Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

„Toto řešení, pokud bude naplněno, bude skvělé pro Spojené státy americké i pro všechny země NATO. Na základě této dohody nebudu zavádět cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ uvedl americký prezident, aniž by nejprve upřesnil, co má být součástí chystané dohody.

Server Axios označuje Rutteho prohlášení za překvapivé a s odvoláním na své dva zdroje píše, že návrh dohody, jejíž přesné podrobnosti zatím nejsou známé, zahrnuje princip respektování suverenity Dánska nad ostrovem. Axios uvádí, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán zahrnuje aktualizaci dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat „obranné oblasti“, pokud by to NATO považovalo za nutné, cituje server své zdroje. Návrh podle něj dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Trump poté ale pro CNBC řekl, že dohoda o Grónsku má mít „věčné trvání“ a její součástí bude přístup k nerostným surovinám pro USA i jejich evropské spojence. Další jednání za americkou stranu povedou viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff, uvedl rovněž šéf Bílého domu.

„Vyjednávání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou pokračovat s cílem zajistit, že se Rusko a Čína nikdy v Grónsku neuchytí – ekonomicky nebo vojensky,“ poznamenal k plánům mluvčí NATO. Šéf Aliance uvedl, že středeční setkání bylo dobré. „Čeká nás ale ještě hodně práce,“ sdělil Rutte agentuře AFP.

Později ve vysílání stanice Fox News Rutte uvedl, že při jednání o rámci dohody o Grónsku a celé arktické oblasti se spolu s americkým prezidentem nevěnovali otázce, zda ostrov nadále zůstane pod dánskou svrchovaností. „Soustředili jsme se na to, co musíme udělat, abychom ochránili tuto obrovskou arktickou oblast, kde dochází ke změnám a kde jsou Rusové a Číňané stále aktivnější,“ dodal.

Nahrávám video

Švédsko a Dánsko rozhodnutí Trumpa vítají

„Je dobře, že Trump nyní ustoupil od uvalení cel na ty z nás, kteří podporovali Dánsko a Grónsko,“ reagovala na nejnovější vývoj na síti X švédská ministryně zahraničí Malmerová Stenergardová. „Požadavky na posunutí hranic se setkaly s oprávněnou kritikou. Proto jsme také opakovaně zdůrazňovali, že se nenecháme vydírat. Zdá se, že naše spolupráce se spojenci měla dopad,“ dodala.

„Den končí lépe, než začal,“ komentoval Trumpovo vyjádření dánský ministr zahraničí. „Pokud to, co se dnes (ve středu) děje, znamená, že se můžeme vrátit k normálnějším komunikačním kanálům, než je Truth Social, tak je to dobré. Pro nás je důležité, abychom to ukončili způsobem, který respektuje obyvatele Grónska,“ sdělil večer podle agentury Reuters Rasmussen, který nedávno o Grónsku jednal ve Washingtonu.

Také odstupující nizozemský premiér Dick Schoof uvítal Trumpovo rozhodnutí nezavést dodatečná cla. „Je pozitivní, že jsme nyní na cestě k uklidnění situace,“ uvedl na X. Podle něj je zásadní, aby Spojené státy, Kanada a Evropa pokračovaly ve spolupráci v NATO s cílem posílit bezpečnost v arktické oblasti a čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny.

Naopak německý ministr financí Lars Klingbeil na fóru v Davosu varoval před přehnaným optimismem. „Je dobře, že vedou dialog, ale musíme ještě chvíli počkat a nedělat si příliš brzy naděje,“ sdělil německé televizi ZDF.

Lídři států EU se navzdory tomu, že Trump ustoupil od uvalení cel na některé země kvůli Grónsku, ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu EU, potvrdil ve středu večer mluvčí Evropské rady.

Trump dával opakovaně najevo, že Spojené státy chtějí ke svému území připojit největší světový ostrov, který je autonomní součástí Dánského království. Až do středy přitom odmítal vyloučit použití armády.

Nahrávám video

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Dopieralla soudí, že Evropa se nachází v lepší situaci, než byla před jednáním Rutteho s Trumpem. „Jednoznačně si evropští lídři museli oddechnout, že celní válka minimálně v tuto chvíli nenastane.“ Dodal však, že na druhou stranu „nemáme konkrétní kontury této dohody, od kdy by měla platit a s jakými garancemi.“

K projevu Trumpa v Davosu politolog řekl, že většina byla určena spíše pro jeho podporovatele než pro účastníky zasedání. „Velmi podobný projevům, které pronáší na volebních setkáních uvnitř USA.“ Tedy například o volbách v roce 2020 či o vývoji americké ekonomiky. Zmínil, že Evropa má stále větší zájem na silném NATO než USA, protože Trump Alianci rétoricky podkopává. „Ale nakopl evropské členy k tomu, aby zvýšili své výdaje na obranu.“ 

Nahrávám video

Washington hovořil i o tom, že by mohl Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny, koupit. Trump v Davosu prohlásil, že si dokáže představit cenu, která by mohla být rozumná.

Připojení Grónska k USA dlouhodobě odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé a také Dánsko a další evropské země. Trump jim právě kvůli tomuto postoji hrozil dalšími cly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 6 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně dvanáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 18 mminutami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 2 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 4 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 11 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...