Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
USA už má v Grónsku stálou vojenskou sílu a může požádat o její rozšíření na základě obranné dohody z roku 1951, uvedl Rasmussen. Připomněl také, že se na Grónsko skrze Dánsko jakožto člena NATO vztahuje článek pět o kolektivní obraně a snahy jakkoli narušit teritoriální celistvost ostrova označil za nepřijatelné. Dlouhodobá bezpečnost Grónska podle něj spočívá v současném systému, tedy dohodě z roku 1951 a zapojení do NATO.
Grónsko musí posílit spolupráci s USA, ale to neznamená, že chce, aby ho Spojené státy vlastnily, řekla novinářům grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Americká strana se zatím k jednání nevyjádřila.
Rasmussen uvedl, že se americký postoj v otázce Grónska nepodařilo změnit. „I když spolu jasně nesouhlasíme, dohodli jsme se, že dává smysl zkusit si společně na vysoké úrovni sednout a prozkoumat, zda existují možnosti, jak uklidnit obavy prezidenta (Trumpa) při současném respektování nepřekročitelných červených linií Dánského království,“ prohlásil Rasmussen.
„Chceme pracovat s našimi americkými přáteli a spojenci, ale musí to být spolupráce založená na respektu, a musí respektovat naše hranice,“ dodal šéf dánské diplomacie, který zároveň jednání s americkými činiteli označil za „přímou, ale také konstruktivní diskuzi“.
Schůzka se kvůli viceprezidentovi přesunula do Bílého domu
Schůzka se měla původně konat na ministerstvu zahraničí, ale byla přesunuta do Bílého domu poté, co americký viceprezident J. D. Vance údajně požádal o to, aby se jí mohl zúčastnit, upozornila stanice.
Americký prezident Donald Trump minulý týden dokonce odmítl vyloučit použití vojenské síly pro získání ostrova. Ministr zahraničí Marco Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.
Spojené státy podepsaly s Dánskem dohodu o uznání vzájemných nároků už v roce 1916. Dánský král touto úmluvou postoupil Spojeným státům ostrovy Svatého Tomáše, Svatého Jana a Svatého Kříže (tehdy označované jako „Danish West Indies“) v Karibiku. Toto území dnes tvoří Americké Panenské ostrovy. Američané se tehdy zavázali zaplatit za karibské ostrovy 25 milionů dolarů ve zlatých mincích.
Spojené státy se dále zavázaly, že nebudou bránit tomu, aby dánská vláda rozšířila své politické a hospodářské zájmy na celé území Grónska. Jednalo se o důležitý ústupek ze strany USA, které měly už tehdy o arktický region zájem.
Dánský parlament ratifikoval dohodu v prosinci 1916, americký prezident Woodrow Wilson stejný krok učinil krátce poté v lednu 1917.
Zdroj: Web ministerstva zahraničí USA, www.execfunctions.org
Proti úmyslu Spojených států získat strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý arktický ostrov se vyslovili političtí představitelé Dánska i Grónska.
Lídři politických frakcí Evropského parlamentu ve středu vyzvali Evropskou komisi i členské státy Evropské unie, aby poskytly „konkrétní a hmatatelnou podporu“ Grónsku a Dánsku. Zároveň odsoudili požadavky ze strany Spojených států a jejich prezidenta na převzetí tohoto dánského poloautonomního ostrova do svého vlastnictví.
Dánsko i Grónsko jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé. V úterý prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko.
