Howard Lutnick

Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donalda Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil nová cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude jednat v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovory se dotknou situace v Pásmu Gazy a na Blízkém východě a také cel, která Spojené státy uvalily na dovoz izraelského zboží. Netanjahu bude od února, kdy byl prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijal po nástupu do funkce, v Bílém domě podruhé.

Spojené státy neodloží zavedení zvýšených cel, která začnou podle plánů prezidenta Donalda Trumpa platit ve středu 9. dubna, uvedl podle agentury Reuters ministr obchodu Howard Lutnick. Podle něj cla budou platit nejméně dny či týdny. Zvýšená cla se týkají také států Evropské unie (EU) včetně Česka či asijských států. Některé z nich zřejmě odvetná cla nezavedou.

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na zhruba jeden měsíc pozastavil cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady, které splňuje podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA). Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Během dne přitom Trump avizoval pozastavení pouze v případě Mexika.

Kanada si stěžovala na nová americká cla u Světové obchodní organizace (WTO), která následně potvrdila, že od Ottawy obdržela ve středu žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO. USA tento týden uvalily na dovoz z Mexika a Kanady cla ve výši 25 procent. Bílý dům se teď rozhodl poskytnout měsíční výjimku z nových cel pro automobilky, pokud budou splňovat podmínky současné dohody o volném obchodu.

Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Podle Bílého domu minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Kanada reagovala, že od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Čína v reakci zavede cla v rozmezí deseti až patnácti procent na některé produkty. Odvetná cla avizuje i Mexiko.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Spojené státy by ze statistik o HDP mohly vyjmout vládní výdaje. Reagoval tak na dotazy, zda škrty iniciované úřadem pro vládní efektivitu DOGE, který vede nevolený Trumpův spojenec Elon Musk, nebudou mít špatný vliv na výkon amerického hospodářství. Ekonomové před vyjmutím vládních výdajů ze statistik o HDP varují.

Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března, informují agentury. Evropská komise večer uvedla, že je připravena rychle zareagovat odvetnými cly.

Americký prezident Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat „zlaté karty“, které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech. Majitelé karet by v zemi vytvářeli pracovní místa a platili daně, prohlásil prezident. Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.

Americký prezident Donald Trump ve středu vydal exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30 tisíc lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vedle toho rozšířil výjimky týkající se rozsáhlého zmrazení zahraniční pomoci. Nová administrativa zároveň nabídla civilním federálním pracovníkům odstupné, pokud sami odejdou ze zaměstnání.

Nastupující americký prezident Donald Trump v uplynulých měsících představil veřejnosti svou novou vládu. Některá jména jsou přitom kontroverzní. Podle agentury Reuters nemají své posty jisté třeba nominant na ministra zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší či kandidátka na ředitelku tajných služeb Tulsi Gabbardová. Naopak Pete Hegseth, který dostane na starost resort obrany, má po slyšení v Senátu USA větší šance – navzdory obviněním ze sexuálního napadení a nadměrného pití alkoholu.

Zvolený americký prezident Donald Trump a jeho spojenci se během voleb distancovali od konzervativního Projektu 2025, jelikož ho považovali za přítěž poté, co jej demokraté využili k útokům na Trumpovu kampaň. Někteří blízcí příštího prezidenta dokonce naznačovali, že osoby spojené s projektem budou z případné administrativy vyloučeny. Po skončení kampaně se však Trumpův přechodný tým k projektu znovu vrací a chce si jím s personálním obsazením příští administrativy vypomoci.

Nastupující americký prezident Donald Trump si na post ministra obchodu ve své vznikající vládě vybral miliardáře Howarda Lutnicka, který dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Lutnick, který radí Trumpovi se sestavováním nové administrativy, ovšem podle amerických médií usiloval o nominaci na ministra financí.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval wrestlingovou magnátku Lindu McMahonovou na post ministryně školství. Stanout by měla v čele ministerstva, které Trump slíbil zrušit, píší světové agentury. Dr. Mehmet Oz, někdejší známý televizní doktor a kardiochirurg, pak povede úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů. Na post velvyslance Spojených států při NATO byl ve středu navržen Matthew Whitaker, který v prvním Trumpově mandátu krátce vedl ministerstvo spravedlnosti.