Firmy strana 4 z 5

Evropský parlament chce dát návod členským státům, jak postupovat při konfiskaci majetku obstaveného ruským oligarchům. Vyzývají k tomu i ukrajinští představitelé. Česko už možnosti konzultuje s ústavními právníky. Finanční analytický úřad zatím zmrazil majetek zhruba za miliardu korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením.

Kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30 606 eur (zhruba 751 tisíc korun). Informoval o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Vláda řešila také zaměstnávání učitelů nebo omezení teroristického obsahu na internetu.

V kauze podezřelé zakázky Fotbalové asociace ČR na dezinfekci stadionů policisté obvinili šest fyzických a čtyři právnické osoby z podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti. Fyzickým osobám hrozí v případě prokázání viny vězení od dvou do osmi let.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Poté, co Rusko 24. února zahájilo brutální invazi na Ukrajinu, oznámilo mnoho nadnárodních společností dobrovolné omezení nebo zastavení podnikání v této zemi. Některé z nich, jako například Nestlé nebo PepsiCo, byly k tomuto rozhodnutí donuceny poté, co čelily nátlaku ze strany zaměstnanců, zákazníků i investorů. Z nového výzkumu ale vyšlo najevo, že většina firem, které toto slíbily, zřejmě činnost v Rusku zcela neomezila.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Česká národní banka stále intervenuje a posiluje tak kurz koruny, potvrzuje většina ekonomických analytiků. Podle nich už tak na obranu české měny dala za poslední měsíc asi 125 miliard korun. I po těchto zásazích ale euro vyjde na 24 korun a 70 haléřů. Centrální banka koruně pomáhá i kvůli vysoké inflaci, silnější měna zlevňuje dovoz.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Optimismus na trhu práce je rekordní. Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí letošního roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 515 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.

Některé české firmy přímo či nepřímo napojené na současný ruský režim mění své majitele nebo převádějí majetek na nové osoby. Podle analytiků za tím stojí obava ze sankcí. Příkladem je i ruská firma Armatek spolupracující s Gazpromem. V centru Prahy spoluvlastnila hotel v hodnotě několika set milionů korun. Po začátku války se ale svého podílu zbavila.

Většina českých podniků pocítila dopady ruské invaze na Ukrajinu především prostřednictvím rostoucích cen energií a některých surovin. Část podnikatelů ale kvůli válce přišla i o významné obchodní partnery a musí si hledat nové exportní destinace. Z ruského trhu se stahují malé firmy i největší česká automobilka.

Společnost Gunvor, jeden z největších obchodníků s plynem a ropou na světě, má i dva měsíce po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu svou pobočku v Česku. Firmu vybudoval sankcionovaný ruský oligarcha Gennadij Timčenko. Podle svědectví několika lidí blízkých Kremlu byl ale faktickým majitelem společnosti ruský prezident Vladimir Putin. Firmu podle informací ČT prověřují české tajné služby.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl ve své kandidátské řeči na kongresu strany, že se vláda chystá připravit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti Česka. Cílem je napravit „léta neřešenou“ závislost republiky na fosilních palivech z Ruska v horizontu pěti let.

Postoj Číny k Rusku zůstává nejasný. Čínský velvyslanec sice ve Washingtonu připustil, že partnerství Pekingu s Moskvou má svoje limity vyplývající z charty OSN, ale země dosud invazi na Ukrajinu neodsoudila a je považována za tichého spojence Ruska. Evropská unie ji podezřívá, že je připravena dodávat mu polovodiče a další technické komponenty, aby zmírnila dopad sankcí. Čínské rafinerie také v tichosti skupují levnou ruskou ropu.

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a občany v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. Vláda pro změnu zjišťuje, jak se postavit k fungování stavební společnosti Strabag v Česku. Mateřskou firmu totiž spoluvlastní oligarcha blízký Vladimiru Putinovi Oleg Děripaska. V některých zemích už figuruje na sankčním seznamu.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. EU chystá povinné plnění plynových zásobníků a společné nákupy plynu. Moskevská burza ve čtvrtek částečně obnoví obchodování s akciemi, uvedla ve středu centrální banka. Na burze se neobchoduje od 25. února, což je den po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 tisíc eur (9,8 milionu korun). Firma Nestlé v Rusku výrazně omezí aktivity, zmizí některé její produkty.

Česko se chce nad rámec sankcí Evropské unie zaměřit na některé ruské podnikatele a oligarchy. Podle informací ČT mají vládě pomoci s mapováním jejich majetku tajné služby i někteří policejní specialisté. Problémem jsou firmy s anonymními vlastníky, právě přes ně v minulých třiceti letech řada Rusů v Česku investovala.

V sobotu v Česku přibylo 8220 nových případů koronaviru, v prvním víkendovém dni nejméně za šest týdnů. Proti předchozí sobotě je to pokles o čtvrtinu. Podobným tempem se na 1318 snížil také počet podezření na opakovanou nákazu. Dál ale ubývá provedených testů. Klesá zátěž nemocnic, pečují o 3302 lidí s covidem-19 a ubývá i pacientů ve vážném stavu. Počet dosud potvrzených případů koronaviru v ČR překročil 3,5 milionu.

V neděli bylo v Česku zaznamenáno poprvé za tři týdny méně než deset tisíc nových případů covidu-19. Laboratoře odhalily 9060 nově nakažených, téměř o patnáct tisíc méně než minulou neděli. Dalších 1489 lidí se koronavirem nakazilo opakovaně, i v tomto případě je to mezitýdenní pokles. Vláda bude podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) schvalovat rozvolnění koronavirových pravidel tuto i příští středu. I přes zlepšování stavu epidemie  vybídl Rakušan k opatrnosti. Podle Státního zdravotního ústavu už v Česku naprosto převládá varianta omikron, radí proto zároveň odebírat vzorky z nosu i z krku.

Z analýz ministerstva zdravotnictví vyplývá, že rizikovému pití alkoholu se v Česku vystavuje zhruba jeden a půl milionu lidí. Odborníci se nyní snaží podpořit kampaň „Suchej únor“, která má lidem pomoct prověřit vztah k alkoholu a změnit návyky. Nově se zaměřila i na osvětu ve firmách.