Recese

Pro evropskou ekonomiku je důležité, aby kontinent byl silnější ve své obranné a zahraničí politice, v současném globálním světě totiž působí slabě, prohlásil ve středečním Interview ČT24 průmyslník Martin Wichterle, majitel holdingu Wikov Industry a spolumajitel sklářských firem. Podle něj je potřeba omezit regulace, zmírnit rychlost Green Dealu a prosazovat odvážná řešení. Česko by se pak mělo odstřihnout od Německa, vůči kterému působí v subdodavatelské pozici, a investovat do výzkumu a vývoje, míní.

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Německá ekonomika zpomaluje. Od jara je v mírné recesi. Podle současných odhadů je její růst ve srovnání s loňským rokem menší o tři desetiny procentního bodu. Důvodem je stále vysoká inflace a nižší spotřeba občanů. V průmyslu zase drahá elektřina a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Spolková vláda připravuje opatření, jak ekonomiku opět nastartovat.

V Mnichově začal jeden z největších automobilových veletrhů na světě. Právě automobilový průmysl patří k dlouhodobým hlavním pilířům německé ekonomiky. O to citelnější pro ni je, když si hlavní show na letošním autosalonu IAA Mobility pro sebe ukradla čínská konkurence. Navíc v době, kdy Německo zažívá – i kvůli vysokým cenám energie – hospodářské trable.

Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval – byl na desetinu stejný.

Německá ekonomika se v prvním letošním čtvrtletí propadla do recese. Podle zpřesněných údajů se hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s předchozími třemi měsíci snížil o 0,3 procenta, uvedl ve čtvrtek spolkový statistický úřad Destatis. Původně statistici uváděli, že růst v prvním čtvrtletí stagnoval. Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,3 procenta.

Lidé v Česku podle realitních společností začali prodávat chalupy. Jejich ceny tak klesají i o desítky procent. Za důvody makléři označují odeznění covidu i ekonomickou recesi. Trend by měl kulminovat v dalších měsících.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 procenta, dostala se tak do technické recese, potvrdila data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziročně hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 0,3 procenta, za celý loňský rok se zvýšil o 2,5 procenta. Tato čísla jsou o desetinu procentního bodu lepší, než ČSÚ uvedl na počátku března. Ve čtvrtém čtvrtletí i za celý loňský rok podle statistiků klesly reálné příjmy i výdaje českých domácností. Zisky zahraničních vlastníků korporací v ČR loni dosáhly 6,2 procenta HDP.

Česko letos čeká mírná recese a hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce pak přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ve čtvrtek ji představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos by se měla držet na úrovni třinácti procent a příští rok klesnout na 4,2 procenta. Fiala zmínil, že vláda chce deficit snižovat zhruba o sedmdesát miliard ročně.

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,1 procenta, předtím ve třetím čtvrtletí o 0,4 procenta vzrostla. Po dalším zpřesnění údajů to ve své zprávě oznámil statistický úřad Eurostat. Dosud uváděl, že hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacetičlenného bloku stagnoval. Česká republika je spolu s dalšími třemi členskými státy v recesi.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

České hospodářství se dostalo do unikátní situace, máme tu vysokou inflaci a zároveň recesi, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v diskusi tří ekonomů Jan Švejnar. Jan Gregor připomněl, že situace je o to těžší, že celá Evropa „jde s růstem dolů“. Mojmír Hampl k tomu na základě zkušeností z historie dodal, že Česko krize nezvládá, a jejich dopady jsou zde tak horší než v jiných státech.

Česká ekonomika je v technické recesi. Podruhé v řadě klesl mezi dvěma čtvrtletími hrubý domácí produkt. V posledním kvartálu minulého roku se podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,3 procenta. Meziročně ekonomika naopak zesílila o 0,4 procenta. Statistici zveřejnili také odhad celoročního výsledku. HDP byl podle nich o 2,5 procenta vyšší než v „covidovém“ roce 2021.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu nečekaně klesl o 0,2 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že bude stagnovat. V předchozím čtvrtletí německá ekonomika mezičtvrtletně mírně vzrostla, tempo růstu statistický úřad revidoval směrem vzhůru na 0,5 procenta. Za celý rok 2022 německá ekonomika podle úřadu vzrostla o 1,8 procenta.

Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.

Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Podle analytiků však aktuální údaje naznačují, že Česko čeká jen mírná a krátká recese.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

Česká ekonomika vstupuje do těžkého období. Renomované instituce na příští rok předpovídají recesi. V nejistotě je i hlavní tuzemský průmyslový obor – automobilová výroba. Letos se jí sice daří navyšovat produkci. Trápí ji ale vysoké ceny energií i trvající nedostatek dílů. Kvůli výpadkům dodávek automobilky nejsou schopné část vozů dokončit. Na tomto průmyslu je přitom závislé celé české hospodářství. Práci dává i spoustě jiných podniků.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se neměnila.

Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí, uvedla v podzimní makroekonomické prognóze Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí podle ní vzroste o 0,3 procenta místo 1,5 procenta, jak předpokládala předpověď z léta. Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 procenta. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší.