Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
„Jen Spojené státy dokážou tento obrovský kus země, tento obrovský kus ledu ochránit, rozvinout a vylepšit,“ míní Trump. „Můžete říct ano a my budeme velmi vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat,“ řekl na adresu Dánska.
„Usiluji o okamžitá jednání, abychom znovu projednali získání Grónska Spojenými státy,“ prohlásil Trump. Dodal, že nemusí použít a nepoužije vojenskou sílu k získání ostrova. Podle šéfa Bílého domu USA potřebují Grónsko k zajištění národní bezpečnosti, odmítl, že by se ho pokoušel získat kvůli vzácným kovům, které se tam nacházejí.
Podle dohody mezi USA, Dánskem a vládou Grónska mohou Američané téměř libovolně zvýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově. Trump sice uvedl, že Spojené státy byly velmi hloupé, když Dánsku po druhé světové válce předaly zpět Grónsko, ovšem USA ostrov nikdy nevlastnily, Kodaň s nimi v roce 1941 podepsala obrannou dohodu.
Celou záležitost okolo Grónska Trump zlehčoval jako „malou prosbu“ ohledně „kousku ledu“. Vedoucí představitelé NATO však varovali, že by jeho postup mohl narušit soudržnost Aliance.
Trump chce v Grónsku vybudovat část protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule), který bude chránit i Kanadu, a kritizoval, že kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu neprojevil USA vděčnost.
Kdo v Davosu schází
Spojené státy jsou údajně ochotné zaplatit za Grónsko až 700 miliard dolarů (14 bilionů korun) a Rubio již dostal za úkol takový návrh připravit. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dříve uvedla, že Grónsko není na prodej, napsal server RBC-Ukraine.
Kvůli situaci okolo Grónska odřeklo Dánsko účast na WEF v Davosu. Organizátoři fóra uvedli, že zástupce kodaňské vlády pozvali, ale každá země si o účasti rozhoduje sama. „Můžeme potvrdit, že dánská vláda nebude tento týden v Davosu zastoupena,“ dodali.
„Můžete si být jistí, že na této otázce pracuji v zákulisí, nemohu tak ale činit veřejně,“ řekl Rutte k tématu Grónska ve společné diskuzi s polským prezidentem Karolem Nawrockým. Generální tajemník NATO dodal, že řešení je v diplomacii. „Prezident Trump a další vůdci ale mají pravdu. Musíme tam udělat více, musíme chránit Arktidu před ruským a čínským vlivem,“ doplnil.
Trump vyzdvihl ekonomické úspěchy své vlády
Dřív, než Trump začal mluvit o zahraniční politice, chválil ekonomickou situaci USA. „Můžete pomoci svému lidu, když budete následovat naši politiku,“ řekl Trump. „Miluji Evropu a chci, aby se jí dařilo, ale Evropa nemíří dobrým směrem,“ dodal a pak kritizoval například evropské řešení migrace a podporu environmentální politiky známé jako Green Deal.
„Čím více má země větrných elektráren, tím víc peněz ztrácí a tím hůř se jí daří,“ prohlásil Trump. „Chci, aby se Evropě dařilo, a proto musí být zájmem každé národní vlády ekonomický růst, potlačení migrace,“ dodal.
Americký prezident poznamenal, že USA věří v pevné vazby s Evropou, které jsou dané společnou minulostí. Značná část Američanů včetně Trumpa má evropské předky. Sám Trump připomenul, že jeho matka byla „stoprocentní Skotka“ a otec, který se již narodil v USA, byl po rodičích „stoprocentní Němec“.
Evropa se kvůli Grónsku nepřestala zajímat o Ukrajinu, řekl Nawrocki
Polský prezident Nawrocki také v Davosu prohlásil, že spor o Grónsko neznamená, že by se Evropa přestala zajímat o Ukrajinu, která od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi. Podle něj Evropa musí být solidární, rovněž se ale kvůli své bezpečnosti neobejde bez silných transatlantických vztahů.
Šéf Bílého domu sdělil, že chce zastavit krveprolití v rusko-ukrajinské válce a že jedná také s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu zopakoval, že Moskva by v roce 2022 válku na Ukrajině nerozpoutala, kdyby on byl tehdy prezidentem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase v úterý prohlásil, že do Davosu pojede pouze v případě, že tam bude moci podepsat dokumenty o bezpečnostních zárukách ze strany Spojených států pro svou zemi po konci rusko-ukrajinské války. Trump uvedl, že se se Zelenským setká ve čtvrtek.
Atmosféra v Davosu
Davos se letos stal pomyslným zimním sídlem Bílého domu, kde působí dosud největší americká delegace, napsal server France 24. Její součástí jsou ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick, Trumpův zeť Jared Kushner, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a dalším američtí představitelé.
Toho, že je v Davosu více Američanů než přechozí roky, si všimli i místní obyvatelé. „Je tady hodně Američanů v restauracích i obchodech,“ poznamenal Reto Meroni. „Je jich tady až moc,“ doplnila Sandy Meroniová. „Nelíbí se mi, jak se chovají ke svým údajným přátelům,“ dodala s odkazem na Trumpovy hrozby ohledně Grónska.
Skupina deseti místních obyvatel na protest proti americkému prezidentovi vytvořila v noci před jeho příletem na svazích nad Davosem plamenný nápis: „No Kings“ (Žádní králové), informovaly švýcarské noviny Watson. Podle nich písmena tvořilo 450 pochodní, které lidé vynesli přibližně osm set metrů nad město.
Do Davosu Trump zamířil ve středu kolem páté hodiny ranní SEČ, ale jeho letadlo se několik desítek minut po startu otočilo zpátky do USA. Bílý dům uvedl, že příčinou byl problém s elektřinou. Podle mluvčí Karoline Leavittové se stroj vrátil preventivně kvůli opatrnosti. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla a do Curychu dorazil po jedné hodině odpolední SEČ. Pak se přesunul do Davosu.
