Analytici

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září znovu zhoršila výrazně více, než se čekalo. Německý ekonomický institut ZEW v úterý uvedl, že jeho index důvěry se snížil na 3,6 bodu ze srpnových 19,2 bodu. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu na 17 bodů. Hůře investoři opět hodnotí i současnou situaci.

Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.

Ceny pohonných hmot v tuzemsku v uplynulém týdnu opět klesly o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,85 koruny, před týdnem byl o 33 haléřů dražší. Nafta je v mezitýdenním srovnání levnější o 29 haléřů na litr, řidiči za ni nyní zaplatí v průměru 35,02 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva zlevňují zhruba od poloviny července, podle analytiků bude trend pokračovat.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o rovná dvě procenta, meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil ve středu ráno Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně meziročně zlevnily některé potraviny, například mouka či mléko. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky překvapilo analytiky.

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 21,9 miliardy korun, což je proti březnu růst o pětinu a proti loňskému dubnu více než dvojnásobek. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 5,1 procenta z březnových 5,19 procenta. Je to nejnižší hodnota od června 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Maloobchodní tržby v Česku v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta, v únoru po revizi stouply o 2,5 procenta. Tržby se v březnu meziročně zvýšily čtvrtý měsíc po sobě. Meziměsíčně stouply o 1,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalení inflace a růst reálných mezd zvyšují podle analytiků chuť Čechů utrácet.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Pohonné hmoty v Česku za týden zlevnily o více než korunu. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 40,51 koruny, před týdnem byl o 1,03 koruny dražší. O korunu devadesát na litru se snížila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 42,85 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků budou ceny do konce listopadu dál klesat.

Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.

Tržby v českém maloobchodě zaznamenaly v květnu výrazně větší propad, než analytici předpokládali. Květnové výsledky tak zřejmě podle nich značí změnu spotřebitelského chování, kdy se začala projevovat vysoká inflace a lidé začali šetřit. Maloobchodníky čekají poklesy i v následujících měsících, týkat se budou většiny zboží. Méně by se mohly projevit u potravin, s propadem poptávky by naopak měla počítat kultura. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.

Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,4 procenta ze zářijových 3,5 procenta. Úřad práce evidoval celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání. Je to zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci a o téměř dvacet tisíc méně než loni v říjnu, kdy nezaměstnanost dosahovala 3,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se v desátém měsíci letošního roku dál snížila i nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli 352 454, zhruba o 5500 méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce. Analytici podobný vývoj předpokládali.