Po několika propadech a nárůstech v souvislosti s nejistotou kolem výše cel se trhy ve Spojených státech amerických stabilizovaly. Statistiky zaměstnanosti, výše inflace ani důvěra spotřebitelů zatím však nenasvědčují, že přijde „zlatý věk“ přislíbený prezidentem Donaldem Trumpem. Ten se kvůli tomu obrací proti úředníkům.
Americkým rodinám začíná srpnový rituál – nákup školních pomůcek na další rok. Starost, na kolik vyjdou, má i matka dvou chlapců. Páťáka a šesťáka. „Ta nová cla mi dělají starost. Snažíme se nakoupit dřív, protože nevíme, co se stane,“ svěřila se matka školáků Kristin Silbermanová.
Analytici trhu pozorují opatrnost spotřebitelů – kvůli možným dopadům nových dovozních cel. Trump je od dubna zvýšil většině zemí světa, z původních v průměru dvou a půl na deset až padesát procent, podle obchodního přebytku nebo deficitu. Obchodníci zatím díky předzásobení vyšší ceny absorbují.
Nová ekonomika Donalda Trumpa
Trump poslední půlrok reorganizuje americkou ekonomiku zcela a podle svého. Kromě revoluce cel seškrtal vládní výdaje, nechal propustit federální zaměstnance, snížil daně, lákal investice bohatého arabského světa. Sklízel chválu i kritiku.
„Díky obchodním smlouvám prezidenta Trumpa budou investovány miliardy a biliony dolarů a ekonomika poroste. Sázím na Ameriku,“ prohlásil republikánský senátor za Kansas Roger Marshall.
„Může se to překlopit do recese. Teď bych ji ještě nepředpovídal, ale riziko je určitě větší než dřív,“ míní bývalý americký ministr financí a bývalý hlavní ekonom Světové banky Larry Summers z Demokratické strany.
Datový ekonom z mediálního projektu Datarun Petr Bartoň prohlásil, že poroste státní dluh v USA, protože došlo ke snížení daní v takové míře, že je výnosy z cel nepokryjí.
Přibarvený obraz ekonomiky může způsobit finanční krizi
Ekonomická data po prvním půlroce nejsou špatná, ale ani tak skvělá, jak prezident očekával. Koncem týdne vyhodil šéfku statistického úřadu Eriku McEntarferovou – po korekci údajů o zaměstnanosti směrem dolů. Trump posléze slíbil, že nového ředitele oznámí během pár dnů. „Neměli jsme v ni důvěru. Ta čísla, co oznámila, byla absurdní,“ uvedl.
Útok na důvěryhodný úřad a politizace ekonomických statistik může Trumpovu vládu dlouhodobě poškodit. Odborníci připomínají, jak zkresleně pozitivní statistiky v Řecku či Argentině vedly k finančním krizím.
„Pokud nový šéf nebo šéfka bude dávat výsledky, které mu zajistí, že nebude vyhozen – to znamená, které se budou líbit – tak potom už ani o té americké ekonomice, nejdůležitější ekonomice na světě, nebudeme moc vědět. A budou to tak zkreslená čísla jako máme z Ruska,“ zdůraznil Bartoň.
Nezávislost Fedu je důležitá pro celý svět, míní Bartoň
Vedle zpomalení amerického pracovního trhu roste inflace. Podepsalo se na ní silně dovozové zboží, jako je nábytek, spotřebiče a hračky.
A zpráva o hrubém domácím produktu doložila, že v prvním pololetí Trumpovy vlády vzrostl v meziročním srovnání o méně než 1,3 procenta, což je zpomalení proti růstu 2,8 procenta v loňském roce.
Trump má nyní v hledáčku šéfa nezávislé americké centrální banky Jeroma Powella. Vyzval jej k rezignaci za to, že nesnížil úrokové sazby, jak žádá. Po odchodu jedné ze sedmi členů Rady guvernérů se chystá jmenovat jejího nástupce. Větší páku na Fed zatím nemá.
Pokud by Fed přišel o svou nezávislost, nastaly by problémy po celém světě, míní Bartoň. „Pokud se nemůžete spolehnout ani na americkou centrální banku, tak potom už moc jistot v mezinárodním systému nezůstává,“ dodal. Poukázal na to, že americká úřednická administrativa je víc nezávislá než ta v Evropě. Zdůvodnil to tím, že dochází ke střídání dvou politických stran.
