Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
„Jakékoli povzbuzení ekonomiky v důsledku snížení cel v blízké budoucnosti bude pravděpodobně částečně vyváženo prodlouženým obdobím nejistoty,“ řekl AP ekonom Michael Pearce ze společnosti Oxford Economics. „Vzhledem k tomu, že administrativa pravděpodobně obnoví cla jinými, trvalejšími prostředky, se celková celní sazba může nakonec ustálit na současné úrovni,“ dodal.
Nejvyšší soud v pátek rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.
Trump následně verdikt soudu označil za hluboké zklamání a ohlásil rozhodnutí zavést nové desetiprocentní clo na základě jiného zákona, které bude platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku či suroviny.
Mnoho firem se připravuje na roky soudních sporů. Floridský výrobce hraček Basic Fun se minulý týden připojil k dalším podnikům v žalobě, která se snaží získat zpět už zaplacená cla. I když je generální ředitel společnosti Jay Foreman znepokojen jakýmikoli novými cly, která by Trump mohl zavést, nemyslí si, že se hraček dotknou. Přesto říká: „Obávám se, že se kolem toho bude vést neustálý boj, alespoň v příštích třech letech.“
Trump oznámil plán na zavedení cel již při své druhé inauguraci. První začala platit loni v únoru. Cla několikrát oznamoval, zaváděl, zmírňoval či rušil.
Po několika odkladech zavedl s platností od 7. srpna 2025 takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Pohybovala se v rozmezí od deseti do padesáti procent. S některými zeměmi Spojené státy mezitím uzavřely obchodní dohodu, která cla snížila. V některých případech se dohoda stále dolaďuje.
Dopady na Evropu
Dosavadní cla vůči EU pro běžné zboží činila 15 procent, nyní mají být deset procent. I přes rozhodnutí amerického soudu ale podle dosavadních zpráv nadále platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent.
Avizované desetiprocentní clo je podle ekonoma Berky o něco mírnější variantou. Pro tuzemskou ekonomiku jsou ale dle něj problematická zejména zmíněná cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je tak největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel, zmínil.
„Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích,“ dodal Berka.
Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. „Prezident (USA) má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona,“ odhadl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.
Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. „Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat,“ řekl.
