Firmy strana 3 z 5

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pracuje na zákonu, který umožní prověřovat dodavatele technologií pro strategická odvětví státu. Nová legislativa bude zároveň vyžadovat komplexní zabezpečení sídel, kde se uchovávají klíčová data firem a státních úřadů.

Firmy, úřady i odbory kritizují chystanou změnu zákoníku práce, nelíbí se jim nová pravidla pro práci z domova. V připomínkovém řízení je označily jako byrokratická a administrativně náročná. Ministerstvo práce v novele mimo jiné navrhuje, aby zaměstnavatelé vybraným skupinám osob práci na dálku povolit museli, třeba rodičům dětí mladších 15 let.

Brněnský magistrát v návaznosti na kauzy z posledních týdnů podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) ukončí proces privatizace. Vaňková to sdělila v rozhovoru pro Denik.cz. Policisté kvůli privatizaci městských domů zasahovali v Brně v úterý. Zadrželi deset lidí, tři později propustili. Prohledávali například prostory bytového odboru brněnského magistrátu, o podání vysvětlení a přístup do kanceláře požádala policie také místopředsedu KDU-ČSL, kandidáta na ministra životního prostředí a nyní už exnáměstka primátorky Petra Hladíka.

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až dvě stě miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému peníze, ale také sníží výdaje rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také ekonomice. Zástupci opozice označili Fialovo vystoupení za zbytečné a za zneužití funkce premiéra před obecními a senátními volbami. Koaliční politici projev zhodnotili jako věcný či odpovídající situaci.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Vládní energetickou novelu ke stanovení maximálních cen elektřiny a plynu projednají poslanci v pátek od 11:00. Schůzi svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Vláda v pondělí oznámila, že stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Evropský parlament chce dát návod členským státům, jak postupovat při konfiskaci majetku obstaveného ruským oligarchům. Vyzývají k tomu i ukrajinští představitelé. Česko už možnosti konzultuje s ústavními právníky. Finanční analytický úřad zatím zmrazil majetek zhruba za miliardu korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením.

Kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30 606 eur (zhruba 751 tisíc korun). Informoval o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Vláda řešila také zaměstnávání učitelů nebo omezení teroristického obsahu na internetu.

V kauze podezřelé zakázky Fotbalové asociace ČR na dezinfekci stadionů policisté obvinili šest fyzických a čtyři právnické osoby z podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti. Fyzickým osobám hrozí v případě prokázání viny vězení od dvou do osmi let.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Poté, co Rusko 24. února zahájilo brutální invazi na Ukrajinu, oznámilo mnoho nadnárodních společností dobrovolné omezení nebo zastavení podnikání v této zemi. Některé z nich, jako například Nestlé nebo PepsiCo, byly k tomuto rozhodnutí donuceny poté, co čelily nátlaku ze strany zaměstnanců, zákazníků i investorů. Z nového výzkumu ale vyšlo najevo, že většina firem, které toto slíbily, zřejmě činnost v Rusku zcela neomezila.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Optimismus na trhu práce je rekordní. Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí letošního roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 515 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Některé české firmy přímo či nepřímo napojené na současný ruský režim mění své majitele nebo převádějí majetek na nové osoby. Podle analytiků za tím stojí obava ze sankcí. Příkladem je i ruská firma Armatek spolupracující s Gazpromem. V centru Prahy spoluvlastnila hotel v hodnotě několika set milionů korun. Po začátku války se ale svého podílu zbavila.

Většina českých podniků pocítila dopady ruské invaze na Ukrajinu především prostřednictvím rostoucích cen energií a některých surovin. Část podnikatelů ale kvůli válce přišla i o významné obchodní partnery a musí si hledat nové exportní destinace. Z ruského trhu se stahují malé firmy i největší česká automobilka.

Společnost Gunvor, jeden z největších obchodníků s plynem a ropou na světě, má i dva měsíce po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu svou pobočku v Česku. Firmu vybudoval sankcionovaný ruský oligarcha Gennadij Timčenko. Podle svědectví několika lidí blízkých Kremlu byl ale faktickým majitelem společnosti ruský prezident Vladimir Putin. Firmu podle informací ČT prověřují české tajné služby.