Analytici

Průmyslová výroba po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta. Analytici označují vývoj průmyslu jako stagnaci a pro letošek odhadují jeho nepatrný růst, i vzhledem ke slabému vývoji v Německu a dopadu amerických cel. Stavební produkce v srpnu zrychlila meziroční růst z červencových 10,2 procenta na 17,1 procenta. Důvodem je i nižší srovnávací základna s minulým rokem, kdy stavebnictví jako obor zažívalo propad.

Průmyslová výroba vzrostla v červenci meziročně o 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici však upozorňují, že z dlouhodobého hlediska průmysl stagnuje. Stavební výroba v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta, po červnovém růstu o 15,2 procenta. Zahraniční obchod pak letos poprvé skončil se schodkem.

Tržby v maloobchodu bez prodejů a oprav motorových vozidel v červnu meziročně stouply o 4,5 procenta. To je podobný výsledek jako v květnu, kdy se podle revidovaných údajů zvýšily o 4,6 procenta. K výsledku pomohl zejména prodej pohonných hmot a internetový prodej. V meziměsíčním srovnání obchodníci utržili o 0,3 procenta více.

Po několika propadech a nárůstech v souvislosti s nejistotou kolem výše cel se trhy ve Spojených státech amerických stabilizovaly. Statistiky zaměstnanosti, výše inflace ani důvěra spotřebitelů zatím však nenasvědčují, že přijde „zlatý věk“ přislíbený prezidentem Donaldem Trumpem. Ten se kvůli tomu obrací proti úředníkům.

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.

Za zavřenými dveřmi dochází ke změnám v nejvyšším komunistickém vedení Číny. Šéf strany a prezident Si Ťin-pching, který pod sebe v uplynulé dekádě soustředil většinu moci, začal řadu pravomocí delegovat na své spolupracovníky. Změny i delší nepřítomnost nejvyššího představitele podněcují spekulace o zápasu frakcí v politbyru i o politických problémech prezidenta.

Ceny energií v Česku klesají. Dodavatelé své nabídky v posledních měsících zlevňují – i když ne tak výrazně jako v předešlém období. Někteří plánují další snížení cen na podzim. Analytici se proto shodují, že nadcházející topná sezona bude v průměru levnější než ta předchozí. Část z nich ale zároveň upozorňuje, že v dlouhodobějším horizontu mohou energie začít spíš zdražovat, a radí současné ceny si pojistit na delší dobu.

Páteční rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka ukázal citlivost energetické soustavy na výkyvy ve výrobě a spotřebě, zvláště pak v létě. Riziko podobných výpadků navíc v poslední době stoupá, důležité jsou proto investice do dalšího posilování sítí, vyplývá z komentářů analytiků pro ČTK.

Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 13. května, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.

Dopady amerických cel stále analyzují i české firmy. Některé zvažují stažení ze zámořského trhu, jiné naopak přesun části výroby do Spojených států. Podniky i analytici se shodují, že nejistota okolo celní politiky USA může v dalších měsících způsobit tuzemskému průmyslu velké ztráty.

Po čtyřech měsících poklesu se v únoru průmyslová produkce v Česku meziročně zvýšila o 1,5 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 1,3 procenta. K únorovému obratu přispěly například potravinářský průmysl, výroba strojů nebo výroba elektrických zařízení. Stavebnictví po třech měsících meziročního růstu v únoru stagnovalo. Zahraniční obchod skončil v přebytku přes 35 miliard korun.

Akciové trhy zareagovaly na nová americká cla a v uplynulém týdnu zaznamenaly nejhorší výsledky od pandemie covidu-19. Například technologický index Nasdaq ztratil přes deset procent. Silnému výprodeji čelily tituly na většině světových burz. Analytici ale varují před unáhlenými rozhodnutími a radí neprodávat v panice. Podle oslovených odborníků může současná nejistota trvat i několik měsíců.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

V úvodu týdne klesají akcie na evropských i amerických trzích. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Kanady, Číny a Mexika. Proti Kanadě a Mexiku však budou cla na měsíc pozastavena. Mezitím klesají i ceny nejznámějších kryptoměn. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v září znovu zhoršila výrazně více, než se čekalo. Německý ekonomický institut ZEW v úterý uvedl, že jeho index důvěry se snížil na 3,6 bodu ze srpnových 19,2 bodu. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu na 17 bodů. Hůře investoři opět hodnotí i současnou situaci.

Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.

Ceny pohonných hmot v tuzemsku v uplynulém týdnu opět klesly o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,85 koruny, před týdnem byl o 33 haléřů dražší. Nafta je v mezitýdenním srovnání levnější o 29 haléřů na litr, řidiči za ni nyní zaplatí v průměru 35,02 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva zlevňují zhruba od poloviny července, podle analytiků bude trend pokračovat.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o rovná dvě procenta, meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, oznámil ve středu ráno Český statistický úřad (ČSÚ). Výrazně meziročně zlevnily některé potraviny, například mouka či mléko. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle České národní banky překvapilo analytiky.

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 21,9 miliardy korun, což je proti březnu růst o pětinu a proti loňskému dubnu více než dvojnásobek. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 5,1 procenta z březnových 5,19 procenta. Je to nejnižší hodnota od června 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Maloobchodní tržby v Česku v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta, v únoru po revizi stouply o 2,5 procenta. Tržby se v březnu meziročně zvýšily čtvrtý měsíc po sobě. Meziměsíčně stouply o 1,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalení inflace a růst reálných mezd zvyšují podle analytiků chuť Čechů utrácet.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali.