Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA, informují agentury. Tarify začaly platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.
Nová cla začínají platit na dovoz zboží zhruba ze sedmi desítek zemí a Evropské unie. Pro tu platí základní patnáctiprocentní clo. Podle představitelů EU se však stále jedná o řadě výjimek pro jednotlivá zboží a odvětví.
Na hliník a ocel má nadále platit sazba padesát procent. Nicméně představitelé EU a USA se dohodli, že tyto tarify nahradí systém kvót, jehož podrobnosti ještě musí být dojednány, napsala agentura Reuters.
Trump ve středu také oznámil plány uvalit clo přibližně sto procent na dovážené polovodičové čipy, pokud se výrobci nezaváží k výrobě v USA. Plánuje také malé clo na dovoz léčiv, které by se postupem času mělo zvýšit až na 250 procent. Podrobnosti o těchto odvětvových tarifech se očekávají v příštích týdnech poté, co ministerstvo obchodu dokončí vyšetřování dopadu těchto dovozů na národní bezpečnost.
Podle Trumpa tarify, které nazývá recipročními, zasáhnou ve velké míře země, které „mnoho let využívaly Spojené státy“.
Výnosy cel
Trump ve středu řekl, že očekává, že USA vyberou na clech stovky miliard dolarů, aniž by uvedl konkrétnější odhad výnosu, píše agentura AP. Později v příspěvku na síti Truth Social psal o výnosu v miliardách dolarů. Již dříve prezident tvrdil, že si od cel slibuje také zvýšení investic ve Spojených státech a posílení ekonomického růstu.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick později ve čtvrtek prohlásil, že USA očekávají zvýšení měsíčních příjmů z cel na 50 miliard dolarů (přes bilion korun). Minulý měsíc činily 30 miliard dolarů, dodal.
Podle amerikanisty Jana Hornáta z Univerzity Karlovy zůstává nejasné, jak moc bude „nostalgická obchodní politika Donalda Trumpa“ schopná vrátit produkci firem do USA a o jak velký trend se bude jednat. Menší i větší investice však podle něj dávají americké administrativě do rukou argument, že vytváří pracovní místa ve Spojených státech a přináší peníze do státního rozpočtu.
Podle řady ekonomů však cla mohou americkou ekonomiku spíše poškodit než jí prospět. Zmiňují riziko navýšení inflace či ztráty konkurenceschopnosti, způsob zavádění cel ze strany americké vlády pak mohl mezi investory vyvolat nejistotu.
Vývoz z Česka do USA
Podle posledních údajů na webu českého ministerstva průmyslu a obchodu za leden až konec května byly Spojené státy desátým největším exportním partnerem Česka. Na vývozu do USA se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která zahrnují i červen, více než polovinou podílela kategorie stroje a dopravní prostředky, která zahrnuje i díly. Hodnota vývozu v této kategorii činila asi 38,9 miliardy korun, oproti loňsku stoupla o 21,3 procenta.
Druhou nejvyváženější kategorií byly se 13,6 miliardy korun tržní výrobky tříděné podle materiálu. V tabulce ČSÚ na období od ledna do konce června letošního roku ještě není dostupná podrobnější analýza, mezi lednem a květnem ale v této kategorii vedly výrobky z pryže, hlavně pneumatiky.
Mezi USA a EU má u některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, výhledově platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru. Přesný seznam konkrétního zboží, na něž budou Unie a Spojené státy vzájemně uplatňovat nulovou sazbu, obě strany stále dojednávají. Má být součástí výsledné obchodní dohody, již mají představitelé USA a EU teprve podepsat.
Brusel v této souvislosti odložil připravená protiopatření, která se měla týkat amerického zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun) a která měla být reakcí na americká cla na hliník a ocel. Na celní zátěži amerického dovozu do EU se tak v tuto chvíli nic nemění.
