Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Nahrávám video
Události: Situace kolem Grónska
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

„Toto řešení, pokud bude naplněno, bude skvělé pro Spojené státy americké i pro všechny země NATO. Na základě této dohody nebudu zavádět cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ uvedl americký prezident, aniž by nejprve upřesnil, co má být součástí chystané dohody.

Server Axios označuje Rutteho prohlášení za překvapivé a s odvoláním na své dva zdroje píše, že návrh dohody, jejíž přesné podrobnosti zatím nejsou známé, zahrnuje princip respektování suverenity Dánska nad ostrovem. Axios uvádí, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán zahrnuje aktualizaci dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat „obranné oblasti“, pokud by to NATO považovalo za nutné, cituje server své zdroje. Návrh podle něj dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Trump poté ale pro CNBC řekl, že dohoda o Grónsku má mít „věčné trvání“ a její součástí bude přístup k nerostným surovinám pro USA i jejich evropské spojence. Další jednání za americkou stranu povedou viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff, uvedl rovněž šéf Bílého domu.

„Vyjednávání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou pokračovat s cílem zajistit, že se Rusko a Čína nikdy v Grónsku neuchytí – ekonomicky nebo vojensky,“ poznamenal k plánům mluvčí NATO. Šéf Aliance uvedl, že středeční setkání bylo dobré. „Čeká nás ale ještě hodně práce,“ sdělil Rutte agentuře AFP.

Později ve vysílání stanice Fox News Rutte uvedl, že při jednání o rámci dohody o Grónsku a celé arktické oblasti se spolu s americkým prezidentem nevěnovali otázce, zda ostrov nadále zůstane pod dánskou svrchovaností. „Soustředili jsme se na to, co musíme udělat, abychom ochránili tuto obrovskou arktickou oblast, kde dochází ke změnám a kde jsou Rusové a Číňané stále aktivnější,“ dodal.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Fórum v Davosu
Zdroj: ČT24

Švédsko a Dánsko rozhodnutí Trumpa vítají

„Je dobře, že Trump nyní ustoupil od uvalení cel na ty z nás, kteří podporovali Dánsko a Grónsko,“ reagovala na nejnovější vývoj na síti X švédská ministryně zahraničí Malmerová Stenergardová. „Požadavky na posunutí hranic se setkaly s oprávněnou kritikou. Proto jsme také opakovaně zdůrazňovali, že se nenecháme vydírat. Zdá se, že naše spolupráce se spojenci měla dopad,“ dodala.

„Den končí lépe, než začal,“ komentoval Trumpovo vyjádření dánský ministr zahraničí. „Pokud to, co se dnes (ve středu) děje, znamená, že se můžeme vrátit k normálnějším komunikačním kanálům, než je Truth Social, tak je to dobré. Pro nás je důležité, abychom to ukončili způsobem, který respektuje obyvatele Grónska,“ sdělil večer podle agentury Reuters Rasmussen, který nedávno o Grónsku jednal ve Washingtonu.

Také odstupující nizozemský premiér Dick Schoof uvítal Trumpovo rozhodnutí nezavést dodatečná cla. „Je pozitivní, že jsme nyní na cestě k uklidnění situace,“ uvedl na X. Podle něj je zásadní, aby Spojené státy, Kanada a Evropa pokračovaly ve spolupráci v NATO s cílem posílit bezpečnost v arktické oblasti a čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny.

Naopak německý ministr financí Lars Klingbeil na fóru v Davosu varoval před přehnaným optimismem. „Je dobře, že vedou dialog, ale musíme ještě chvíli počkat a nedělat si příliš brzy naděje,“ sdělil německé televizi ZDF.

Lídři států EU se navzdory tomu, že Trump ustoupil od uvalení cel na některé země kvůli Grónsku, ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu EU, potvrdil ve středu večer mluvčí Evropské rady.

Trump dával opakovaně najevo, že Spojené státy chtějí ke svému území připojit největší světový ostrov, který je autonomní součástí Dánského království. Až do středy přitom odmítal vyloučit použití armády.

Nahrávám video
Politolog Dopieralla o jednání Rutte–Trump
Zdroj: ČT24

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Dopieralla soudí, že Evropa se nachází v lepší situaci, než byla před jednáním Rutteho s Trumpem. „Jednoznačně si evropští lídři museli oddechnout, že celní válka minimálně v tuto chvíli nenastane.“ Dodal však, že na druhou stranu „nemáme konkrétní kontury této dohody, od kdy by měla platit a s jakými garancemi.“

K projevu Trumpa v Davosu politolog řekl, že většina byla určena spíše pro jeho podporovatele než pro účastníky zasedání. „Velmi podobný projevům, které pronáší na volebních setkáních uvnitř USA.“ Tedy například o volbách v roce 2020 či o vývoji americké ekonomiky. Zmínil, že Evropa má stále větší zájem na silném NATO než USA, protože Trump Alianci rétoricky podkopává. „Ale nakopl evropské členy k tomu, aby zvýšili své výdaje na obranu.“ 

Nahrávám video
90′ ČT24: Trump cla na státy EU kvůli Grónsku neuvalí
Zdroj: ČT24

Washington hovořil i o tom, že by mohl Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny, koupit. Trump v Davosu prohlásil, že si dokáže představit cenu, která by mohla být rozumná.

Připojení Grónska k USA dlouhodobě odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé a také Dánsko a další evropské země. Trump jim právě kvůli tomuto postoji hrozil dalšími cly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...