Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.
Pokud nepřijde žádný další ekonomický šok, podle Horské by mělo být cílem státu směřovat k vyrovnaným rozpočtům. „Neříkám v dalších dvou letech, ale pomalu bychom k vyrovnaným rozpočtům měli směřovat. Protože jen vyrovnané rozpočty budou připravené na nedejbože další šoky, krize, které mohou přijít,“ říká ekonomka.
Léta covidová i předcovidová dle Horské ukazují, že český státní rozpočet není připraven ekonomické šoky absorbovat. „Protože on si vytváří ty schodky sám, aniž by ekonomické šoky k tomu potřeboval,“ upřesnila.
Pokud přijde další ekonomický šok, stát dle ekonomky nebude mít finanční rezervy. „Nebude mít z čeho při další ekonomické krizi brát. A přijde-li nějaká, stát se bude velmi neudržitelným tempem zadlužovat,“ upozornila.
Rok na hledání významných úspor je krátká doba, soudí ekonomka
Rok 2022 byl dle slov Horské rokem „dokonalé bouře“. „Dožívali jsme covid… já jsem se v únoru těšila, že konečně budeme modelovat a analyzovat ekonomiku, která bude normální. Ale ukrajinský konflikt nám opět změnil výhledy,“ podotkla. Schodek rozpočtu by tak dle ní mohl být i výrazně horší.
„Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ myslí si. To však podle ní neznamená, že by kabinet neměl nyní hledat úspory, které by měly dlouhodobě cílit na takzvaný strukturální schodek. „Ten, který tu máme, aniž by se ekonomika propadala do recese a i kdyby rostla. Musíme se tedy zaměřit na schodek, který je trvalý,“ vysvětlila.
To, co se musí změnit, je dle Horské systém, který vládě neumožňuje zavádět cílenější opatření. „Přijde další šok, budeme rozdávat plošně a vymlouvat se na to, že nemáme připraveny systémy a neumíme cíleně pomáhat domácnostem,“ uvedla.
Dlouhodobě neudržitelný je také důchodový systém, jak upozornila. „Musíme najít způsob, jak do něj dostat dodatečné prostředky, a zároveň se podívat na výdaje. Nesmí se opakovat situace, která nastala na konci loňského roku s valorizací důchodů,“ uvedla s tím, že důchody by měly růst pomaleji. Reforma penzí má být hotová do konce roku.
Horská: Je zde dichotomie ekonomiky
Rozpočtové příjmy byly nižší, než se podle posledního plánu očekávalo. „Na konci loňského roku již bylo vidět, že ekonomika zpomaluje. Bylo to vidět i na daňových příjmech. Když se podíváme i na spotřebu domácností, tak vzhledem k růstu cen domácnosti už i vánoční dárky kupovaly v menším množství než v předchozích letech, byl zde vidět dopad zpomalování ekonomiky,“ konstatovala.
„Podle našich údajů na konci roku vstoupila česká ekonomiky do – doufáme – zimní krátké recese a to se na daňových příjmech projevilo.“ U daňových příjmů právnických osob však byl dle Horské obrovský nárůst. „Je vidět, že ekonomika není ve stejné kondici. Jsou tady obrovské rozdíly, dichotomie ekonomiky. (…) Jsou zde i firmy, kterým se navzdory a někdy i díky těm šokům dařilo extrémně dobře,“ okomentovala situaci.
Další růst daňových příjmů v letošním a příštím roce bude podle ekonomky pomalejší. „Vidíme to na zpomalující spotřebě domácností a na tom, že se objevují firmy, které musí zavírat provozy a propouštět zaměstnance“.
Upozornila, že oživení, které by mělo přijít ve druhé polovině letošního roku, bude mělké – stejně jako zimní recese, se kterou se Česko potýká. „Stát by neměl počítat – ani v roce 2024 – s výrazným, natož dvojciferným nárůstem daňových příjmů,“ prohlásila.
„Navíc bojujeme s inflací, která se neprojevuje pouze na příjmové straně. Viděli jsme to na minulém rozpočtu, že se velmi krutě zakousávala do výdajové strany. I jen valorizace důchodů (…) stála rozpočet mezi padesáti–šedesáti miliardami korun,“ zhodnotila Horská.
Co se týče možnosti zavedení vyšších daní pro firmy, ne všichni odborníci se na tom dle ekonomky shodují. „Myslím si, že v tomto by Česká republika neměla příliš vybočovat od západního evropského standardu. Ale co se týče reakce politiků, to je jejich zodpovědnost – zda-li namixují daňový systém tak, že bude stále záviset na dani z příjmu fyzických osob, či tu zátěž rozdělí více rovnoměrně mezi daně příjmové a spotřební,“ uvedla s tím, že shoda mezi odborníky a politiky je v současnosti zatím na zvyšování nepřímých daní.
