očekávání do dalších měsíců. Nálada se podle Českého statistického úřadu zhoršuje také v Česku, které je na stavu ekonomiky západního souseda výrazně závislé.

Zájemci o brigády mají letos o něco menší šanci uspět. Nabídek přivýdělků totiž v Česku ubylo, podle odhadů personálních agentur a pracovních portálů zhruba o patnáct procent. V některých oborech je pokles zájmu o brigádníky ještě vyšší. Důvodem jsou mimo jiné změny v dohodách o provedení práce. Firmám se tím zvýšily náklady i administrativní náročnost. Část z nich proto nabírá brigádníků méně.

Výstavba nových jaderných zdrojů v Česku může podle vlády znamenat výraznou příležitost i pro české firmy a ekonomiku jako celek. Na středeční oznámení vítěze tendru, kterým se stala jihokorejská společnost KHNP, už reagovaly domácí firmy: na zakázce se chtějí podílet co nejvíc. KHNP počítá s tím, že by se mohly zapojit až z 65 procent.

Firmy realitního magnáta Radovana Vítka se podle lucemburského soudu dopouštěly manipulací při ovládnutí developera Orco. O definitivním verdiktu potvrzujícím závěry lucemburské Komise pro dohled nad finančním trhem (CSSF) informoval server Seznam Zprávy. Samotný Vítek zatím verdikt veřejně nekomentoval.

Na Ukrajině roste počet firem, které zaměstnávají válečné veterány. Těch je registrováno na milion dvě stě tisíc. Je po nich poptávka i proto, že za poslední tři roky se počet lidí v produktivním věku na Ukrajině snížil o sedmadvacet procent.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží propojit firmy a experty z Česka a Ukrajiny a podpořit tak spolupráci obou zemí v oblasti digitálních technologií. Jde o součást snah pomáhat Kyjevu už teď s přípravami na poválečnou rekonstrukci a mít tak první slovo u případných zakázek.

„Jsem mírně optimistický, pokud jde o schválení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli, ale samozřejmě to bude záviset na amerických zákonodárcích,“ řekl po jednání v americkém Kongresu český premiér Petr Fiala (ODS), který je na dvoudenní návštěvě USA. V úterý večer středoevropského letního času (SELČ) se v Kapitolu setkal s politiky, mimo jiné například s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem. Schůzky zhodnotil jako otevřené a přátelské.

Podniky letos zřejmě začnou díky zlepšujícímu se stavu české ekonomiky více investovat. Úvěry se pro ně totiž pomalu stávají dostupnějšími. Trend by měl pokračovat s očekávaným dalším snižováním sazeb centrální banky. Podle prognózy České bankovní asociace by letos investice měly růst zhruba o dvě a půl procenta. Podle Svazu průmyslu vychází pozitivní očekávání z nízkých čísel z minulých let.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zatím nemá koaliční podporu pro svůj plán týkající se daně z mimořádných zisků. Pro rok 2025 by ji rád zrušil, pokud na ni letos stát vybere předpokládaných sedmnáct miliard. Proti jsou lidovci, naopak TOP 09 záměr ministra podporuje.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

Zaměstnancům by se letos mohla zvýšit částka na výplatních páskách. Nejčastěji podniky plánují mzdy zvyšovat o pět až deset procent. Zjistila to Hospodářská komora mezi svými členy. Vyšších mezd by se díky očekávanému zvýšení poptávky měli dočkat zaměstnanci napříč obory. Mírně štědřejší by mohly být firmy ve zpracovatelském průmyslu. Podniky ale zaměstnance neodměňují jen výplatou, stále častěji využívají benefity.

Česko se vymyká ekonomickým poučkám. Zatímco výkon ekonomiky klesá, nezaměstnanost zůstává stále na nízkých číslech. Firmy si i při nižší poptávce většinou dál nechávají své pracovníky, ve větší míře se nepropouští. Právě nízká nezaměstnanost patří dlouhodobě k největším překážkám dalšího rozvoje tuzemských firem.

Ruský vládce Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla agentura Reuters.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.