Firmy strana 3 z 5

Celkem 66 velkých firem či bank v Česku žádá premiéra Petra Fialu (ODS) o podporu přijetí zákona o manželství pro všechny. Adresovaly mu otevřený dopis s výzvou. Píšou v něm, že nerovné podmínky pro LGBT+ lidi znamenají pro zaměstnavatele náklady a pro společnost miliardové ekonomické ztráty. Iniciativu byznysu představil na středeční tiskové konferenci generální ředitel Vodafone Petr Dvořák a zástupci dalších firem a organizací. Předseda vlády reagoval, že se nikdy nebránil debatě o posunu legislativy, aby stejnopohlavní páry měly víc práv. Firmám za jejich podnět poděkoval. Podle premiéra by poslanci v morálních a etických otázkách měli rozhodovat volně podle svého přesvědčení.

Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Komise to uvedla v tiskové zprávě zaslané ČTK.

Stále více úřadů nebo firem nakupuje defibrilátory. Tyto přístroje mohou lidé použít při první pomoci člověku se zástavou srdce, a to ještě předtím, než na místo dorazí záchranka. Bývají už také běžnou součástí výbavy policejních aut. Například v Ústeckém kraji záchranáři rozmístili defibrilátory už na osmnáct veřejných stanovišť.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na dvě stě tisíc pracovníků.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Firmy dle Unie zaměstnavatelských svazů hrozí ukončením benefitů pro volný čas zaměstnanců.  Reagují na vládní konsolidační balíček, který obsahuje plán zrušit osvobození benefitů od daně. Kabinet tím chce uspořit 1,4 miliardy korun.

Až čtvrtina pracovních míst po celém světě se podle průzkumu Světového ekonomického fóra (WEF) v příštích pěti letech změní. Za rušením postů i vytvářením nových by měly stát technologie, digitalizace či snahy o bezemisní průmysl. Podle očekávání fóra vznikne 69 milionů nových pracovních míst, zatímco zhruba 83 milionů pozic zanikne. Nové možnosti přinesou elektrická auta i umělá inteligence.

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

Firmy už běžně nabízejí svým zaměstnancům práci z domova – pokud to profese umožňuje. Takzvaný home office má teď být zakotvený i v zákoně. Podle novely schválené vládou o něj mohou zaměstnavatele požádat třeba těhotné ženy nebo ti, kdo pečují o blízkou osobu.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.

Čerství absolventi si hledají práci ještě obtížněji než dřív. Šetření Národního pedagogického institutu ukázalo, že zaměstnavatelé k nim byli vstřícnější, trend ale zbrzdila pandemie koronaviru. Dvě pětiny firem nábor lidí po škole omezily. Institut vypracuje doporučení pro školy, jak šance studentů na trhu práce zvyšovat.

Sehnat nové zaměstnance je podle firem těžké. Poradenská společnost PwC spočítala, že přilákat potřebné profese teď stojí podniky o čtvrtinu víc než loni. Stále častěji využívají i náborové příspěvky. Nejčastěji se pohybují od deseti do 150 tisíc korun.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Vysoké školy v Česku by mohly začít nabízet průmyslové doktorské studium. Tento způsob studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, je běžný v západoevropských zemích. O jeho českém provedení chce ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) jednat s představiteli několika firem a univerzit.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Tuzemské úřady v souvislosti se sankcemi prověřují majetek ruských politiků a podnikatelů podezřelých z krádeže desítek tun zlata. Vyšetřovatelé a novináři pracují s verzí, že z jeho prodeje Rusové následně financovali zakládání firem v Česku. Web Investigace.cz upozorňuje, že si dotyční v tuzemsku pořídili i luxusní byty.

Čeští zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí letošního roku pracovníky více propouštět než nabírat. Pesimismus na trhu je největší od třetího čtvrtletí 2020. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 510 zaměstnavateli v českém soukromém i veřejném sektoru.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 3,7 procenta, zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta. O práci se prostřednictvím úřadů práce ucházelo 271 803 lidí, o 14 616 více než o měsíc dříve. Současně o zhruba 3300 oproti listopadu ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé na konci loňského roku nabízeli 288 647. Jejich nabídka byla přesto dál vyšší než počet uchazečů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Německo od nového roku zastropovalo ceny elektřiny i plynu. A to jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Spolková vláda chce ochránit firmy i vlastní občany před vysokými cenami záchranným balíčkem ve výši 200 miliard eur. Přesto musejí koncoví zákazníci letos počítat s výrazně vyššími výdaji za energie, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.