Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

„Toto řešení, pokud bude naplněno, bude skvělé pro Spojené státy americké i pro všechny země NATO. Na základě této dohody nebudu zavádět cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ uvedl americký prezident, aniž by nejprve upřesnil, co má být součástí chystané dohody.

Server Axios označuje Rutteho prohlášení za překvapivé a s odvoláním na své dva zdroje píše, že návrh dohody, jejíž přesné podrobnosti zatím nejsou známé, zahrnuje princip respektování suverenity Dánska nad ostrovem. Axios uvádí, že návrh dohody neobsahuje převod celkové suverenity nad Grónskem z Dánska na Spojené státy. Plán zahrnuje aktualizaci dohody o obraně Grónska z roku 1951 mezi USA a Dánskem, která umožňuje USA budovat vojenské základny na ostrově a zřizovat „obranné oblasti“, pokud by to NATO považovalo za nutné, cituje server své zdroje. Návrh podle něj dále mimo jiné zahrnuje zmínky o zvýšení bezpečnosti v Grónsku a aktivitě NATO v Arktidě.

Trump poté ale pro CNBC řekl, že dohoda o Grónsku má mít „věčné trvání“ a její součástí bude přístup k nerostným surovinám pro USA i jejich evropské spojence. Další jednání za americkou stranu povedou viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Steve Witkoff, uvedl rovněž šéf Bílého domu.

„Vyjednávání mezi Dánskem, Grónskem a Spojenými státy budou pokračovat s cílem zajistit, že se Rusko a Čína nikdy v Grónsku neuchytí – ekonomicky nebo vojensky,“ poznamenal k plánům mluvčí NATO. Šéf Aliance uvedl, že středeční setkání bylo dobré. „Čeká nás ale ještě hodně práce,“ sdělil Rutte agentuře AFP.

Později ve vysílání stanice Fox News Rutte uvedl, že při jednání o rámci dohody o Grónsku a celé arktické oblasti se spolu s americkým prezidentem nevěnovali otázce, zda ostrov nadále zůstane pod dánskou svrchovaností. „Soustředili jsme se na to, co musíme udělat, abychom ochránili tuto obrovskou arktickou oblast, kde dochází ke změnám a kde jsou Rusové a Číňané stále aktivnější,“ dodal.

Nahrávám video

Švédsko a Dánsko rozhodnutí Trumpa vítají

„Je dobře, že Trump nyní ustoupil od uvalení cel na ty z nás, kteří podporovali Dánsko a Grónsko,“ reagovala na nejnovější vývoj na síti X švédská ministryně zahraničí Malmerová Stenergardová. „Požadavky na posunutí hranic se setkaly s oprávněnou kritikou. Proto jsme také opakovaně zdůrazňovali, že se nenecháme vydírat. Zdá se, že naše spolupráce se spojenci měla dopad,“ dodala.

„Den končí lépe, než začal,“ komentoval Trumpovo vyjádření dánský ministr zahraničí. „Pokud to, co se dnes (ve středu) děje, znamená, že se můžeme vrátit k normálnějším komunikačním kanálům, než je Truth Social, tak je to dobré. Pro nás je důležité, abychom to ukončili způsobem, který respektuje obyvatele Grónska,“ sdělil večer podle agentury Reuters Rasmussen, který nedávno o Grónsku jednal ve Washingtonu.

Také odstupující nizozemský premiér Dick Schoof uvítal Trumpovo rozhodnutí nezavést dodatečná cla. „Je pozitivní, že jsme nyní na cestě k uklidnění situace,“ uvedl na X. Podle něj je zásadní, aby Spojené státy, Kanada a Evropa pokračovaly ve spolupráci v NATO s cílem posílit bezpečnost v arktické oblasti a čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny.

Naopak německý ministr financí Lars Klingbeil na fóru v Davosu varoval před přehnaným optimismem. „Je dobře, že vedou dialog, ale musíme ještě chvíli počkat a nedělat si příliš brzy naděje,“ sdělil německé televizi ZDF.

Lídři států EU se navzdory tomu, že Trump ustoupil od uvalení cel na některé země kvůli Grónsku, ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu EU, potvrdil ve středu večer mluvčí Evropské rady.

Trump dával opakovaně najevo, že Spojené státy chtějí ke svému území připojit největší světový ostrov, který je autonomní součástí Dánského království. Až do středy přitom odmítal vyloučit použití armády.

Nahrávám video

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Dopieralla soudí, že Evropa se nachází v lepší situaci, než byla před jednáním Rutteho s Trumpem. „Jednoznačně si evropští lídři museli oddechnout, že celní válka minimálně v tuto chvíli nenastane.“ Dodal však, že na druhou stranu „nemáme konkrétní kontury této dohody, od kdy by měla platit a s jakými garancemi.“

K projevu Trumpa v Davosu politolog řekl, že většina byla určena spíše pro jeho podporovatele než pro účastníky zasedání. „Velmi podobný projevům, které pronáší na volebních setkáních uvnitř USA.“ Tedy například o volbách v roce 2020 či o vývoji americké ekonomiky. Zmínil, že Evropa má stále větší zájem na silném NATO než USA, protože Trump Alianci rétoricky podkopává. „Ale nakopl evropské členy k tomu, aby zvýšili své výdaje na obranu.“ 

Nahrávám video

Washington hovořil i o tom, že by mohl Grónsko, které je bohaté na nerostné suroviny, koupit. Trump v Davosu prohlásil, že si dokáže představit cenu, která by mohla být rozumná.

Připojení Grónska k USA dlouhodobě odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé a také Dánsko a další evropské země. Trump jim právě kvůli tomuto postoji hrozil dalšími cly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Už mám protestů dost.“ Pařížští obchodníci se obávají dalšího týdne nepokojů

Pařížské náměstí Republiky (Place de la République) se od 17. října jen obtížně vrací k běžnému životu. Zatímco se na čtvrtek chystají další protesty, jeden z místních optiků upozorňuje, že pověst této čtvrti zůstává poškozená.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek, využilo ho k posílení pozic

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek a v neděli skončený klid zbraní podle Kyjeva využilo pro přeskupení sil a upevnění pozic. Kreml to označil za „běžnou praxi“, zatímco ukrajinský ombudsman konstatoval, že takové kroky vzájemné dohody výslovně zakázaly. Moskva příměří využila rovněž propagandisticky a ihned po jeho vypršení obnovila útoky na Cherson, jehož obyvatele dlouhodobě terorizuje. Evakuovaných z Olešek jsou stovky, Ukrajina ani Rusko ale přesný počet nezveřejnily.
před 3 hhodinami

Ruští sportovci nemají startovat pod svou vlajkou, míní Pavel

Na mistrovstvích světa či Evropy by neměli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi a tím i režim, který už pátý rok vede plnohodnotnou agresivní válku, uvedl prezident Petr Pavel. Při odchodu ze Strakovy akademie prohlásil, že ačkoli je to možná nefér vůči sportovcům, je pro, aby se ruští sportovci na mezinárodní sportovní fóra do ukončení rusko-ukrajinské války nepouštěli.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sánchez slíbil obnovit důvěru ve vysokorychlostní železnici

Španělský premiér Pedro Sánchez slíbil důkladné a transparentní vyšetření železniční nehody u Urdy a obnovení důvěry ve vysokorychlostní železnici. Vláda podle něj na příštím zasedání představí balíček mimořádné pomoci obětem, který má zahrnovat zálohové odškodnění či zvláštní podporu pro dočasně práce neschopné.
před 3 hhodinami

Mrazáky supermarketů v šesti evropských zemích zasáhl kyberútok

Desítky supermarketů v Belgii a Lucembursku mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi. Napsala to agentura Belga, podle níž se to týká řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour či Spar. Také chladicí zařízení v některých obchodech ve Švédsku, Irsku, Estonsku a Nizozemsku zasáhl kybernetický útok, píší server listu Dagens Nyheter a agentura Reuters. Eurokomisař Christophe Hansen to označil podle Reuters za promyšlený útok na zásobování potravinami v EU a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrockého „sabotáže“ a Tuskovo řešení „silou“. Ústavní krize trvá už dekádu

Od pátku gradující spor o polský ústavní soud trvá reálně už jedenáct let a točí se kolem sporných reforem, za nimiž stála konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Instituce má nyní dvojí vedení, jež se vzájemně neuznává. Podle právníků a expertů může za eskalaci hlavně prezident Karol Nawrocki, který odmítl jmenovat Sejmem schválené soudce. I kontroverzní kroky současné liberální vlády premiéra Donalda Tuska, jež se snaží obnovit právní stát za každou cenu, ale budí obavy. Nejistota kolem legálnosti příslušných verdiktů má dopad na polské občany a může negativně ovlivnit i zahraniční investice a vztahy země s EU.
před 4 hhodinami

NATO cvičí přesun a zásobování tisíců vojáků

V Lotyšsku se koná dosud největší cvičení mezinárodní brigády NATO v zemi. Operace Resolute Reforger 2026 prověřuje schopnost aliančních jednotek přesouvat se na velké vzdálenosti a udržet bojeschopnost v náročných podmínkách. Do cvičení, které potrvá do 8. listopadu, se zapojilo přibližně 3 tisíce a tisíc kusů vojenské techniky. Vojáci testují logistické, zdravotnické i vojenské policejní zabezpečení jednotek v terénu. Jednou z hlavních výzev je zásobování bojových jednotek v první linii palivem, potravinami a vodou prostřednictvím sítě logistických stanovišť. Cvičení zahrnuje i operace v realistických podmínkách včetně civilních oblastí východního Lotyšska.
před 5 hhodinami

Demokraté míří ve sněmovně k vítězství. „Republikánským“ volebním mapám navzdory

Sněmovna reprezentantů se po volbách dostane do rukou Demokratické strany, předpokládají průzkumy společnosti The Cook Political Report. Volby do Kongresu v polovině prezidentského mandátu jsou v americké politice tradičně pro vládnoucí stranu nepříznivé. Letos ovšem republikáni pro demokraty připravili překážky v podobě překreslených volebních map. Nové obvody jsou ovšem náchylnější ke změně nálad ve společnosti, kroky republikánského prezidenta Donalda Trumpa navíc čelí kritice.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.